Reklama

Reklama

Pirát

USA, 1958, 119 min

Režie:

Anthony Quinn

Kamera:

Loyal Griggs

Hrají:

Yul Brynner, Claire Bloom, Charles Boyer, Inger Stevens, Henry Hull, E.G. Marshall, Charlton Heston, Lorne Greene, Ted de Corsia, Douglass Dumbrille (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Rok 1812, druhá americká válka za nezávislost. Britské oddíly právě bez větších potíží dobily Washington a míří na New Orleans. Ve snaze ušetřit čas a životy svých vojáků se britští generálové rozhodnou postupovat po pravém břehu řeky Mississippi skrze území ovládané Jean Lafittem (Yul Brynner), novodobým pirátem a vůdcem new orleánského podsvětí. Lafitte je už dlouhou dobu trnem v oku americkým úřadům, protože rozdává naloupené zboží mezi lid a nerespektuje přitom žádné zákony. Pokud tedy teď Lafitt přijme britskou nabídku ke spojenectví, osud jednotek generála Jacksona (Charlton Heston) i celého New Orleans bude zpečetěn. PIRÁT se stal prvním a zároveň posledním režisérským počinem legendárního Quasimoda a Řeka Zorby - Anthony Quinna. (dopitak)

(více)

Recenze (11)

curunir 

všechny recenze uživatele

,,V BOJI SOM PRIŠIEL O UCHO, KAPITÁN." ,,AJ TAK MA DOBRE POČUJEŠ." ,,TO MA NETRÁPI, ALE MAL SOM NA ŇOM DIAMANTOVÚ NÁUŠNICU." __ Na začiatku sa nám vo ,,vysvetľovacom prológu" prihovára sám veľký Cecil B. DeMille, podobne ako to urobil aj o niekoľko rokov skôr v ,,Desatore prikázaní", no režisérsku štafetu tu z dôvodov, o ktorých sa dá prečítať v zaujímavostiach preberá Anthony Quinn. A ten aj napriek tomu, že nikdy predtým a už ani nikdy potom nestál za kamerou nakrútil veľmi slušné starosvetské dobrodružstvo, ktoré je však vo výsledku o niečom úplne inom, než by väčšina divákov čakala. Už fantastický akciou nadýchnutý plagát sľubuje zmes námorných bitiek a povinnej romantiky. Ucelenejšia akčná scéna však vo filme paradoxne ani nie je, nemožno ale povedať, že by ho to v negatívnom zmysle poznačilo, keďže príbeh založený na skutočných udalostiach je sám o sebe zaujímavý. Síce tu sem-tam o nejakú tú loď nie je núdza, pirátstvo tu je skôr v úzadí a príbeh sa sústreďuje na anglicko-americkú vojnu. Keď v bitke vynikajúco obohatenej o hmlový závoj malo prísť k boju na bodáky zalizoval som sa blahom, žiaľ ako som už naznačil, až do takýchto dôsledkov nedospeje. Na druhej strane je tu sympaticky porušené klišé s milostnou zápletkou, ktorá tu až na pár výstupov nedostáva žiaden priestor sa naplno prejaviť, čo robí celé rozprávanie omnoho viacej uveriteľnejším. Na vlasatého Yula Brynnera som si zvykol už v ,,Šalamúnovi a kráľovnej zo Sáby" , tu ma však viacej zaujal uhrančivý Heston, ktorý si rok pred Ben-Hurom zahral aspoň o 30 rokov staršiu postavu než by zodpovedala jeho veku, pritom však vie aj takýto vekový rozdiel uhrať so cťou jemu vlastnou. (30. hodnotenie, 5. komentár k filmu) ()

ilclassico 

všechny recenze uživatele

Hodně nepovedený film. Pokud se příběh o pirátech během války celý odehrává v studiových kulisách a všichni herci do posledního komparzistu jsou vyštafírovaní jako na Matějskou pouť, asi není něco v pořádku. Film selhává i z historického hlediska, je podán nezáživně a staticky, a jeho označení za dobrodružný je výsměchem. Měl by se spíše jmenovat "Pirát ze země Oz", tolik se svým kašírováním - i hereckým - podobá tomuto dětskému snímku. Kdybych ho měl charakterizovat jedním slovem, použil bych asi výraz "pompa", ale o pochvalu by nešlo. Co lze ale očekávat od člověka, který se svými filmy snažil povýšit kýč na "umění". V rámci žánru za 2. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

O generálu Andrew Jacksonovi se na wikipedii píše: "Byl proslulý svým celoživotním pronásledováním Indiánů.... Od roku 1834 násilně odsouval indiánské kmeny do nově vzniklého Indiánského teritoria....." Proto dost pochybuju, že by měl u sebe před rozhodnou bitvou o New Orleans indiánské zvědy, jak tento film předvádí.____Pirátovi vévodí k nepoznání změnění Yul Brynner (knírek, bujná hříva) a Charlton Heston (o deset let pro film zestárlý kosmonaut Taylor z Planety opic). Především Yul hraje jak o život, z pozdějšího "statečného" Chrise si je podobný jen očima a jistě také hlasem (my film však známe dabovaný, že). Film byl z velké části natočen v interiérech, všude je mlha a poněkud laciné rekvizity (splihlé papírové palmy). Vyzvihl bych silnou hudbu dobře zvýrazňující dobrodružný nádech celého snímku. Podle mého soudu se jedná o zajímavý pohled na část americké historie, který jistě lze českému divákovi doporučit. ()

KarKulA 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem tento film odkládala, protože znám původní Cecilovu verzi z roku 1938 s geniálním Marchem v hlavní roli, kterou řadím mezi své osobní filmové klenoty. Obavy však nebyly v tomto případě na místě, protože Yul Brynner se může Marchovi hrdě podívat do očí. Nerada bych jejich výkony srovnávala, protože každý si jde svou vlastní cestou, společně je ale určitě pojí charisma které v jejich podání postava Jeana Lafitta má. Co se samotného filmu týče, je samozřejmě zachována hlavní dějová linie, ale rozhodně nejde o kopírování verze z roku 1938, i když pár podobných míst tam samozřejmě nalézt lze. Povětšinou si ale film jde svou vlastní cestou a identické nejsou ani některé postavy (např. holandské děvče Gretchen nahradil malý chlapec apod.). Ověřený kvalitní příběh, výborné herecké výkony a celkové zpracování z tohoto filmu dělají, alespoň pro mě, vynikající historicko-pirátský kousek. Viva Lafitt. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Pirát jako playboy a zachránce v bitvě o New Orleans - pochopitelně zkreslená a notně slazená verze událostí v závěru války let 1812-15 (Gentský mír byl uzavřen 18 dní před). Faktická přesnost a fokus jinde mě netrápí, je to dobrodružňák, ale bral bych větší spád a nabitější obsah, zkrátit o dobrou půl hodinu. Hlavním hrdinou není generál Jackson (umrlčí Heston), nýbrž legendární desperát Jean Lafitte (kolotočářský Yul). Tak průměr. ♪♫ ()

Galerie (27)

Zajímavosti (3)

  • Historická fakta byla ve scénáři upravena tak, aby příběh nebyl pro dobu svého vzniku příliš kontroverzní. Skutečný Lafitte měl poměr s manželkou guvernéra, nikoli s jeho dcerou. (vesper001)
  • Cecil B. DeMille původně plánoval pojmout remake svého filmu z roku 1938 jako muzikál, ale rozmyslel si to, když Yul Brynner pohrozil, že v takovém případě od smlouvy odstoupí. (vesper001)
  • Jde o poslední film Cecila B. DeMilla. V době natáčení byl již vážně nemocný a režie se proto ujal jeho zeť Anthony Quinn, který hrál v původní verzi jednu z vedlejších rolí. DeMille jen dohlížel na výrobu a s výsledkem příliš spokojen nebyl. Zemřel v lednu 1959, pouhý měsíc po premiéře. (vesper001)

Reklama

Reklama