Pirát

Pirát jako playboy a zachránce v bitvě o New Orleans - pochopitelně zkreslená a notně slazená verze událostí v závěru války let 1812-15 (Gentský mír byl uzavřen 18 dní před). Faktická přesnost a fokus jinde mě netrápí, je to dobrodružňák, ale bral bych větší spád a nabitější obsah, zkrátit o dobrou půl hodinu. Hlavním hrdinou není generál Jackson (umrlčí Heston), nýbrž legendární desperát Jean Lafitte (kolotočářský Yul). Tak průměr. ♪♫ (24.06.2020)

Pozoruhodný veľkofilm o americkom pirátovi, ktorý však nezvádza bitky na lodi, ale na pevnine - hlavne v jednej z najznámejších bitiek o americkú nezávislosť pri New Orleanse. V tradične skvelom podaní charizmatického Brynnera, ktorému výborne sekunduje Heston v postave generála a neskoršieho prezidenta Andrewa Jacksona, ktorá bola pre Hestona zaiste typologicky vybraná. Napriek tomu, že k bitkám dochádza sporadickejšie, za zmienku stojí iba pompézna záverečná bitka, má film svižné tempo a napriek 2 hodinám vôbec nenudí. Môže za to vďačiť nielen prešpekulovanému scénáru a veľkému množstvu trefných hlášok, ale aj vybičovanejším dramatickým scénam, ktoré spolu vytvárajú skvelú atmosféru. Veľká škoda, že skoro všetko je točené iba v štúdiu, dokonca aj bitky. Kvôli tomu je na pľaci kopec hmly, v ktorej okrem výstrelov z muškiet a diel veľa toho nie je vidieť. A že ide o režijný debut Anthonny Quinna (ktorý si mimochodom zahral v o 20 rokov staršom predchodcovi Piráta), tak to klobúk dolu. (29.05.2018)

Hodně nepovedený film. Pokud se příběh o pirátech během války celý odehrává v studiových kulisách a všichni herci do posledního komparzistu jsou vyštafírovaní jako na Matějskou pouť, asi není něco v pořádku. Film selhává i z historického hlediska, je podán nezáživně a staticky, a jeho označení za dobrodružný je výsměchem. Měl by se spíše jmenovat "Pirát ze země Oz", tolik se svým kašírováním - i hereckým - podobá tomuto dětskému snímku. Kdybych ho měl charakterizovat jedním slovem, použil bych asi výraz "pompa", ale o pochvalu by nešlo. Co lze ale očekávat od člověka, který se svými filmy snažil povýšit kýč na "umění". V rámci žánru za 2. (31.08.2021)

O generálu Andrew Jacksonovi se na wikipedii píše: "Byl proslulý svým celoživotním pronásledováním Indiánů.... Od roku 1834 násilně odsouval indiánské kmeny do nově vzniklého Indiánského teritoria....." Proto dost pochybuju, že by měl u sebe před rozhodnou bitvou o New Orleans indiánské zvědy, jak tento film předvádí.____Pirátovi vévodí k nepoznání změnění Yul Brynner (knírek, bujná hříva) a Charlton Heston (o deset let pro film zestárlý kosmonaut Taylor z Planety opic). Především Yul hraje jak o život, z pozdějšího "statečného" Chrise si je podobný jen očima a jistě také hlasem (my film však známe dabovaný, že). Film byl z velké části natočen v interiérech, všude je mlha a poněkud laciné rekvizity (splihlé papírové palmy). Vyzvihl bych silnou hudbu dobře zvýrazňující dobrodružný nádech celého snímku. Podle mého soudu se jedná o zajímavý pohled na část americké historie, který jistě lze českému divákovi doporučit. (21.12.2008)

Dlouho jsem tento film odkládala, protože znám původní Cecilovu verzi z roku 1938 s geniálním Marchem v hlavní roli, kterou řadím mezi své osobní filmové klenoty. Obavy však nebyly v tomto případě na místě, protože Yul Brynner se může Marchovi hrdě podívat do očí. Nerada bych jejich výkony srovnávala, protože každý si jde svou vlastní cestou, společně je ale určitě pojí charisma které v jejich podání postava Jeana Lafitta má. Co se samotného filmu týče, je samozřejmě zachována hlavní dějová linie, ale rozhodně nejde o kopírování verze z roku 1938, i když pár podobných míst tam samozřejmě nalézt lze. Povětšinou si ale film jde svou vlastní cestou a identické nejsou ani některé postavy (např. holandské děvče Gretchen nahradil malý chlapec apod.). Ověřený kvalitní příběh, výborné herecké výkony a celkové zpracování z tohoto filmu dělají, alespoň pro mě, vynikající historicko-pirátský kousek. Viva Lafitt. (13.02.2012)