Nepřemožitelné zlo

Horor by to byl možná příjemný, ale řekl bych, že potenciál námětu nebyl ani zdaleka tak využit, jak měl být. Lekačky jsou minimální a s postavami se mi nepodařilo sympatizovat. Ve finále je ten film navíc tak strašně ospalý, že jsem si ho musel alespoň třikrát přetočit o kousek zpět, protože jsem neustále padal do mikrospánku. Asi po 2 hodinách jsem Fragile nakonec dokoukal a nadšený jsem zrovna dvakrát nebyl. Dle mého názoru existují opravdu lepší snímky. (30.09.2011)

Toto bolo ako vystrihnuté z príručky duchárskych hororov. Tuctové a strašne predvídateľné. Pointu som vytušila už na samom začiatku, čo rozhodne nie je znakom kvality. Caliste Flockhart som nedokázala prísť na chuť a jej oživenie s bozkom z lásky bolo krajne trápne. Údajne mrazivá atmosféra ma tiež akosi minula...od Španielov som zvyknutá na podstatne lepšie horory. (29.04.2013)

Opět další důkaz toho, jak umí Španělé točit výborné horory. Ze začátku tu trochu vidím podobu s rovněž španělským snímkem Ti druzí (hollywoodská herečka v hlavní roli, prostředí anglického ostrova) a pomalu mě pohlcuje skvěle vystavěná atmosféra, která má sice už dost provařený obsah, ale když příjde na řadu několik překvapivých point, zjistím jak rafinovaný příběh tvůrci vymysleli. Pro milovníky žánru povinnost! (05.10.2006)

Jakmile se do hororového světa přimíchá Španělsko, je téměř 100% jistota, že z toho vzejde skutečná kvalita. Fragiles je ponurý od začátku do konce, místy opravdu hodně děsivý a zaručeně nenudí. Pocit strachu je velmi pečlivě budován a nemocnice, ve které se děj odehrává, působí opravdu dost neutěšeným dojmem. Námět není nejoriginálnější ze všech a zcela odpovídá klasickém duchařskému schématu, ale klasické žánrová klišé zde nenajdete. Hlavní hrdinka je navíc velmi sympatická, stejně jako dětští pacienti, které má na starost. Závěrem lze říci, že k naprosté spokojenosti mi zde chybělo jen málo... (31.05.2011)

S hororom ako takým má tento film spoločné možno dve scény. Nato aby sa na horor tento film mohol hrať tak by potreboval výrazne minimálne vyrovnať pomer scén plných šteklivého napätia s tými ktoré posúvajú respektíve v tomto prípade neposúvajú dej ďalej. Ten povinný základ, ktorý si bez problémov dokáže vybudovať väčšina japonských hororov už za prvých 10 min sa tu podarí dosiahnuť asi tak v tretej štvrtine filmu. Najmä prvá polovica filmu vyzbieva úplne naprázdno. No a keď už na scénu aj konečne príde oná pani druhého poschodia tak sa len pár krát mihne so svojou peknou tváričkou. No aj keby som sa na tento film pozeral bez ohľadu na absenciu hororových scén a napätia tak ani ako thriller neobstojí. Dej je priezračný a na dne človek vidí všetko. Sú zachované všetky klišé tak ako sa pekne patrí. Jednou z anjhorších scén je jednoznačne resustitácia. A ku Caliste flokhart môžem dodať len to, že nehrá prirodzene jej výraz je neustále naplnený afektom a už vonkoncom sa nehodí do "hororu". 1* za peknú tváričku opatrovateľky a zlomenia pár kostí. (30.08.2006)