Motýlek

Henri Charriere prezívaný Motýľ vydal v roku 1969 autobiografický román "Papillon". Je to príbeh o neprávom na doživotie odsúdenom mužovi a jeho pokusoch utiecť z ťažkých väzení vo Francúzskej Gauyane. V roku 1973 tento dobrodružný väzenský román previedol na filmové plátno režisér Franklin J. Schaffner. Do hlavných úloh obsadil Dustina Hoffmana a Steve McQueena. Filmová adaptácia je celkom podarená, ale tí čo mali možnosť čítať pôvodnú literárnu predlohu tam iste najdú hodne nezrovnalostí a skreslení. *** (31.10.2017)

Počátek dvacátého století, Francouzská Guayana. V tomto koutě panensky čisté a krásné přírody je však věznice. A sem právě sladká Francie posílá ty nejtěžší vězně na ty nejhorší muka, která je kdy v životě mohou potkat. Jsou mezi nimi dva. Nenápadný a uťápnutý padělatel peněz Luis Dega a kasař Chariére, který je odsouzen na doživotí za vraždu (kdo ví jestli právem). Že vám to jméno Chariére moc neříká? Dobrá. Říkají mu Motýlek. Silný muž, který dokáže čelit nelidským podmínkám a prosadit si trochu lidství v tomto krutém místě. Rok 1973, režisér Franklin J. Schaffner nabídl roli Motýlka Stevu McQueenovi. A i když byl ve svých filmech skvělý, zde podal životní výkon. Jeho přerod z urostlého muže na nalomeného starého chlapa je úžasná a naprosto věrohodná. A když jsem řekl nalomeného, rozhodně jsem tím nemyslel zlomeného. Dustin Hoffman v roli Degy je neméně vynikající a přesvědčivý. Motýlek je králem vězeňských dramat. (07.08.2007)

Franklin J. Schaffner viac ráz počas svojej kariéry zadaptoval bestseller niektorého slávneho spisovateľa a pohyboval sa pritom v rôznych žánrových plochách - napríklad v prípade Pierra Boulleho a jeho Planéty opíc šlo o science-fiction a zároveň alegóriu ľudskej civilizácie, vo filmovej verzii románu Robina Cooka Sfinga o odpočinkový dobrodružný thriller. Z veľkej časti autobiografický Motýlik Henriho Charrièra však už bol priveľkým sústom a potvrdil mi mierne pochybnosti ohľadom Schaffnerovej režijnej metódy. Z dnešného pohľadu konzervatívny prístup fungoval v prípade Planéty opíc, ktorá je okrem niekoľkých momentov prevažne statická, zaberá relatívne krátky časový úsek a stojí mimo hercov na dialógoch a kostýmoch (respektíve maskách). V Schaffnerových odľahčenejších filmoch zasa na seba strhávajú pozornosť rýchlo sa meniace lokality, s tým súvisiace napätie a zmeny nálad. V Motýlikovi sa však ako problematický ukázal aspekt, s ktorým Schaffner až tak často nepracoval, a to je vývoj postavy. McQueenova fyzická premena je len povrchnou zásterkou toho, že sa skutočný charakter Motýlika nijak výrazne nemení a vnútornú prázdnotu zapĺňa len hercova charizma. Desivosť výjavov krutosti dementuje častý humor a vyvoláva tak rozpačité pocity. Záver, ktorý sa snaží dojímať nás nad dvoma starnúcimi mužmi je už len naťahovaný a rozhodne som z neho nemal pocit, že by som si týmto nikdy nechcel prejsť. A to by som zrejme mal mať. Stranou formy by som nemal väčšie negatíva až na už spomínanú konzervatívnosť, prejavujúcu sa i tu - jedinou relatívne zaujímavou je scéna nočného úteku, ktorá sa aspoň trochu snaží pracovať s viacerými plánmi (a ide jej to na výbornú, preto zamrzí, že je jediná). Nízkemu hodnoteniu definitívne napomohol i záverečný predtitulkový komentár. 55% (12.05.2015)

RETRO ,,Vítejte v trestanecké kolonii ve Francouzské Guinei, jejímiž vězni jste a z které není žádného útěku“.... Filmové dobrodružství o touze po svobodě, nezlomné vůli žít a také o přátelství mě v této podobě bavilo..... 20 (?) let. Ale na rozdíl od knížky – FILM STÁRNE!!! Chcete li však zavzpomínat na S.McQueena v nějaké TOP roli – tady neuděláte chybu! Jinak opravdu raději sáhněte do knihovny..... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, co by řeklo kuře lasičce. 2.) Sousedi mají lepru a nevím, jestli se mám bát. 3.) Hledám námět k porovnání kniha /film. 4.) Čeká mě 5 let samotky. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.11.2010)

Viděla jsem Motýlka jako malá a dobře si pamatuji noční můry, které mě pak děsily: chodící mrtvoly s černýma očima, usekané hlavy, Steve honící po cele housenky, rozpáraná břicha.....fuj. Dnes už mě to neděsí, jsou jiné věci, které tenhle film dělají skvělým a vůbec mi nevadí, že kniha pokračuje mnohem dál. Podstatná je myšlenka touhy po svobodě a TO TU BYLO. (11.09.2004)