Poseidon

Dětská ručička odtahující šroub krytu ventilace, chutný Kurt Russell s octem a cibulí a jistota, že přežijí jen ti krásní - v slané vodě s oblibou naložený námořník Petersen dostal nejspíš režisérské kurděje.. Poseidon sice letí jako vystřelené torpédo, ale občas jsem měl pocit, že v něm chybí kusy scén a navíc ty na kupu vršící se nesmysly donutí nejednoho alespoň trochu náročnějšího diváka mlátit v zoufalství hlavou o kýl. Kde byl Harrison Ford z Air Force One, aby točící se lodní šrouby překousl svým pevným prezidentským chrupem..? (18.11.2009)

Naprosto obyčejnej katastrofickej film s neuvěřitelnym rozpočtem. Docela by mě zajímalo, kde se všechny ty prachy ztratily. Triky jsou tak na úrovni televizních filmů. Zřejmě prachy posloužily jen na přeplácení velkejch jmen (od Kurta Russella počínaje a Fergie konče - jinak ona byla asi jediná postava, která mi byla svym způsobem sympatická). Pro mě po všech stránkách naprostej průměr - 50%. Dodávám, že originál jsem sice kdysi viděl, ale už si z toho téměř nic nepamatuju, takže srovnávat nemůžu. (18.06.2008)

Populární film o lodi, která se otočila o 180°. Tentokrát bohužel spíše v trikové podívané, ve které se bohužel nepovedl casting hlavního hrdiny. Josh Lucas je nesympatický až na půdu. Stejně jako většina zde přítomných. Svou kariéru se zde snaží zachránit Kurt Russell. Tuto průměrnou záležitost ovšem nezachránil ani on. 50% (11.12.2020)

Obrovské zklamání, čekal jsem mnohem více. Těch 95 minut se táhne, jako by to trvalo přes 2 hodiny. Dialogy velice špatné, místy až komické, mnoho nelogických scén a předvídatelnost. Efekty sice vypadali výborně a místy to bylo velice napínavý, ale takových scén bylo velice málo. Postavám jsem neměl proč fandit, nepřirostli mě k srdci tak mě bylo jedno jak to s nimi dopadne. Mé hodnocení 1,5 hvězdičky... (03.12.2006)

Poseidon se na první pohled může zdát jako sázka na jistotu. Zvučné jméno na pozici režiséra, solidní obsazení a olbřímí rozpočet. Mohl to být výtečný popcornový remake nehynoucí klasiky. Mohl, ale není. On je totiž plný úsměvných rozporů. V čemž je paradoxně jeho hlavní síla. Začněme u Wolfganga Petersena. Od Smrtící epidemie se mu dvakrát moc nedaří, byť jeho filmy jsou ještě stále zárukou jisté tuctové kvality. Na druhou stranu na otevřeném moři se mu tradičně daří, jak prokázal v Ponorce i v Dokonalé bouři. Zde se pokusil změnit zažité schéma katastrofických filmů. Žádná dlouhá expozice představující jednotlivé postavy. Šup vlna a jedeme. A tady se vše zvrtne. Představte si to nejčistší myslitelné béčko. Jedno klišé vedle druhého v kadenci, která rozechvívá bránice. Dialogy jsou svým zvráceným způsobem dokonalé. Samá patetická zvolání v tisíc a jedné variaci na "(ne)Dokážeme to!". Navíc pronášená z úst postav typu hrdinného otce, mimochodem bývalého hasiče. Hláškujícího vychcaného úlisného hejska. Roztomilého klučiny či mentorujícího gay starce. Prostě jeden scénáristický skvost vedle druhého. Je to vskutku zábavné a navíc zabalené do slušivého technického hávu. Například scéna převrácení je velmi zdařilá. Ovšem celkově je Poseidon nechtěně zábavné béčko, které i díky dobrému tempu uteče jako voda. Co na tom, že baví zcela jiným způsobem než měli tvůrci v plánu. (27.11.2007)