Poslední vlak

Silný a emotivní zážitek to rozhodně je, ale jakými postupy jej tvůrci docilují? Citové vydírání, kýčovité flashbacky, hollywoodská melodramata. Jen několik postav, jako například malá dívka a dvě matky jsou psychologicky dobře vykreslené a několik okamžiků je opravdu drásavých a nepříjemných. To však stačí jen na mírný nadprůměr. (24.06.2009)

Všechny příběhy o Židech z války jsou velmi silné. Kam až dokázali němci zajít, na jakou úroveň lidského bytí Židy dokázali dostat, zda to je vůbec ještě úroveň slučující se životem.... Poslední vlak - drama v našlapaném dobytčáku, bez vody, jídla....Naprosto chápu, že ti co zažili holocaust se nikdy nevzpamatovali a tuto traumatickou zátěž si ještě dlouho ponesou nejen oni sami, ale další jejich generace. Je dobře točit tyto příběhy, je dobře nezapomenout a vzít si ponaučení, aby snad jednou až nastoupíme na náš poslední vlak, jsme nebyli překvapeni.... (23.06.2009)

Příběh, v němž mají hrdinové omezený prostor, vymezený čas... Vagón smrti se stává v závěru i jevištěm pro Noschickovu derniéru... Za krůpěj naděje jsem byl rád. Stejně tak za vzpomínky na dobu, kdy Neumann, jeho rodina a ostatní "pasažéři" skutečně ŽILI, dokonce si UŽÍVALI ŽIVOTA... I když jsem se obával stopáže, tak mi film nepřišel zdlouhavý. Vykreslení charakteru postav a herectví: pohled paní Wassersteinové (Nina Divíšková), běsnění poručíka Hartze (Miroslav Táborský), ochranitelské pěsti Henry Neumanna (Gedeon Burkhard), ale i hrdinský pokus Izzie Perlese (Vojta Kotek), to je jen část z celkově přesvědčivého podání. (23.06.2009)

Poslední vlak postrádá to podstatné - přirozenost. Chybí ta správná člověčina, která dokáže chytit za srdce, zato je tu přehršle prázdných gest. Naprázdno vychází snaha využít židovské anekdoty či použití retrospektivy. Kladu si otázku, zda je to tím, že od války uběhlo už tolik času. Filmy točené po válce měly tu výhodu, že jí většina tvůrců sama zažila. Tady je rozdíl asi tak velký jako mezi Rebely a filmy ze šedesátých let. Výsledek působí uměle. Za zmínku stojí vynikající herecký výkon Niny Divíškové. (23.04.2015)

V skutočnosti to bolo určite strašnejšie ako vo filme, v ňom sa nepodarilo tú stiesnenú atmosféru navodiť a preniesť na diváka. Naviac som mal pocit, že som to celé už niekde videl a pozerám remake. Herci vyzerali aj po šiestich dňoch bez jedla a skoro bez vody zdravo a spokojne, to tiež nepridalo na dojmoch. Taký televízny priemer k výročiu konca vojny. (21.04.2015)