Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 303)
Nie som sklamaný ,ale ani nadšený.Tomuto filmu nemožno uprieť jednu vec. To ako dokázal naplniť naše kiná. To bol pre mňa osobne šok. Na premiéru som sa nedostal, rady pri pokladni nemali konca. Takto to trvalo niekoľko týždňov. Lístom som si kúpil dva týždne po premiére, samozrejme opäť vypredané. Dobrá reklama a neustále odkladanie projektu na jednej strane a na druhej zvedavosť ako si poradíme s veľkým rozpočtom a príbehom, ktorý môžme ukázať svetu. Jakubiskov rukopis je čitateľný. Ako celok film nedopadol zle. Mrzí ma, že režisér nedokázal odhadnúť publikum, predsa len tie skúšobné projekcie v zahraničí majú svoje opodstatnenie.Takmer v každej recenzii, ktorú som čítal, vytýkajú režisérovi dvojicu Polívka a Mádl, ktorí nie sú vtipní a väčšinu toho dobrého rýchlo prebijú nejakým trápnym fórom. Druhý vážny problém je absolútne nezvládnuté masové a bojové scény, ktoré sa snaží snímať ako veľký celok. To bohužiaľ s takýmto zle organizovaným komparzom nevyzerá dobre. Podľa mňa sa mal sústrediť na detaily. Pár krvavých záberov v blate a krvi a účinok by bol zaručený. Tretí najvážnejší problém je samotný príbeh. Z najväčšej vrahyne urobil sväticu, proti ktorej sa všetci spikli. Beriem, je to jeho vízia, ale mal sa držať zlatej strednej cesty. Naopak veľké plus je herecké obsadenie na čele s absolútne skvelým Rodenom /kde by ten film bol bez neho?/a pekné exteriéry. Mrzí ma aj nepoužitá pieseň od K.Knechtovej. Táto pieseň sa obrovskou mierou podpísala pod veľkú návštevnosť. Mám veľmi rád Jakubiskove filmy aj jeho ako človeka. Prajem mu aby sa pri svojom chystanom veľkofilme Svätopluk /dúfajme, že to vyjde/ poučil z chýb, ktorých sa dopustil pri Báthory. 60%. ()
Kde je ten masakr o ženské, která se koupala v krvi? Prý bylinky... pche. Nuda, žádná atmosféra, žádná věc hodná zapamatování. Příběh nedrží pohromadě a z herců opravdu vyniká jen Roden, ti ostatní nepředvádí nic zvláštního, ale ani se kupodivu neztrapňují (dokonce i Upír Krejčí do té minirole seděl :-). Hlavně jsem měl pocit, že je ten film měl spíš tak tři a půl hodiny. Nikdy víc. ()
I napriek (očakávanému) sklamaniu má Jakubisko môj obdiv. S rozpočtom, ktorý spravil z tejto sfilmovanej legendy najdrahší film tuzemskej kinematografie, naložil podľa svojho a občas je to na výsledku aj cítiť. Konečne správne epická výprava, ktorej som veril každý artefakt vtedajšej doby (okrem bláznivých a komických da-vinciovských mníšskych konštruktérov), krásna príroda, kamera, filtre a farebná takmer-rozprávkovosť. A aj známe Jakubiskove fantasy vizuálne orgie mali svoje čaro a svoje miesto. V každej scéne, keď zastavíte film, máte pocit, že máte na obrazovke namaľovaný obrázok. To všetko ale robí z filmu skôr umelecký výtvor, než masový trhák, ktorý by dokázal vrátiť všetky kozmické výdaje. S medzikontinentálnym hereckým obsadením si Jakubisko poradil tiež zaujímavo a slušne zahrali takmer všetci, no nik nevynikol natoľko, aby stál za zmienku. Ale počuť film v angličtine by bola asi sranda. Dej však nemal celistvosť a náznak krimi zápletky vypršal ešte skôr ako začal, rodinná dráma o zachovanie rodu sa nevydarila a záverečné vyúčtovanie ma nechalo chladným. Jakubiska však neodpisujem, avšak mám obavy aby ho neodpísali sponzori, či nakoniec aj on sám. 60%. ()
V jedné hromadě detailů výborné, v druhé slabé a jako celek dobré. Dlouho jsem se obával, že producentka Deana Jakubisková-Horváthová bude svého muže tlačit do typických diváckých atrakcí historických velkofilmů, které však ve výsledku budou jen těžko velkolepé (znáte to - rozpočet, zkušenosti štábu atd.), zato strukturu filmu by mohly narušovat dokonale. Díky bohu, nestalo. Jakubisko se naštěstí ve velkých davových scénách necítí dobře a buď se jim rovnou vyhýbá, nebo je rychle opouští. Kritici válečných scén mají samozřejmě pravdu - skutečně vypadají značně neautenticky a kvalitou režie na tom nejsou o nic lépe, než bitky z Šíleně smutné princezny; jenomže slouží pouze jako kulisa k dokreslení života Erzsébetina manžela Ference a dohromady tvoří ve dvouhodinovém filmu sotva pět minut. Stejně tak se lze při sledování filmu (zlomyslně) bavit vychytáváním různých, na pozadí ukrytých, chybiček a vysmívat se znuděným pohledům komparzu, uměle vyhlížející jeskyni, dokonale čistým a načančaným kostýmům a podobně (osobně mi více vadily postsynchrony, zvláště v davových scénách mě vždycky praštilo přes uši těch pár uměle znějících výkřiků, jenž měly suplovat halekání zástupu lidí), ale nejde o žádné chyby, které by působily přiliš rušivě a vytrhávaly z děje. Ten je poskládán z mnoha různě kompatibilních střípků; tři kapitoly na něž je vyprávění rozděleno slouží jako ohrádky, aby se dějové složky nerozutekly až přiliš. Berlička, ovšem fungující. Škoda, že rytmus vyprávění neodpovídá onomu konceptu šachové partie (tento motiv je v Bathory často připomínán), neboť Jaklubisko nedokáže spustit oči ze svého vysněného obrazu Erzsébet Bathory, kterou, ostatně jakou celou její dobu, vnímá silně zidealizovaným pohledem. Erzsébet s tváří Anny Friel je sympatická, emancipovaná, inteligentní, pokrová, křehká a silná zároveň a pověst krvelačné zrůdy se kolem ní utváří nejprve nešťastnou shodou okolností (Jakubisko občas až úsměvně vysvětluje "pravou" podstatu těch nejznámnější Erzsébetiných mučících praktitk) a posléze kvůli podlým intrikám Juraje Thurza. Ač není nepravdivost legendy o čachtické paní vůbec vyloučena, težko se věří Jakubiskovu pohledu na příslušnici zdegenerovaného rodu Bathory jako na takto moderně uvědomnělou ženu. Ale nevadí, protože pokud zahodíte (nebo nemáte vypěstovaný) smysl pro dějepisářskou korektnost, lze si Bathroy náramně užít a to zvláště díky její pohlcující vizualitě. Je mi jedno, že ve výpravě se musel štáb často uchylovat k znouzecnostem, protože Ján Ďuřiš a kýčař F.A. Brabec pod vedenením slovenského režiséra tvoří kompozičně vynikající a nadmíru působivé obrazy, u nichž sice absence kamerového filtru zamrzí, ale díkybohu na plátně nevypadá film tak televizně, jako v ukázkách viděných v TV nebo na monitoru počítače. Uchopit a vtáhnout Jakubisko umí , takže i přes moje občasné bědování nad nesoudržností scénáře se ani na minutu nedostavila nuda a nakonec se ukázalo, že přestože není Bathory žádným milníkem a nepřináši pranic nového, je filmem, jenž se v kontextu evropské kinematografie určitě neztratí a který se za sebe nemá nejmenší důvod stydět. ___________P.S. pro Juraje: Není to trochu krátkozraké očistit čachtickou paní tak, že veškerou vinu svalím na chudáka Thurza? Kdo teď očistí jeho pověst? Zdeněk Troška? :-) () (méně) (více)
Jakubisko dokázal neuvěřitelné - skutečně se mu podařilo natočit velkofilm, který nepůsobí coby další "milý malý český film". K jeho škodě nicméně úplně jiný, než mnozí očekávali, což se náležitě podepisuje na některých ohlasech. Za 1) se Jakubisko vzdal svých obvyklých okázalých vizí a pomineme-li tak několik málo "ujetých" výletů, je Bathory vesměs velice střízlivou a konvenční podívanou. Za 2) je to komorní drama o osudové šachové partii dvou postav a ne "české Statečné srdce", takže akčních scén je málo a jsou vloženy čistě z toho důvodu, aby bylo co dát do trailerů. A za 3) je tu ona proklínaná fabulace, což považuji za zdaleka nejzábavnější výtku, neboť Jakubisko nikdy netvrdil, že bude točit film podle dostupných pramenů a upřímně, o Čachtické paní jich moc není, tak proč se bránit jinému úhlu pohledu? Bez debat drhne následující - Jakubisko neumí točit akční scény (v podstatě mi přišlo, že to ani umět nechce a proto vypadají, jak vypadají), dvojice mnichů je po Wahlbergovi mluvícímu ke kytce ve Stalo se druhé největší WTF letošního roku (podobný styl odlehčení už z principu nemůže v historickém kostýmním dramatu fungovat), maketa hradu je jak vystřižená z Ábíčka a na výsledku je rozhodně znát to, že jde o zkrácenou verzi čtyřhodinové podávané. Rozdělení na kapitoly je trochu sporné, neboť nejsou řádně pojmenovány (divák si tak sám musí najít ten klíč, že v první fázi jde o lásku, v druhé o strach a ve třetí o politickou hru). V rámci atmosféry nejlépe funguje prostřední "transylvánská" část, dramatičností zase strhne třetí část, ve které se emoce derou silně na povrch. Dějově tu rozhodně chybí pevnější uchopení. Jakubisko se snaží o co nejrozsáhlejší fresku, což je spíše ke škodě - kdyby se zaměřil jen na politické hrátky, možná by udělal líp. Každopádně to ve výsledku funguje nad očekávání dobře, což je zcela jasná zásluha fantastické Anny Friel, která podala jeden z nejlepších ženských výkonů, co jsem v posledních letech viděl. A Karel Roden? Ten je bezchybný jako vždy a na konci mě dokonce dojal. Bathory není milník, nicméně je fajn důkazem toho, že i u nás dokáže někdo natočit velký příběh s excelentními hereckými výkony. Že to občas dře levností? To se stává i jiným s většími rozpočty. Nevidím důvod, proč za to trhat Jakubiskovi hlavu jen proto, že to šlo z pokladny pro domácí scénu… ()
Galerie (60)
Zajímavosti (68)
- Když je Caravaggio (Hans Matheson) uštknut hadem a veden přes nádvoří do sklepení, je možné všimnout si, že Alžběta (Anna Friel) má bílý límec. Když jsou pak ve sklepení, límec již nevidíme. (Kroup4)
- Při pohledu na spojení mezi zámkem a vesnicí si můžete všimnout zlomu. Hrad tam byl doplněn uměle, pomocí počítače. (RadimFišer)
- Aby režisér odľahčil drámu, postavil vo filme na kolieskové korčule mníchov, keďže Leonardo da Vinci, ktorý vymyslel prvý prototyp kolieskových korčúľ, žil v tej dobe ako Alžbeta Báthoryová (Anna Friel). Zmienka o ňom však v slovenskom dabingu vypadla. (Raccoon.city)
Reklama