Velitel

Neprávem zapomenutý seriál. Neříkám, že je to nějaká špička, ale celkem mě potěšil. Jména režiséra ani scénáristů mi nic neříkají, rovněž mezi herci chybí vyložená esa, přesto "Velitel" v pohodě strčí do kapsy všechny současné české seriály (za které je mi stydno po pár minutách sledování). P. S. Milá Česká televize, místo navyšování výpalného a natáčení nových sraček raději uvádějte více starší věci, které už dneska nikdo nezná. P. P. S. Je pozoruhodné, kolik lidí nadává na zelené gumy v národě, který si jednu zvolil na Hrad... (12.09.2023)

Československý seriál z roku 1981 o studentech vojenské vysoké školy je ještě větší bizár než guilty plesure Chlapci a chlapi. Špatné i na socialistickou seriálovou tvorbu, po premiéře to vytáhli na světlo až o třicet let později na Jojce. Těžkej duševní hard core, hned v prvním díle náš hrdina zaboří transportér do příkopu a o pomoc jde v ruském jazyce žádat bratrské okupanty. Jednu hvězdu dám s velkým vypětím za uznání, že kameraman uměl zapnout kameru. (07.02.2020)

Velitel nám pěkně začíná fanfárami a člověk si mimoděk vybaví příjezd krále v pohádkách. Sem ale dorazí Karosa ŠL 11 s budoucími velitelskými kádry. Vojenská škola je nám představena jako vhodná cesta k seberealizaci, pobratříme se i s milými ruskými spojenci a nakonec se odebereme k první přidělené posádce. A mezitím vztahy, vztahy, vztahy. Pracovní, rodinné a milostné, zatěžované vojenskými povinnostmi. Tvůrci nás sem tam oblaží i nějakou „bojovou ukázkou“, ale pomalé tempo seriálu to příliš nevytrhne. Největším dramatem zůstává milostné tápání / trápení Petra (už i v pokročilém socialismu se vyskytovaly ženy, které se kvůli muži „profesně neobětovávaly“). Podíváme se na cvičení spojeneckých vojsk („obrana západní hranice socialismu!“), během operace „záchrana rozbitých brýlí velitele z NDR“ uslyšíme i chválu německého vojáka na naše JZD (nikdy neviděl víc prosperující družstvo), podplukovníkova dcera se vzdává kvůli nechtěnému těhotenství studií na VŠ, ale vdávat se nechce. Ve čtvrtém dílu nás čeká brutální hippie koncert pro ČSLA a oko latentních homosexuálů oblaží záběry ze Spartakiády. A Péťa se pod tribunou s Husákem konečně vykousne s Klárkou. Ta mu z toho v následujících dílech povine dceru, zatímco on si zaválčí v nové funkci velitele tankového praporu. (01.05.2020)

Tak tu čtu a to celkem fascinovaně všechny komentáře a kroutím hlavou. Snad kromě jednoho komentujícího to vlastně nikdo neviděl, nebo to viděl (možná) na vojně, ale není si jist jestli si to neplete s Vinetůem... Já mám po dnešku viděný první díl a svoji porci zábavy jsem dostal. Oproti srovnávaným Chlapcům a chlapům tam chybí větší plejáda hereckých hvězd osmdesátých let i když kdo ví, co přinesou další díly. Na konci toho prvního se objevil např. Vinklář a to už je jiná liga než Procházka... Toho jsem vždycky nemusel. Vždycky, ale překvapilo mně jak je v téhle roli celkem snesitelný. Film je procpán propagandou, strana, vláda, vlast, vůdčí role KSČ, souručenství bratrských armád a samozřejmě největší kámoš SSSR a jeho okupanti na našem území. Když jde do tuhého pomůže kámoš Andrej z ruské posádky... :-). Krom pro někoho retro vzpomínek na vojenský život film nabízí i pohledy na tehdejší bojovou techniku což jej dělá celkem zajímavých.život socialistického velitele nebyl med a přesto vedli ty své kluky, plnili bojové úkoly a tvořili tak obrněnou pěst dělnického lidu proti agresorům a případným okupantům ! To nám asi film chtěl sdělit krom takového jakoby PR pro ČSLA. Co překvapilo je délka dílů. Co díl to v podstatě stopáží celovečerní film. Celkově zatím slabší průměr, zatím dávám za 3. * * * (29.01.2020)

Škoda, že minimální reprízování uvrhlo tento seriál takřka do zapomnění, protože jeho i na normalizační poměry mimořádně tupý propagandismus v kombinaci s dokonalým tvůrčím dilentatismem má značný kultovní potenciál. Scénář působí jako metodická příručka pro velitele rozepsaná do sáhodlouhých situací a dialogů, doplněná o několik vysoce otravných milostných zápletek. Režie se marně snaží dohnat naprostou neatraktivitu látky nepřirozeným patosem v herectví (neviděl jsem snad žádný jiný počin z té doby, kde by hrálo tak málo hvězd, asi ten projekt včas prokoukly) i v hudbě (nebyl to věru dobrý nápad svěřit filmovou hudbu přednímu autorovi vojenských pochodů Mojmíru Ballingovi). Pokud by snad někdo chtěl seriál sledovat z dokumentárních důvodů, tak ho mohu ujistit, že občasné vojenské akční scény jsou naprosto směšné, vojáci si dokonce v prvním díle míří při cvičení na nohy. Armáda je pak v seriálu vyobrazena jako ostrůvek jakési neostalinské patriarchální utopie, neboť téměř harmonickým jednotkám vládnou samí moudří, spravedliví a velkorysí mužové. Případné odchylky od ideálu na tomto nic nemění, protože je tu přece očistný proces sebekritiky. Za pozornost stojí též oslava spolupráce s vojsky SSSR a NDR, která ovšem tvůrcům nestála za angažmá jiných než československých herců, takže sovětští vojáci v prvním díle hovoří se šíleným českým přízvukem. Pokud byste po přečtení tohoto komentáře váhali, zda si seriál pustit, vězte, že je to fakt skvělý nechtěný sitcom, o čemž svědčí třeba tento dialog o genderovém útlaku profesionálních vojáků z počátku čtvrté epizody.: Soudruh voják 1: "Copak, vám svobodným, vám je hej. Mě čeká doma druhá směna". Soudruh voják 2: "To snad platí o ženských, ne?" Soudruh voják 1: "Chh. Platilo, kamaráde, platilo. Manželka nacvičuje na spartakiádu. A když přijdu domů, tak místo otevřený náruče na mě čeká lístek, co všechno mám udělat." (10.08.2022)