Solomon Kane

Bassett špínu, mokro a bezútěšnost vždycky uměl a v Solomonovi se rozmách více, než kdy jindy. A to je dobře, protože extrémně depresivní atmosféra je zdaleka tím nejlepším na filmu, který je jinak až bolestivě průměrný. V porovnání s přiteplale růžovou Narnií a jejími klony ale působí svěžím dojmem a tak ani nevadí, že jsou souboje nudné, děj nenápaditý až to fyzicky bolí a hlavní hrdina má charismatu asi jako já, když se kolem čtvrté vracím z oblíbené restaurace Na Růžku. Přes to všechno na mě, ani nevím proč, působil tenhle kus jako návrat k dobám prvního Beastmastera (který byl samozřejmě úplně jiný). Bavil jsem se u něj asi tak stejně. (30.07.2010)

Myslel jsem, že kvalitní filmové fantasy je už dávno mrtvé. Že se utopilo někde na pokraji dětinskosti, hlouposti, artovosti nebo přeplácaných triků. Od Barbara Conana a Maso a krev si nemůžu uvědomit žádný pořádně syrový drsný a zároveň zábavný fantasy, i když v tomto případě se jedná spíše os Sword/Sorcery dobrodružství. Občas se někde objeví něco zábavného jako Jestřábí žena, Vlkodav nebo Hvězdný prach, jenže ani těch není dost. Ve fantasy dnes vedou rodinné blbinky typu Harry Potter, Stmívání a Pán prstenů, které svou módností, zpracováním a všeobecnou přístupností tento žánr degradují a ničí. Solomon Kane má tu nevýhodu, že není humorný, je temný, syrový, nehláškuje se zde, tím míň vtipně, na což je dnešní publikum zvyklé a vyžaduje to. Je tu téměř dokonalý představitel hlavní role (k dokonalosti mu po většinu filmu chyběl jen ten supr knír z prvních několika scén), atmosféra zmaru a marnosti, akční bitky a realistická rozpolcenost Solomona pak dávají zapomenout na mírně epizodicky trhaný děj. (10.06.2010)

Soundtrack Klause Badelta jede naplno a české reálie se snaživě tváří jako temný středověk, ale víc pochvaly ze mě tenhle bijec nedostane. Solomon Kane totiž místo ambiciózní fantasy vypráví lacinou báchorku. V knižní podobě mohla fungovat, ale rozpohybovaná až překvapuje svou otravnou průhledností. (07.01.2011)

Já dám čtyři hvězdy, ale je vidět, že se to plno lidem nelíbilo. Proč? Prej na tom není nic originálního. To bych ale zase tak úplně netvrdil. Solomon Kane má možná hodně jednoduchý příběh, zato ale přináší velkou porci akce, nejsyrovější atmosféry a faktu, že po dlouhé době se u nás točil film a Barrandovský komplex, který jindy zeje prázdnotou, opět měl co nabídnout. Solomon Kane je totiž opravdu povedený film. On si na nic nehraje, on prostě je velkou akční jízdou, kde důležité jsou kulisy, které se tedy povedly nádherně a také samotný herec. James Purefoy možná na první pohled vypadá jako nesympatický sráč, ale postupem času si na něj člověk zvykne a začne mu fandit. Některé scény dokonce vypiplal k dokonalosti. Jen je škoda, že film samotný tu opět, jako většina dobrých filmů, byl zkritizován tím, že příběhově nemá, co nabídnout. To možná nemá, na druhou stranu má všechno ostatní, od atmosféry počínaje po suprové kulisy konče. Že se najde člověk, kterej hledá fantasy a la Pán Prstenů, to už je druhá věc. Ono celkově fantasy po filmovém zpracování Tolkienova světa tady dostává s hodnocením řádně na prdel. Já se toho nebál, naopak jsem se těšil, a ačkoliv to ze začátku vypadalo dost nudně hlavně neuvěřitelně tmavě a temně, vyklubalo se z toho pro mě originální putování očistcem, které mě bavilo. (04.06.2010)

Generál A. J. Rimmer: "Zaútočíme zítra. Pod rouškou denního světla, přes minové pole." Škoda, zatracená škoda, že film je víc akční fantasy než horor. Protože těch pár hororových scén (začátek se zrcadly, proměna čarodějnice, polorozpadlý kostel) a vůbec celé temné ladění, sychravo a déšť jsou na filmu jednoznačně to nejlepší. Kdyby to bylo celé o tom, jak Solomon jezdí po krajině, pátrá po tajemném zlu a občas na něj bafne nějaký ten bubák, byl bych velmi spokojen. Nejde ani tak o akční stránku, která je celkem povedená, ale o to, že se od počátku hraje s moc otevřenými kartami. Plán útoku na sídlo zla a jeho provedení silně připomínají citovanou Rimmerovu bitvu parafínů, navíc je bohužel v zuřící bitvě víc času věnováno dojemnému návratu ztraceného syna než bojování samotnému. Závěrečná bratrovražedná šermovačka není ovšem špatná a démon strká do kapsy i Balroga. Jen je to utnuté moc rychle, že si to divák ani nestačí vychutnat. Za odvahu přijít s tímhle v době samých okostýmovaných supersráčů a teen upírů s problémy pro manželskou poradnu však musím autory ocenit. (26.06.2010)