New Yorku, miluji Tě!

New York má pro mne kouzlo mnohem větší než Paříž. Není to tak romantické, ale ty ponuré noci, kouř zvedajícíc se z kanálů, nad kterým právě projel žlutý taxík, brázdící si tmu po ulici, kde jsou třeba jen jazzové kluby. Aaaach... New York je prostě úžasné místo a v pokračování o městech lásky nesměl chybět. Jenže... co z toho, když vám sedne jeden nebo dva příběhy a na ty ostatní hledíte jez z "povinnosti" a nesmírně se nudíte? - Nejlepší na tom je, že každý potencionálně zajímavější příběh se dá rozhodně víc předpovídat, než ten nudný. ___ 1. segment (Jiang Wen) - Hayden Christensen, Andy Garcia a Rachel Bilson - Jeden z těch lepších a nápaditějších. Otevřené konce, i love you. ___ 2. segment (Mira Nair) - Natalie Portman - Věřím, že nebudu sám, kdo tohle nepochopil. Trocha surrealismu neuškodí a délka byla extrémně krátka (výhoda) ale i tak nudná (nevýhoda). __ 3. segment (Shunji Iwai) - Orlando Bloom a Christina Ricci - Nejpruměrnější segment ze všech. Nemůže urazit snad nikoho, rozuzlení tuctové. Čekal jsem větší šťávu :-) ____ 4. segment (Yvan Attal) - Maggie Q a Ethan Hawke & Chris Cooper a Robin Wright Penn - Attalova hra na kočku a myš se vyplatila. Dva nejvtipnější a z mého pohledu nejčistší krátké snímky. ____ 5. segment (Brett Ratner) - Anton Yelchin, James Caan, Olivia Thirlby, Blake Lively - NY nemá svého Tykwéra a tím pádém ani True, ale tohle je ta nejlepší část zdejší ody na lásku. Absurdní, vtipné. ____ 6. segment (Allen Hughes) - Bradley Cooper a Drea de Matteo - Sex a jednu noc a jeho podoba před setkáním po sexu :-)) Zajímavý pohled na věc. ___ 7. segment (Shekhar Kapur) - Julie Christie , John Hurt, Shia LaBeouf - zcela nepochopeno. BTW, je zajímavé, že Shia hrál ruse a Yelchin američana :-))) ___ 8. segment (Natalie Portman) - Taylor Geare, Carlos Acosta, Jacinda Barrett - WTF? WTF? WTF? Natalie se vrátila z nějaký párty, sedla ke stolu a začala psát příběh. Možná toho vypila moc, možná málo. Tak nebo tak, výsledek hodně mizerný. ___ 9. segment (Fatih Akin) - Shu Qi - Láska smrti k normálnímu člověk. A ne naopak. K zamyšlení? Možná. Nudné? Ano. ___ 10. segment (Joshua Marston) - Eli Wallach a Cloris Leachman - Láska na stará kolena nesměla chybět. Úsměvné. (07.02.2010)

"To mám celé číst nebo sníst ??" ;) Celá tahle příběhová, rozhodně ne nezajímavá, mozaika hodně silná v pointách v důsledku silně připomíná právě tu story Ethan(Hawk)ova pisálka se šlápotou.. Tolik vynaloženého úsilí (téměř) k ničemu, ačkoli to dlouho vypadalo vlastně tak nadějně..;) (20.05.2016)

[imdb: 7.2/10] | me: Množstvo výborných hercov alias krásny obal. Vnútro je však rozpačité. Niektoré príbehy (vačšina) sú príliš intelektuálne, umelecké a snažia sa navodiť vizuálne pestrú atmosféru, pričom dej je v celku o ničom (... určite nesie nejakú hlbokú myšlienku, ktorú je však ťažké v tej celkovej mozaike nájsť). Ďalšie sú ľudsky zábavné, fajn a na nič iné sa nehrajú. V celku je to však moc hĺbavé a urozprávané prelínanie (rôznych) príbehov, v ktorých si určite každý aspoň jeden pútavý nájde. Mne to však nestačí ... (11.02.2010)

Když se zamilovávali lidé v Paříži a do Paříže, bylo to milé, nápadité i pestré. New York poskládal artovější skvadru, nabízí temnější odstíny lásky, stejně jako u předchůdce nicméně jen některé nabízí to, co si od podobných minipříběhů slibujeme. A prostě každému sedne něco jiného, což je přirozené. Je to poměrně kvapné, asi jako město samo, takže místy sotva dokončíme větu/myšlenku a spěcháme k dalšímu příběhu. Což je možná škoda. Někdy právě renomovaní tvůrci kopou průměrnou ligu, jindy béčkaři naopak přináší na krátké ploše docela dost muziky. Ani oni, ani hvězdní herci před kamerou ovšem nemají moc času se projevit. Ocitáme se v mírně melancholickém, příjemném stavu ve městě, které se nedokáže a ani nechce zastavit. (27.03.2018)

Prve dve poviedky som nejak nevedel nasadnut na to NY metro, ale potom som ten "one way ticket" konecne zasunul do spravneho otvoru a na vlne roznych nalad sa nechal spolahlivo prepravit az do zaverecnej stanice. Na spoznavacom zajazde mestom, ktore osobne nebudem mat asi nikdy potrebu navstivit mi doslo, ze onen pribeh poznavania cudzincov na ulici i vdaka fajciarskym intermezzam sa da krasne obratit aj spatne k filmu a jeho vypovedi, nie ani tak o ludoch ako o meste samotnom. Ano, jeho dejiny su pisane hlavne osudmi milionov, ktori kracali a denne kracaju ich ulicami, ale dokopy tvoria onen krasny celok difuzne pospletany jednotlivymi dielikmi ako napr. odzbrojujuco dojemny a v opare osudovosti zapecatany smutok Julie Christie a Shiu, alebo az tekutost priezracneho pohladu v ociach Shu Qi tak krasne vyjadrujuce bolavu pulznost mesta, ktore nidky nespi, kde v pominutelnosti okamihov je mozne zbadat prchavu velkost i bolestne vravoranie. NY, I love you je iny ako jeho europske dvojca od Seiny, uz len z prosteho dovodu, ze obidve velkomesta maju inu historiu a vdaka tomu i sucasnost. A mam mozno stastie, ze hoc vyznanie Parizu mi bolo o nieco blizsie, vedel som sa potesit aj s jeho americkym protipolom. (23.01.2010)