Kniha přežití

Příkladná esence filmové audiovizuality: auido zajišťuje ohromující zenovej soundtrack na pomezí Nine Inch Nails a Williama Orbita, vizuál desaturovaná, sépiově utlumená barevnost kopírující fotografie Jana Saudka a slavnou „dream sequenci“ ze Stalkera. Zároveň je Kniha přežití další z přímých důkazů technologického determinismu, podle něhož určuje estetickou podobu kinematografie technologie, protože dříve by podobné meditativní post-apo krajinky oslovující diváky mystickou zkušeností vznikaly velice těžko. (-spoilery-) Není divu, že hrdinové přenesení do takovýchto světů ztrácejí vždy jeden ze smyslů a nejsou schopni jej vnímat v celé své komplexitě, viz ušní žábry Costnera ve Vodním světě (coby mutant podobající se rybákovi slyší skvěle ve vodě, ale o to hůře na souši), mlčenlivost Gibsona z Šíleného Maxe (za celý film promluví jen pár vět) a zraková dysfunkce Washingtona. Přirozené meze, jimiž příroda ohraničila citlivost jejich smyslů, je chrání před přesycením informacemi. Kdyby mohli snímat vše, pak by musela být informačně-procesorová kapacita jejich mozků nesrovnatelně vyšší. Barvami hýřící a mnohotvárný svět, jež poznáváme prostřednictvím postavy Washingtona, je tak nahrazen hrubou schematizací, ve které neexistují ani barvy, ani vůně, ani pocity, ani samo běžné plynutí času. Všechno to zůstává vyhrazeno pouze postiženým, vůně slepé ženě a zvuk třeba Washingtonovi, kteří zas ale nemohou pojmout z bohatosti světa něco jiného. Degrese smyslů, symbolizující nemožnost plně obsáhnout nové přetvořený svět a přenášející tuto ztrátu na hlavní postavu, provází nakonec každého hrdinu z post-apo civilizace. Kvůli této rozpolcenosti mezi světem o sobě a světem pro postavu nejsou post-apo fikce zpravidla čistým žánrem, ohraničeným jasnými pravidly, nýbrž benevolentnějším sub-žánrem, v němž vedle sebe koexistují stará pravidla s novými ustanovenými po světové katastrofě, díky čemuž není Kniha přežití projektem ani vyloženě ambiciózním jako Chvalozpěv na Leibowitze o snaze mnišského řádu zachovat po atomové válce co nejvíce vědomostí z minulosti, ani marshallovsky-dravým, a vzbuzuje tím otázku, jestli než dojít do extrému není lepší kompromis mezi artem/midcultem a žánrem. A odpovídá, že kompromis není k zahození, ačkoliv takový film pak může být napadnut jednak z důvodu přílišného kazatelství, druhak proto, že postrádá více akce. Nespočívá ale právě v tomto výlučnost Tarkovského Stalkera - totiž v tom, že patří do arthouseu, ale střílí se v něm, navštěvují se v něm jiné světy a některé postavičky jsou přes nelíčenou apelativnost téměř až komiksové? (26.12.2010)

No nastastie to nebolo az take zle, ako som mal obavy, ale trosku zvlastne mi pripadali kamerove zabery, akoby zamerne mierene do svetla, aby som zle videl do tvare hercov, co mi trosku vadilo. Niekedy som mal obavy, ci ten film nie je ciernobiely. Taktiez bol nudny zaciatkok filmu, kedze tam len Denzel niekam prechadzal a bezala akasi nudna hudba, ktora trvala na moj vkus prilis dlho. Avsak od chvile, ked pride na scenu "demonicky" Gary Oldman a Mila Kunis ma to zacalo bavit, ci uz tam bola nejaka akcia alebo dialogy, ale nestacilo to na 4*. Bratia Hughesovci natocili aj mysteriozny thriller s Johnnym Deppom Z PEKLA (2001) o vrazdach prostitutok koncom 18. storocia tzv. Jackom Rozparovacom, ktory sa mi pacil omnoho viac, ako tento film. _______ Denzel Washington - (Eli) +++ Gary Oldman - (Carnegie) +++ Mila Kunis - (Solara) +++ Ray Stevenson - (Redridge) +++ Jennifer Beals - (Claudia) +++ Evan Jones - (Martz) +++ Michael Gambon - (George) +++ Produkcia: Joel Silver, Denzel Washington, Richard D. Zanuck +++ Hudba: Atticus Ross, Leopold Ross, Claudia Sarne +++ (10.06.2011)

Denzel Washington přežívá v postapokalyptické pustině, putuje z východu na západ, nese Knihu. K ději nemám větších námitek, byl vcelku zajímavý, ale bez tý ženský bych se obešel. Bez křesťanské náplně by to bylo o ničem, takže ta mi naopak přišla vhod. Poničený svět je v pohodě, ale neoslní, potěší dvě další známé herecké tváře (Oldman, nakrátko McDowell), ale nijak nezaperlí. Akce skutečně není příliš, je to spíš pozvolná, atmosferická záležitost. Podívat na to? Proč ne. Ale zkrátka radši nečekejte nic extra. (13.11.2010)

║Rozpočet $80miliónov║Tržby USA $94,835,059║Tržby Celosvetovo $158,750,817▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $18,207,921 //počet predaných kusov 550,466║ Tržby za predaj DVD v USA $42,702,508 //počet predaných kusov 1,871,484║ Vo svojej podstate to je neskutočná samoúčelná záležitosť, kde hľadať nejaký hlbší zmysel príbehu je asi zbytočné, hlavne že to je dobre sfilmované na čele s tajomným pútnikom v podobe skvelého Denzela Washingtona, ktorý celý film drží nad vodou, akcia zaujme, hudba fajn, tmavý/ šedý filter zo začiatku strašne otravuje ale postupne som si naň zvykol. Gary Oldman je tu na nespoznanie, stále som váhal či to je vlastne on. Film tipovo ako Cesta ale určite je omnoho pútavejší. /70%/ (06.09.2010)

Velmi originální námět zasazen do postapokalyptického světa, který se ukazuje jako drsný, ale spíš než např. k Cestě má blíž k Falloutu. Ultracool bojovej klerik (nebo co je zač) Denzel Washington snímán krásnými záběry putuje na západ šířit bibli. Po krku mu jde Gary Oldman, který jí chce využít k ovládání davů (jednou už se to podařilo, půjde to i znovu) a má k ruce Raye Stevensona, což mi udělalo radost, že se tenhle bouchač konečně prosadil. Navíc je tam tak akorát hezky vypadající akce na efekt a k Washingtonovi se pak přidá i božská Mila Kunis. Ten film prostě strašně dobře vypadá a udělal mi hroznou radost. Křesťanskej podtext tam nebyl využit vůbec hloupě, jak si tady někteří myslí. Naopak díky lačné postavě Garyho Oldmana to mělo smysl a bylo to chytře vymyšlené. Herci jsou přesní a chuť pařit Fallout po dokoukání nečekaně velká. (05.06.2010)