The Marathon
Režie:
Ivo NovákKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Ivan Mistrík, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(2)
Je skoro po válce. Spát a milovat se bude až pak. Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová a Vladimír Menšík v hlavních rolích českého filmu. Pátého května 1945 vypukne v Praze povstání proti Němcům. Čeští dozorci umožní pankráckým vězňům hromadný útěk. Tak se dostane na svobodu i devatenáctiletý Ruda Střecha (Jaromír Hanzlík), který dychtí zapojit se do revoluce v ulicích. Vinohradský domovník Kytka jej však raději ukryje v bytě, jehož majitelé utekli. Zůstala tam jen osmnáctiletá česká služebná Karla (Jana Brejchová). Ta se s Rudovou pomocí pokusí dostat na nádraží, aby odjela k rodině na venkov. Avšak kvůli probíhajícím pouličním bojům se oba musejí vrátit. Poté, co spolu ve vší nevinnosti stráví noc, začne dům prohledávat několik německých vojáků. Ruda, ačkoliv s puškou neumí příliš zacházet, se s nimi musí vypořádat. Do Prahy mezitím míří kolona sovětských tanků, které velí generál Rybalko (Karel Höger). Jako navigátor ji vede Rudův starší bratr, svobodník Jarda Střecha (Vladimír Menšík), který bojoval s prvním československým praporem u Sokolova. Těší se na shledání s mladším bratrem, který je jediný, koho ještě má. Netuší, že Ruda, na začátku války ještě dítě, teď svádí boj o svůj a Karlin život… (Česká televize)
(více)Recenze (77)
Vynikající (ač trochu více méně agitační) snímek s celou plejádou československých herců! 90% ()
Po delší době sem se podíval na něco českýho a spokojenost. Přihodil bych i komedii protože u Menšíkova putování s Rusákama sem se dost natlemil a Hanzlík s Brejchovou taky špica. Nad ideologickýma sračkama nemá cenu přemýšlet, film je dobrej a to stačí. ()
Proboha, takových peněz vyhodit do luftu. Mohl to být parádní film o osvobození a vznikla komická fraška o příjezdu ruských tanků do Prahy. Ta linka těch dvou milenců Hanzlíka a a Brejchové by tam klidně mohla zůstat, ale ruští velitelé mluvící česky, čeští vojáci taky, komičtí Němci jichž se nikdo nebál, ještě se tam mohlo zpívat jako v Noci na Karlštejně. No to jsem tedy nedal. 40% ()
3,5* - fraška, která působí jako film k popukání pokud odhodíte předsudky vůči ahistoričnosti a tehdejší idealogii.. právě v tu chvíli se můžete uvolnit a začít se smát němcům, co se snaží zahrabat do země, když kolem nich projíždí tanková divize generála Rybalka.. v druhém plánu si můžete užívat civilní příběh mladé dvojice takříkajíc formanovsky novovlný.. ()
Mladičtí potrhlíci na sklonku války (Hanzlík Brejchová) ()
Tón már už přeci dozníval ten jár, toho jara... ()
"Kam se hrneš mladej s tou almarou.... Tady je revoluce a ty se taháš s cementem na prasečí chlívek." Dějová linka s dvojicí Hanzlík a Brejchová mě dost bavila, bylo to místy hezky odlehčené, ale ne moc. V té dějová linka spojené s Pražským povstáním a příjezdem Rudé armády do Prahy se hodně střílí a i dost umírá, přesto jsem měl někdy pocit, že sleduji spíš karikaturu na válku (němečtí vojáci dávající na křižovatce přednost ruským tankům, obě válčící strany tvářící se, že nevidí protivníkovy tanky apod.). Po tom všem nechápu, že to závěrečné propojení obou dějových linek muselo dopadnout tak, jak dopadlo. Buď to mělo být od začátku méně odlehčený film nebo na konci ne tak smutný. ()
Skvělý Hanzlík s Brejchovou a tankový maratón vpředu s Menšíkem. Dvě vydařené dějové linie, které jsou sami osobě výtečné, ale jako celek k sobě nezapadly a navzájem se rušily. Nadhled, zábava a konec, který nezafungoval. ()
2x jsem se snažil to zhlédnout. Pokaždé jsem usnul. Přitom se tam furt střílí. Hanzlík jako odboj co v 19 umí ovládat všechny zbraně, působí velmi trapně. Dvojitá linie filmu (Ostravská operace a Praha) dopadla tak, že divák naprosto neví vo čem ta slátanina je. Ale furt se tam hezky střílí. Vůbec mě neudivuje, že v TV jsem to nikdy neviděl. ()
Jako dítě jsem na tank číslo 23 ještě věřil...že přijel do Prahy první. V roce 1988 jsem se na vojně dozvěděl, že přijel do Prahy až v roce 1955, takže vlastně přijel poslední, úplně jiný než válečný typ škoda ....myslel jsem, že v roce 1968 ještě nebylo tolik politických agitek.... ()
50 kilo cementu. ()
Myslel som, že vo vojenských scénach chce film písať dejiny, ale to švejkovské podanie mi vyhovovalo viac. Spolu s Menšíkom si aj Höger netradične strihol komickú úlohu. Celkom iné je to so súkromným príbehom Karly a Rudiho a ich (ne)romantického vzťahu, takmer ako v Láskach jednej plavovlásky, kde hviezdila Brejchovej sestra. Akurát tu je situácia, a nielen v posteli, oveľa vážnejšia ako na bojovom poli. Kopa ťažkej vojenskej techniky je v reálnej akcii, film pripomina nejakého predchodcu Tankového praporu. Koniec ma teda dostal, prispela aj výborná hudba a stále nemám jasno, či tri a pol zaokrúhliť nahor alebo nadol. –––– Ať žije Rusko, Amerika, Anglie a Francie! –––– Ale nebudeš do mý postele dávat ani ruku ani nohu! –––– Jdu první. Přeběhneme tuhle střechu a je po válce. ()
Být to jen o lince kolem Brejchové a Hanzlíka, bude to bez debat za víc, ale ta adorace Sovětů kolem, třebaže s Menšíkem v tanku (!!!) je nepřekousnutelná. Navíc když proti barikádám s ruským tankem uprostřed vyběhne Žena za pultem se slovy Střílejte! a i v sebemenších roličkách se (povinně) mihne někdo z tehdejších herců, napadne vás, že čeho je moc, toho je příliš. Některé scény jsou (ne)úmyslně komické, kolonka komedie tomuto filmu vážně chybí. :) ()
Nejedna se o seriozni valecny film z Ceskoslovenske produkce.Spise mi to prislo jako takova taskarice , ale velmi povedena.Film ubiha v poklidnem oddechovem tempu, atmosferu skvele dokresluji dialogy vsech hercu(herecky potencial je opravdu envidany), kterymuz vevodi mladi Jaromir Hanzlik s Janou Brejchovou, ti jsou doopravdy kouzelni. Podivoval jsem se,ze takovou,legracni formou nechali komuniste tento film natocit.Film si vesele hupsa do sveho konce, ktery je vsak velice dramaticky,asi holt tvurci museli zaplatit a necim vykoupit ten lezerni dejovy prubeh,aby jsme si my divaci uvedomili, ze to doopravdy byla valka a ne svadna.Hudba vzesla z pera umelce Zdenka Lisky. Vse by mohl pomoci dokreslit tento vzkaz nemeckeho generala postupujici rude armade "trista metru most,Labe stuj! Kdyz nezastavite most do vzduchu.Palba do vas.General Swarc." Nasleduje odpoved ruskeho generala (Karel Hoger) "Zpomalit! Uvidime proc nam Swarc pise dopisy a nestrili rovnou.." ()
Málo známý film věnující se květnovým dnům roku 1945, a to chvílemi vážně a chvílemi odlehčeně, aniž by to vypadalo hloupě. Příběh ústřední dvojice je sice naivní, ale uvěřitelný a neotravující, navíc s trochu překvapivým koncem. Ano, podání Pražského povstání je poplatné předlistopadovému výkladu dějin, účast ROA či zmínky o Pattonovi stojícím bezmocně na demarkační čáře byste zde hladali marně. Maratón má ale rozhodně co nabídnout, například velmi slušné přestřelky a bojové scény včetně impozantních záběrů na desítky tanků T-34/85 najednou či originální dobovou německou techniku jako PzKpfw IV, Sturmgeschütz III a sFH 18 150mm. Kupodivu mi zde moc nesedla liškova hudba, i když jinde se mi líbí. A také jak už zde bylo napsáno, bylo by fajn kdyby ve filmu Němci mluvili německy a Rusové rusky, celou dobu, ne jen občas nějakou frázi. ()
To muselo být drahý... Za tenhle film by se nemusel stydět ani Hollywood. Sledoval jsem to ale jen jedním okem, takže úplně přesně nevím, do jaké míry se tu heroizovali sovětští osvoboditelé. Zásluhy jim ale upřít nelze, s tím problém nemám. Jenom to naše spasibo trvalo na můj vkus trochu moc dlouho (44 let). Klidně se to mohlo odbýt tímhle bijákem. A třeba to tak bylo původně i myšlený. Muselo to spolykat rozpočty na deset serošů. ()
Bohužel plíživá i tupě okázalá ideologie, jež prostupuje celým snímkem, sráží jeho celkové vyznění do průměru. A nezachrání to ani nesmlouvavě výtečná hudba Zdeňka Lišky. ()
Především Vladimír Menšík, co by tankista je patrně tím nejnezapomenutelnějším v tomto filmu. ()
Úžasné herecké obsazení a moc dobře přehledný děj. Nic zamotaného, krásně vylíčené osvobození republiky rudou armádou.:-) ()
Vůbec jsem nevěděl, že tenhle film existuje - a překvapení pokračovala. Podle obsazení se zdá, že v tom hraje snad „každej“. To, jestli se sbíhající se dějové linie dvou bratrů (mladší se zapojuje do pražského povstání, starší sem míří s Rudou armádou) protnou, představuje slušný dramatický prvek. Taky výprava je u tohohle nenápadného filmu velkorysá – střílí se ostošest, Olmer nouzově přistává s letadlem a sovětské tanky míří ku Praze (tady přitom filmařům stačilo pár měsíců počkat). Druhá dějová linka zase nabízí civilní a zpočátku nehrdinské postavy, které bloudí městem s kufrem cementu, vedou kousavé dialogy jak z Formanových filmů a do toho (později) Hanzlík střílí nácky jak ve Wolfensteinovi (a časem získá i lepší zbraň). Ani Liškova hřmící, až příliš „heroická“ hudba, která mi obzvlášť k některým scénám neseděla a u některých působila až parodicky, neoslabila řadu působivých momentů – úvodní vzpoura, obléhání bytu nebo role Vlasty Chramostové, které k sehrání mrazivé scény stačily asi tři vteřiny pobytu ve filmu. ()