Single Man

http://www.youtube.com/watch?v=Zm5pbLMn8j8 Otevřít oči a probudit se ze sna. Noc za nocí se topíš. Tlak tě trhá na kusy. Není jak se nadechnout. Není jak najít směr kterým se vydat a najít hladinu. Sám uprostřed oceánu a voda kalí rozhled. Chceš žít. Chceš aby to bylo jako dřív. Vždyť plavat bylo tak příjemné. Dnes už ale ne. Protože oceán ve kterém jsi, je mrtvý. Stejně jako ty. ____ Probudíš se. Přišlo tím snad vysvobození? Ne.. Je to mnohem horší. Každý předmět, běžná rutina, vuně. Vše ti připomíná toho, jehož součástí jsi byl. Jenž součástí byl tvou. A ty oči. Krásné oči těch kteří žijí. Nenávidíš je za to! Za ty oči. Za to že žijí. A pro to pohrdáš sebou. Jsi již dávno mrtvý ale ohleduplnost k okolí a jeho očekávání tě nutí být navenek se vším smířený. Špatné divadlo. Všichni to cítí. Ale bojí se. Bojí se sdílet tvou bolest a ty se bojíš jim kousek předat. Nemají na ní právo. Je to tvá bolest! Jak zoufale zkoušíš začít od znova. Věnovat city jiným, u kterých víš, že bys toho snad kdysi byl schopen. Nevíš jak. Bojíš se. Jsi odpad. Ten který okolí vysává. Ne pouze postradatelný. Ale přímo svou existencí pobuřující. Chtěl bys být součástí. Už nikdy nebudeš schopen. V dříve prázdném místě mysli se postupně ukotví jasně dané řešení. Šeptá. Naléhá. Nakonec křičí. Polibek smrti je to, co tě opět naplní. Co ti dovolí znovu dýchat. Uvědomíš si opak? Prohlédneš včas skrze temný povlak na očích? Mnohým se to povedlo. Mnohým nikoliv. ____ PS: Dlouho jsem si nepřečetl tolik dementních komentářů jako u tohoto filmu. (26.08.2010)

Téměř k dokonalosti vytříbený vizuální zážitek, kterým velmi vybraně debutuje Pán Stylu (a zosobněná výkladní skříň úspěšných gayů) Tom Ford. Jistá "estetická" ruka a velká spousta nápadů však téměř způsobily, že vynikající Colin Firth byl utlumen luxusními dobovými kulisami, rekvizitami a doplňky. Nebýt jedné scény bez zvuku a jedné scény s tancem a následným křikem, hrálo by nitro profesora Falconera (o které ve filmu jde) bezvýhradně druhé housle a duší filmu by se stala jeho stylizace. Říkám rozhodně ano, takovýchto filmů je také třeba, ale má-li pan Ford dál točit a má-li takto nastavený svůj rukopis, asi se nebudeme setkávat příliš nadšeně (byť zájem PODÍVAT SE určitě mít budu...otázka je, zda to bude stačit, protože film pro mě není jen o obrazech). Pokud je forma Single Mana dána tím, že bylo třeba nějak uchopit velmi niternou předlohu - kterou jsem nečetl - pak je rozhodně třeba před režisérem smeknout, i když cestou k cíli tak nějak učinil sám sebe nejvýraznějším prvkem svého díla a... ne snad promrhal možnosti nabízené mu extrémně schopnou hereckou sestavou, ale rozhodně způsobil, že si herecké představitele můžete velmi snadno zapamatovat jen jako prosté protagonisty působivé reklamy na eleganci šedesátých let. Překvapivě ne úplně jistých 80%. PS: Vypadat na kraji padesátky tak jako Colin Firth zde, začnu se tím živit...navzdory orientaci jím hraného hrdiny jde o jednoznačný slintací objekt pro dámské publikum. PPS: Rozhovor se španělským Jamesem Deanem na kapotě Mercedesu v západu slunce před obřím plakátem filmu Psycho je nezapomenutelný;) (28.07.2010)

Aranžmá je tak dokonalé! Každá vlna ve vlasech nádherné Charlie, telefonní sluchátko, manžetové knoflíčky i přehoz přes pohovku! Vysoký styl a vkus! V ideálech krásy, dokonalosti a harmonii se skrývá temná hlubina. Tichá bolest a samota dotíravě rezonuje, graduje, mlčí, hučí a volá po spáse. Sáhnout po revolveru je snadné, ubohé a tak prosté. Každá hlubina má své dno, co takhle se odrazit a žít? Přirovnávat bolest ke kráse?! V tomto případě ano. (07.11.2011)

Od začátku filmu jde poznat, že se režijního vedení chopil módní návrhář. Nějakou dobu jsem se obávala, aby stylistická stránka nepřevážila samotný děj, ale nakonec se ukázalo, že mé obavy byly zbytečné. Jakmile se začne rozvíjet vztah mezi Georgem a jeho studentem Kennym, módní stránka filmu jde stranou a Tom Ford se s filmařskou precizností i jistou hloubkou soustředí na jejich vyvíjející se vztah. Colin Firth s Nicholasem Houltem to mezi sebou rozehrávají mistrně a chemie mezi nimi je elektrizující. Nicka Houlta považuju za jeden z nejvýraznějších mladých britských talentů. Příjemná hudba, i když nejsem jediná, komu hudební melodie připomínala "theme" z Fontány. Single Man má osobitou retro atmosféru tehdejší doby, je ozvláštněn smyslem pro módu a styl a zároveň dokáže s potřebnou hloubkou vykreslit portrét života jednoho osamělého muže. Někdo se v komentáři zmiňuje o tom, že tento film je jako listování módním katalogem. Hezky se na to divá, ale žádný velký dojem to nezanechá. Myslím, že i takto se tento "art film" může brát. Některým možná bude připadat chladný, zaměřený pouze na vizuální podobu a styl, bez nějakého zásadního příběhu, psychologie či velkých emocí. I takový by Single Man mohl být, nebýt však právě Colina Firtha a Nicholase Houlta. Protože pro mě jsou především oni tím základním "elementem", který dodává celému příběhu ten správný hnací motor. Možná, že bez nich by na mě film tolik nezapůsobil. (20.03.2013)

Chtělo by to parafrázovat Monty Pythony s tím, že tentokrát jde o film, ve kterém stará buzna nikam nejezdí, aby (SPOILER) nakonec stejně chcípla (KONEC SPOILERU). Celé se to bere až příliš vážně, přičemž celý debut je až návrhářsky přešlechtěný, ale všechno je v něm hrozně wannabe. Nejhorší ze všeho je ale vyobrazení homosexuálů, které odpovídá představám heterosexuálů a je podřízeno tomu, aby snobští diváci střetávající se s ambiciózním mainstreamem nebyli ničím znepokojováni. Tohle fakt není umění, pokud za něj nepovažujete obálku Vogue s titulkem "láska až za hrob" (popř. si doplňte jinou floskuli). Nebýt poetizovaných milostných scén mezi dvěma muži, nepoznáte, že je pod snímkem jako debutant podepsán někdo, kdo má dlouholetého životního partnera. Jinak jde o další ukázku midcultu, který se dostal na Oscary, ponoukající ovšem k zamyšlení, nakolik se výrazové prostředky uměleckých filmů staly součástí středního proudu a dnes působí v echt-klubové podívané nechtěně směšně. (02.05.2010)