Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Klasická komedie ve stylu "Báječných mužů" a "Bláznivého světa" s podobně smrtící délkou. Sympatičtí herci a v některých částech vtipný infantilní humor nezabraní tomu, že máte po celou dobu pocit, že sledujete opravdu starý a hodně dlouhý film, což je v tomto případě oproti některým klasikám obrovské mínus. Zvláště poslední půlhodina mě (vyjma dortové bitvy) těžce nebavila. Po slušném začátku docela škoda. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Megalomanská hloupost! Tento film trval ve verzi uváděné na Primě (tzn. s reklamami a bez předehry a přestávky v plné délce) rovných 185 minut, přitom disponuje dějem sotva pro polovinu z tohoto času. Vtipné retro titulky s množstvím slavných jmen a věnování celého filmu Laurelovi a Hardymu mě navnadily. Nad pomalým rozjezdem jsem ještě přimhouřil oči, doufaje, že samotný závod bude stát za to. Když byl konečně odstartován, mnohé se nezměnilo – stále stejná smršť nefungujících slapstickových vtípků, stále stejně nesympatičtí hrdinové a stále stejná snaha pojímat vše ve velkém. Ve Velkém. Velká hospodská rvačka, velké množství statistů, velké množství exteriérových scén a celé to vrcholí ohromnou šlehačkovou bitvou. Pokud mě má chabá paměť neklame, i ty nejdelší grotesky Laurela a Hardyho trvaly okolo osmdesáti minut a člověk se u nich sem tam zasmál. U Velkých závodů jsem jenom nechápavě zíral, do jaké kardinální blbosti je někdo ochoten dát peníze. Hodně peněz. Od diváků podobné komedie není vyžadováno přemýšlení, což chápu, ale přeci to nemůže být argumentem proti naprosté tuposti scénáře a s tím souvisejícím nejasnostem. Profesor dvakrát exploduje, z čehož vyjde nezraněn, následně si přiskřípne prsty a v další scéně je má obvázané, snad, aby z toho mohlo být vytřískáno ještě pár minut nadbytečných komických scén. Hlavní hrdinka se hrdě prohlašuje za feministku, lascivní výstup dívek ve westernovém městečku ponechá bez komentáře, ona mu dokonce tleská! Nejpozoruhodnější jsou potom představy tvůrců o evropských národech, z nichž všechny kromě Rusů hovoří plynule anglicky. Délka jednotlivých zastávek se neustále prodlužuje a ta předposlední nejen, že posunuje film do zcela odlišného žánru, ale na neúnosně dlouhou dobu zastavuje celý film, který je v daném okamžiku již zcela utopen ve vlastní velkoleposti. Rovněž naděje vkládané do hereckého obsazení, ukázaly se býti planými. Lemmon, Curtis, Woodová – kromě prvního to nejsou žádní oslňující herci a tím tristněji jejich výkony vyznívají, ještě ani jednoho z nich jsem neviděl hrát tak plochou postavu tak ploše. S čistým štítem nakonec vychází jenom trikaři, kteří na svou dobu odvedli slušnou práci, a Peter Falk, občas docela vtipný, což je v rámci tak nevtipného filmu obrovská pochvala. 45% P.S: To je ale bláznivý svět řadím k nejlepším komediím, jaké kdy vznikly. ()

Reklama

otík 

všechny recenze uživatele

Jakási bláznivina, která drží dvě a půl hodiny tempo. To je asi tak první, co mě napadne po sledování filmu o závodě New York - Paříž, kterou podnikne hlavní trojice. Jde o komedii, takže zde půjde hlavně o to jak toho druhého vtipně napálit, ošálit, oklamat, obelhat - a přitom z toho vždy vyjít s otevřeným hledím. Jack Lemmon překvapuje v zápornější a pro něj nezvykle ulítlé roli, Curtis si střihl takového amerického Limonádového Joea, který brání slabé a hlavně ženy, které neuvěřitelně přitahuje a navíc má v oblibě bílou barvu. Vrcholem filmu je dortová bitva, která opravdu stojí zato. Hudba: Henry Mancini ()

Milan25 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, co tvůrce komedií v 60. letech vedlo k tomu, aby měli tak dlouhou stopáž. Je to spíš na škodu než k užitku. Navíc se zde nachází příliš mnoho odbočovaček od hlavního děje, a vtipných momentů tu také není příliš. Asi nejzábavnější částí je bitka v hospodě, jinak jsem se celý film spíše nudil. ()

Joski 

všechny recenze uživatele

Neuveriteľne prepracovaná "staromódna" komédia, kde Jack Lemmon hraje padúcha-profesora Fata a jeho nohsleda "nasprostastého sluhu" podáva mladý Peter Falk. Napriek staršiemu roku výroby som sa skvele bavil na gagoch i výpravnej réžii Blake Edwardsa. Tak veľkú dávku šľahačkovej torty som ešte nevidel v žiadnej staršej ani novšej groteske... a veľkolepá bitka vo westernovom bare sa točí ako nekonečne domino. Všetky scény sú doslova paródiou ale i dobre myslenou poctou filmovým žánrom:-) Opäť vrelo odporúčam a divím sa prečo podobné skvosty neponúkajú v TV programoch. Je to vynikajúci komediálny veľkofilm trebárs na Vianoce. 85% ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Film nebyl po vydání dobře přijat a kritiky byl považován za komerční propadák, což z něj udělalo první selhání režiséra Blakea Edwardse. Většina kritiků napadla jeho do očí bijící a přehnaný groteskní humor a nedostatečný přesah. Trpěl také srovnáním s jinou „epickou komedií“ toho roku – Báječní muži na létajících strojích (1965). (Martrix)
  • Původní rozpočet filmu byl 6 milionů amerických dolarů. Rostoucí náklady filmu ale vedly studio United Artists k tomu, aby film opustilo. Projekt následně dokončilo Warner Brothers s tím, že se rozpočet nakonec vyšplhal na 12 milionů dolarů. To také znamenalo, že se v té době jednalo o nejdražší komedii, která kdy byla natočena. (Martrix)
  • Film je inspirován skutečným závodem z roku 1908, který se jel na trati New York – Paříž. Přestože proběhl s pouhými šesti účastníky, trasa vedla napříč třemi kontinenty, takže šlo o první automobilový závod kolem světa. Automobil Leslieho (Tony Curtis) „Leslie Special“ byl vytvořen podle vozu „Thomas Flyer“ z roku 1907, který tehdy závod vyhrál. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama