Stalingrad
Stalingrad
Obsahy(1)
Hitlerovy příkazy zněly neustupovat a nevzdávat se, v kruté zimě tak zahynuly více než dva miliony mužů. Boj o Stalingrad se tak stal přelomem ve vývoji války a Německo se z této zničující porážky nikdy nevzpamatovalo. Brutální realitu můžete vidět očima německého důstojníka Hanse von Witzlanda (Thomas Kretschmann) a jeho čety. Sledujte příběhy obyčejných německých vojáků, kteří poznávají pravou povahu režimu a nadšení z budování Třetí říše u nich pomalu přechází v rozčarování a v touhu dostat se za každou cenu domů. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (285)
Joseph Vilsmaier: Na východní frontě sníh.. Ať už máte na opaskové přezce Got Mit Uns, nebo nemáte - když se člověk ocitne uprostřed pekla, je absolutně jedno, z které strany do něj vstoupil, protože jen a pouze lidské charaktery napříč spektrem vojenských uniforem mohou udělat věci hrozné alespoň trochu lepšími. Režisérsky i herecky nepříliš zvládnutý snímek, který však určitě zaslouží uznání za zdůraznění obyčejné lidskosti potlačením pro válečné snímky typické glorifikace hrdinství a pohrdání zbabělostí. Ono totiž většinou, když historikové tvrdí, že se nějaký voják vrhl na zamrzlé cestě sebevražedně pod pás jedoucího tanku a s odjištěným granátem zařval: „Za stranu! Za lidi!“, vyjde nakonec najevo, že volal: „Zasrané náledí!“ Ty dvakrát dvě bedny vody měli aktéři předem prohrané sázky zrovna poslat Adolfovi do berlínského bunkru.. ()
První polovina je prakticky nekoukatelná a ve druhé se nejedná o nic výrazněji lepšího. Rozhodně bylo fajn nakouknout na válku i z druhé strany, tedy z očí těch zlejších, přičemž si nelze nevšimnout, že by se pohledy řadových vojáků, ať už jsou na kterékoli straně lišily. Z řadového vojáka totiž velmi rychle opadají veškeré naděje a ideály a nestará už se o nic jiného než o přežití. A po nějaké době už ani o to. Ve filmu jsou spousty pěkných myšlenek, ale nějak mi to celkově moc nesedlo. Místy jsem se dost nudil. Postavy mi přišly extrémně nezajímavé a hrozně monotóní. Zkrátka a jednoduše řečeno. Obsahově a myšlenkami je film skutečně na výši, ale extrémně pokulhává zpracování. Celkově nemohu dát více než 2*. ()
Taký typický vojnový film, ktorý sa snaží tiež očistiť nemeckú armádu. Nemci boli vždy tí zlí a ten, kto proti nim bojoval, naopak dobrý. Pozitívom teda je, že tu vidíme, ako išlo o obyčajných chlapov a chlapcov, ktorí mali len málo na výber, ak vôbec. Táto psychologická časť bola dobrá, vojnové scény už tak veľmi nie a stopaž je dosť prehnaná. ()
Dle mého názoru slabý film. Téma Staligradu se nechalo jistě uchopit záživnějším způsobem. Byla-li to nejdůležitější bitva 20. století (a asi byla), jak se píše na počátku filmu, tak potenciál byl trestuhodně nevyužit. Ani herecky se nekdo nepředvedl, ba naopak jsem měl opačné pocity. Jako divák jsem se nudil, celá film byl zpracován neosobně a děj mi byl vlastně jedno. A to je špatně. ()
Scénář: Jürgen Büscher, Johannes Heide, Joseph Vilsmaier .. Netradiční, ale o to více poutavý pohled na osudovou bitvu druhé světové války - Stalingrad, tentokráte ze strany Německého wehrmachtu, který zde zažil těžkou porážku znamenající obrat na východní frontě. Slabší technická stránka je bohužel nepřehlédnutelná, ale i tak je to jeden z nejlepších výplodů německé kinematografie.. ()
Galerie (52)
Photo © Senator Film Verlei
Zajímavosti (20)
- Herci museli před natáčením absolvovat základní vojenský výcvik, aby ve filmu působili jako opravdoví vojáci. Tento výcvik se uskutečnil na americké vojenské základně Hohenfels v Německu a řídili ho Američané. Filmový štáb dal každému herci možnost působení kdykoliv ukončit a odejít. Nikdo neodešel. (chleba24)
- Protože v době natáčení nebyl ve střední Evropě sníh, dostala produkce pokyn celé natáčení přesunout do týdne do Finska za polární kruh. Tanky byly převáženy letecky, ruským letadlem z letiště Ruzyně. Přesun tanků Prahou a naložení do letadla muselo proběhnout v noci a stavěla se kvůli tomu na letišti ranvej ze dřeva, aby nedošlo k poškození asfaltu. (AlekiCornski)
- Film vykresluje vojáky Wehrmachtu jako defacto ty „hodné“, kteří se nepodíleli na válečných zločinech a genocidě či o nich dokonce nevěděli nebo se jim snažili zabránit. Ani jedno není pravda, vojáci Wehrmachtu a dokonce i běžná německá policie byli běžně nasazováni na ty nejhorší zločiny, včetně genocidy či provozování vyhlazovacích táborů. Míra souhlasu mezi vojáky byla navíc tak vysoká, že v případě, že někdo odmítl splnit rozkaz, byl pouze převelen, nikoliv potrestán, neboť se vždy našel dostatek dobrovolníků. Stejně tak němečtí civilisté byli se zvěrstvy své země seznámeni, například díky dopisům, které posílali vojáci a policisté domů a ve kterých popisovali své zločiny. Tyto dopisy si lze přečíst například v knize „Černá zem“ od Timothyho Snydera. V jednom takovém dopisu například německý voják tvrdí, že vraždění židovských nemluvňat (které před střelbou vyhazovali do vzduchu, aby se trochu pocvičili ve střelbě) v Mohylevu je v podstatě „preventivní obrana“. Mýtus o nevinném Wehrmactu (Mythos der sauberen Wehrmacht) začal být šířen samotnými Němci po 2. světové válce ve snaze shodit jejich zločiny proti lidskosti na Hitlera a úzkou skupinku prominentních nacistů. (vojtaruzek)
Související novinky
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)
Reklama