L'évasion de Louis XVI
The Escape of Louis XVI
Obsahy(1)
Paříž, 21. června 1791. 30 minut po půlnoci se francouzský král Ludvík XVI. se svojí ženou Marií Antoinettou a dětmi pokusil tajně uprchnout z Paříže před revolucí rozvášněnými davy. V přestrojení unikli z paláce Tuileries, kde je drželi jako vězně, ale ve Varennes byli zatčeni a vráceni zpět do Paříže. O rok později byli král i královna Francie popraveni. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Pustil jsem si to jako doplněk k právě čtené knize o francouzské revoluci a napoleonských válkách. Hraná forma dokumentu s komentářem se mi líbila. Vykreslení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty mi přišlo velmi sympatické, až jsem jim i fandil, i když jsem samozřejmě věděl, že to dobře nedopadne. Z jedné stránky člověk vítá konec absolutistické vlády a vznik republiky, na druhou stranu (s přihlédnutím co přišlo poté) si člověk není jistý, zdali to byl boj dobra (revolucionáři) se zlem (král), či naopak anebo boj zla se zlem. Taktéž mi přišlo zajímavé (nezvyklé), jak se s úctou král a královna, ač manželé, oslovovali "můj pane" a "madam" přičemž si vykali. Ale asi to tehdy bylo normální a zvlášť na honosném královském dvoře. ()
Víc než zdařilý polodokument s pompézní výpravou a celkem vydařenými hereckými výkony. Mohl bych sice namítat, že francouzi v tomto případě totálně dehonestovali revoluční vůdce a z Ludvíka XVI. udělali mučedníka, ale neudělám to, protože tohle podání posledního francouzského krále je mi mnohem bližší, než jeho pojetí jako tyrana. Ke konci jsem věřil, že se jim ten útěk fakt povede. 80% ()
Příběh historií napsaný, který každý zná nebo o něm každý někdy slyšel, byť si ho už třeba nepamatuje, avšak jde o učivo dějepisu základních škol. Francouzi zfilmovali tuto historickou událost formou, jež kombinuje dokumentární prvky s klasickým hraným dramatem, což je zajímavé a poměrně šikovné spojení. Nesedli mi příliš herci, ovšem z ostatních hledisek mohu tento počin pochválit. Je však nutné mít na vědomí fakt, že historie není pouze černobílá a že její výklad se různí s měnícími se dobami a režimy. ()
Francouzská revoluce, to byla úplně ujetá doba, kdy se z trhanů stávali vládci, z vládců psanci a naopak, pokud možno i několikrát za sebou. Stejně tak je to i v tomhle filmu, kdy na chvíli propadnete nadšení revolučního davu a vzápětí sdílíte pocity prchající královské rodiny (i když podle mě Ludvík XVI. tady má přehnaně sympatickou tvář i povahu). Hesla a argumenty obou stran nikdy nemůžou najít společnou řeč, ale každý má svou pravdu. Na televizní poměry velmi slušná výprava. Francouzi jsou ve ztvárňování vlastní historie nepřekonatelní. ()
Ta historie je vděčný námět pro filmaře, který takový námět musí milovat. To prostě jinak nejde. Nemůže si tam vymýšlet "capiny", které se nestaly, musí se aspoň rámcově držet faktů. A v tom je právě krása historických filmů. Vím a chápu, že některé dialogy musí být upraveny, aby to mělo švih. Ale takové, které jsou zaznamenané v archivech.... jako na př. : "Královno (míněna Marie Antoianeta), lid si zoufá a nadává, že nemá chleba !" " No a co ? Když nemají chleba, ať jedí koláče !" Francouzská revoluce : 7.8.1789 Překrásný film. Doporučuji všem na věku nezáleží. ()
Reklama