Johnny English se vrací

Johnny English paroduje vše, co bych od špionské komedie 21. století čekala. Utahuje si z product placementu (Toshiba British Intelligence), feminismu (ženy na všech pozicích MI7), přehnaného pacifismu ("dnes se všechny konflikty řeší dialogem") a nakonec i z faktu, že hlavní záporák musí být nutně nejlepší přítel hlavního hrdiny. Jenže k čemu to, když film jako takový nijak přehnaně vtipný nebo zábavný nepřijde? (09.10.2011)

Johnny znovu v akci. Tentokrát mlátí staré babičky tácem po hlavě do bezvědomí, obléká si naopak kalhoty, a posiluje šourek (vážně). Do očí prostě stále bije, že je Atkinsonův agent zaměřen spíše na publikum, které hledá odlehčenější, imbecilní humor. Jsou tu ale i tací, kteří mají radši inteligentnější zábavu... Potitulkovou epizodku s vařením jsem vůbec nepobral - WTF?! (29.04.2012)

Jednou polovinou zápletka, za kterou by se málem nemusel stydět ani 007, tou druhou zase navázání na tradice klasických komedií ze šedesátých let á la Louis de Funès. Díky věčně kamennému výrazu hlavního představitele je ale druhá salva Johnny eskapád neskonale příjemná i se zbytečným nášupem nejtriviálnějšího gagu celého filmu. Perlou je pak Rowanova dokonalá lekce vaření, jejíž imitaci raději předem pečlivě nacvičte. (19.11.2011)

Oproti jedničce se misky vah výrazně posunují na stranu "Jamese Bonda" a z "Mr. Beana" už zbývá opravdu pramálo (což se projevuje např. na nižší koncentraci vtipů). Johnny už není trotl, ale logicky uvažující elegán, který má prostě smůlu.;-) Po technické stránce 100x lepší než kdejaký akčňák, takže za mě naprostá spokojenost. (09.11.2014)

Tak jako v Prázdninách pana Beana není Bean, na jakého jsem zvyklý, tak zde není pravý Johny English. V prvním díle se English snažil pobavit svou vrozenou nešikovností, která zaručeně pobavila a vypadala věrohodně a hlavně měla své hranice, což je přesně to, čeho jsem se v druhém díle nedočkal. Míra gagů je sice co do délky vyvážená, ale postrádá originalitu, neboť je tu patrná inspirace prvním dílem a největším kamenem úrazu je, že se English nevrátil jako komický nešika, ale jako úplný dement, jehož smysl pro pobavení diváka se vytratil do neznáma. Možná patří Atkinson do starého železa, možná jsem očekával příliš. Ať už je to jakkoliv, trailer mi připadal zajímavější. (20.05.2012)