The Last Voyage of the Demeter

,,PREČO LONDÝN?" ,,PRETOŽE V MOJEJ KRAJINE UŽ NEOSTAL NIKTO NA KOM BY SA KŔMIL." __  Nato, že bola Posledná plavba Demeter cez svoju problematickú predprodukciu (o projekte viem aspoň 12 rokov) dopredu vnímaná ako zatratenia hodné dielo, nedopadla až tak zle, hoci menej býva niekedy viac. Previesť dva a  pol stránkový kapitánov denník na plátno v podobe dvojhodinového filmu nie je ľahká úloha a je jasné, že bude na seba baliť mnohé (čitateľovi) zamlčané.  Prekvapivo Demeter na seba nenabaľuje veľa hlúpostí, dokonca so ženským prvkom je tu narábané v rozumnej miere a bez černochov sa už v USA filmy nakrútiť nedajú. Výsledkom je kryštalicky čistá rutina v ktorej je herecky najpresvedčivejší Liam Cunningham, kde je akcia je zahalená hmlou a utopená tmou a ktorú svojim pojatím a atmosférou hravo strčí do vrecka minútová pasáž z Coppolovho Drakulu.  A len tak mimochodom, keď už vedeli načo slúžia bedne s hlinou, prečo ju jednoducho nevysypali do mora a bol by pokoj.   (1333. hodnotenie, 146. komentár k filmu) (02.03.2024)

Přestože se nejedná o slovenský road trip z Luníku IX, námět filmu se mi zamlouval. Bohužel jsem brzy pochopil, že výrazný hororový zážitek nedostanu ale promarněný potenciál určitě. Po všech směrech nevytěžený a hloupý horor, který mohl být upíří verzí původního Vetřelce, ale vznikl pouze film, který nemá jediný, vyloženě dobrý moment a už si ani nepamatuji jak skončil. (26.09.2023)

„KONEČNĚ JSEM SPATŘIL PRAVOU TEMNOTU, KTERÁ SE SKRÝVÁ POD POVRCHEM TOHOTO SVĚTA. ZLO, KTERÉ NEDOKÁŽE VYSVĚTLIT ANI VĚDA, ANI ROZUM…“ Čekal jsem (v rámci možností) atmosférickou „lodní“ podívanou. Což o to lodi si užijeme dosytnosti. Ovšem upír je „jen“ monstrum a námořníci bezmoci. (Ovšem pozor!: Nikdy jsem nebyl námořník, tak já nevím, no…) Jakási snaha provázat příběh s tím od Brama Stokera bych řekl, že se cení, ale na druhou stranu to může bejt i na škodu (ovšem tu zřejmě vyváží onen marketingovej tah). Po hodince to začne bejt svižnější a hororovější. Takže se asi nebudu bát dát ty 3*. P.S.: Uvádět jako předlohu onen román je zhovadilost! Howgh!  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o adaptaci kapitoly č.7 z románu Dracula, nazvané „KAPITÁNŮV DENÍK“. Každopádně: „Muže vysokého, hubeného a příšerně bledého“ nečekejte. 2.) Monstrum ztvárnil herec Javier Botet. Zúročil své zkušenosti z hororů „Máma“, „The Conjuring 2“ nebo „Slender Man“. 3.) Film si na sebe nevydělal (rozpočet 45 mil. USD). 4.) Thx za titule „saurix“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (06.09.2023)

Kinofilm od DreamWorks / Universalu na kvalitativní úrovni podprůměrných Netflix bejkovin. Slibný rozjezd s hezkou výpravou, propracovanými a ve tmě dobře nasvícenými interiéry lodě. Efektní první zjevení Dráculy a atmosférické mordy prvních obětí. V druhé polovině se ale film začne dějově rozpadat, gradující napětí vystřídají blbě sestříhané dramatické scény, pěkné CGI vystřídá laciné hoření při východu slunce a postavám se díky zoufale upadajícímu scénáři vytratí původně budované smysluplné kontury. Sebevědomý vanhelsingovský epilog je pak už jenom ke smíchu. (17.09.2023)

Zábavní plavba do Anglie je dle mého ješitného mínění jedna z nejlepších a nejpůsobivějších částí Doktorova varlete, kterou měl Bram pořádně nafouknout například na úkor sáhodlouhých anemických mindráků Míny Hárkrové, a ne ji nechat na okraji v podobě několika kapitol lodního deníku vysávaného kapitána. Když se o filmu, který by pořádně a temně rozmazal krev po palubě lodi Mižigar v dokonalé atmosféře na moři bezradného škuneru ve spárech krvesaje, začalo zhruba před pěti lety mluvit, nakoupil jsem masturbační ubrousky a těšil se víc než Drákula na krkavici. Inu, a dočkal jsem se. Satanžel jsem však ubrousky akorát tak posmrkal, plačíc nad promr(d/h)aným potenciálem, protože jsem se místo brutálního, děsivého a mrazivého gotiku dočkal sice řemeslně poměrně solidního, lepšího než drátem do oka a s docela sympatickým Vláďou Opíchavačem, ovšem skoro nestrašidelného, klišovitého, bezatmosférického a sterilního instadigitálního driftování z Rumunska, opět pilně doplněného o nucenou demagogickou neomarxistickou negrofikaci. Pan Stoker se prokazatelně nesnažil ve svém dobovém románu o Blejda, a ač to má dle manipulativního zkreslovacího manuálu vypadat, že pro ně nebylo díky odvěké dokonalé asimilaci už od 13. stolení na evropských univerzitách kam plivnout, do roku 1900 promovalo na Kenbrydži i přes všeobecný rasistický odpor přesně 5 mouřenínů, vesměs koloniálních prominentů, a notabene ani jeden medik, který by se s takto prestižním titulem mohl úspěšně ucházet i o tak lukrativní pozici, jakou bezesporu je pytlonoš na zaplivané ruské lodi, a yntelechtuálně se tam povyšovat nad bandou bílých dezolátských lopat! Tudíž toho filantropického čokogénia a dozajista budoucího Negrohama van Helsinga považují za velké, hnědé a nestoudné bolševicko revizionistické hovno na Bramův hrob a ty tři dávám jen proto, že to mohlo dopadnout ještě daleko hůř, kdyby nemrtvý středověký valašský kníže vyhnil do ebenova a střihnul si jej třeba Jonatán Majer, Valach jako poleno. (03.09.2023)