Režie:
Sam MendesKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Thomas NewmanHrají:
Daniel Craig, Christoph Waltz, Léa Seydoux, Ralph Fiennes, Monica Bellucci, Ben Whishaw, Naomie Harris, Dave Bautista, Andrew Scott, Rory Kinnear (více)VOD (3)
Obsahy(2)
James Bond dostane záhadný odkaz z minulosti, který ho přivede na stopu známé zločinecké organizace. Postupně rozplétá složitou pavučinu lží, aby nakonec odhalil děsivou pravdu o SPECTRE. (Forum Film CZ)
Videa (14)
Recenze (1 449)
Orgastický opening a celkové príjemné výpravné poňatie, podporené odvážnou stopážou, ktorá mi nevadila - naopak filmu dodávala veľkofilmovú rozmáchlosť (Hoytema a Mendes si sadli). Potešilo ma prepojenie s ostatnými Craigovými bondovkami, akčné scény a maličkosti ako drsné prekvapenie vo vlaku či čakanie na nádraží v púšti (pripomienka Hitchovho North by Northwest). Vďaka nim odpúšťam aj sympatického komika v roli rádoby alfa záporáka (WTF?!), lenivo vykradnuté darkknightovské finále (akoby tej inšpirácie Nolanom nebolo dosť) i to, že sa Bond spustil s vráskatou MILFkou (zatiaľ čo jedinú naozaj krásnu ženu filmu nechal v openingu ležať na posteli oblečenú). ()
Sice špatná (jakkoli sympaticky podvratná) bondovka, ale dobrý film. A mohl být ještě výrazně lepší. To by však scénář musel nabídnout oporu neopodstatněně nabobtnalé stopáži, musela by lépe fungovat tenze mezi 007-bondgirl-záporákem a celé by to muselo být alespoň místy o něco více spectrekulární ve stylu úvodní scény. Každopádně díky pootevřeným vrátkům v závěru bych se za ještě jednu poslední craigovku vlastně vůbec nezlobil. A klidně do třetice i se stejným týmem. ()
Jiné než Skyfall, snad o málo, maličko slabší, ale pořád velmi, velmi dobré. Spectre mi ze všeho nejvíce připomněl Conneryho Srdečné pozdravy z Ruska, v nichž také není příliš akčních scén, ale zato mají zajímavý děj, který je radost sledovat. I tentokrát všechno krásně odsýpá, na film se krásně dívá a ačkoliv se v něm hodně mluví, nikdy to není mlácení prázdné slámy a postavy mají pokaždé co říct. Když dojde na akci, je to typický Bond (navíc rvačka ve vlaku opět odkazuje na Srdečné pozdravy), když dojde na ženy, je to typický Bond... Netypická je ta tichá, zlověstně klidná atmosféra - ale netypická rozhodně neznamená špatná. Obzvlášť pochválit musím všechny scény s Blofeldem, při nichž jsem nejen nedutal, ale snad taky ani nedýchal, a nemohly mě nepotěšit v rozumné míře použité odkazy na starší bondovky (Conneryho bílý smoking z Goldfingera, Bondův převlek za záporáka ze Žít a nechat zemřít, Aston Martin DB5, pohřeb jako z Thunderballu...). Jediné, co bych mohl vytknout, je žalostně nenápaditá hudba Thomase Newmana (což se ale projeví hlavně při samostatném poslechu soundtracku), jinak se popravdě divím všem těm nízkým hodnocením a špatným recenzím.___P.S. Je krásně zaděláno na pokračování, což by beze všeho mohl být nějaký mazaný remake V tajné službě Jejího veličenstva. ()
Je opravdu velmi lehké Spectre odstřelit. Oproti Skyfall je film méně důsledný ve vývoji děje (nejedna situace je divácky atraktivně pojatá, ale při bližším pohledu vlastně nedává moc smysl), razantně uhýbá od nastaveného konceptu předchozích dílů, mění důležitou událost série (na to jsou fanoušci vždy extrémně citliví) a jde zcela bez debat o příliš dlouhý film na to, že se v něm vlastně řeší poměrně triviální zápletka. Jenže jsou tu detaily, které rezonují a díky nimž si uvědomíte, že i v té rozpolcenosti Spectre nabízí víc, než průměrný akčňák. Jako když Bond pobaveně opilý mluví s myší, nebo stojí na mostě a váhá, jakým směrem se vydat. Není to nejlepší bondovka s Craigem, ale v určitých momentech mi přišla nejlidštější (i díky velmi dobré hudbě Thomase Newmana, který se tentokrát nespokojil s pouhou tupou akční výplní). A vůbec bych se nezlobil, kdyby šlo o poslední díl s Craigem, protože mu dokázal Mendes dopřát (pokud lze něčeho takového vůbec v nekonečné akční sérii dosáhnout) důstojné finále. A byla by škoda ho uměle natahovat. ()
Galerie (186)
Zajímavosti (58)
- Mierne faux pas nastalo, keď slávny elegán 007 (Daniel Craig) podá vo vlaku drink prstami na hrane pohára. (Jadro)
- Jedna ze scén, kdy se setkají M (Ralph Fiennes), Q (Ben Whishaw) a Moneypenny (Naomie Harris), se natáčela v nejstarší londýnské restauraci Rules, která byla otevřena v roce 1798. (GfLion)
- Záporák Hinx (Dave Bautista) použije ve filmu unikátní zbraň Arsenal Firearms 2011 Dueller Prismatic ráže .45 ACP. Zbraň je zajímavá tím, že má dvě hlavně, a tak při každém stisknutí spouště vypálí dvě kulky naráz. (HectorHagman)
Bond 24 - S tak velikou nedůvěrou jako u Spectre jsem do kina na bondovku ještě nešel a možná, že právě díky tomu jsem ve finále nebyl zklamaný, ale spíše trochu dojmově rozpolcený, rozpačitý. Sam Mendes si pro nás připravil film, který jednak uzavírá a propojuje příběhy všech dosavadních Craigových bondovek, dále svým pojetím navazuje a mírně posunuje koncept postavy 007 od toho zranitelného, polidštěného a bouřlivého agenta z Casina Royale po více "supermanovského", jenž je suverénem, u něhož nespatříme žádné šrámy na těle, ale spíše na duši (k tomu se však ještě dostanu dále), a v neposlední řadě pokračuje v příjemném servírování odkazů na jiné bondovky a též v temnějším ztvárnění, které známe již z předešlého dílu. Napříč snímkem: Hned na úvod potěší povedený gunbarrel, po němž se rozehraje naprosto dokonalá scéna v Mexiku, dlouho snímaná na jeden záběr, což neskutečně diváckému oku lahodí. Chválit akci, k níž tu dojde, je zbytečné, protože je opravdu výtečná. Za zmínku stojí také úvodní song Sama Smithe a titulky. Píseň Writing's on the Wall ve spojení s obrazem zapůsobí a navodila mi dojem, že následující zbytek filmu bude mít vskutku pomalé tempo a nostalgické ladění, k čemuž také svým způsobem došlo. Sezení v kanceláři, kde 007 dostává kartáč od M, je rovněž zdařilé a připomnělo mi staré časy Bernarda Lee, kdy svého agenta vypoklonkoval od svého stolu, aby jej ještě před odchodem oslovil "007!". Podobně jako ve Skyfall, tak i tu se potvrzuje, že vztah mezi Q a Bondem bude precizně fungovat a patří mezi největší klady 24. bondovky. Pasáž v Římě se svým zpracováním a atmosférou může směle zařadit mezi to nejlepší, co nám dosud série nabídla. Ať už Sciarrův pohřeb či intimní scéna s Luciou nemá chybu, avšak korunou všeho je zasedání organizace Spectre. Ona tichost, šepot a decentní nasvícení krásně kontrastuje s pompézností místnosti a dotváří tím neskutečně tajemné kouzlo. To je ovšem asi tak poslední scéna, která se může pochlubit tajuplností kolem zmíněné organizace. Těšil jsem se na návrat Mr. Whitea a propojení s Quantum, které se mi však zdálo možná až příliš povrchní či nedotažené, avšak odkazy na Le Chifre, Greena, Silvu, starou M či Vesper hodně potěšily. Jen mi trochu unikla spojitost Silvy se Spectre, ale to je detail, který možná napraví další projekce. Alpské scenérie potěší, ovšem divák si jich příliš dlouho neužije. Bezchybná a perfektní je rvačka mezi Bondem a Hinxem ve vlaku, avšak postrádal jsem tu krvavé šrámy ve tvářích, dobité pěsti a potrhané obleky jako tomu bývalo v Casinu Royale či QoS. Pouštní část snímku má své určité kouzlo, avšak nikterak mě neoslnila. Oceňuji ale Bondovu znalost značky Rolls-Royce a pak pokoje, které si Oberhauser připravil pro 007 a doktorku Swann. Mučení dokázalo velmi zapůsobit a bylo značně originální. Útěk mi pak připomněl časy Pierce Brosnana, tedy nesmrtelného supermana, který vše postřílí a padouchové nemají žádnou šanci, neboť jsou buď naprosto neschopní se trefit nebo je naopak Bond tak dokonalý. Závěrečná londýnská pasáž má něco do sebe, ovšem vidět v akci M, to jsem opravdu v bondovkách nepotřeboval. Samotný konec je pak příslibem k dalšímu snímku, což potěší, ale zároveň ve mně vyvolává mírné obavy, kam se bude série dále ubírat, protože počínaje Skyfallem se hodně odvrací od Bonda-člověka a navrací se k Bondovi-bezchybnému hrdinovi. Mírným zklamáním je pro mě hudební složka filmu, neboť v převážné většině recykluje hudbu z 23. bondovky, což by tolik nevadilo, kdyby však přišla i s nějakými zajímavějšími, novými motivy. Potěšilo ovšem naaranžování úvodní části Smithovy písně ke scéně ve vlaku. Herci: Daniel Craig v roli Jamese Bonda potvrzuje, že mu tato postava skvěle svědčí a vypořádává se s ní výtečně. Ralph Fiennes coby M potěšil zejména v úvodu, Naomie Harris jakožto Moneypenny mi tentokrát přišla nevýrazná, Ben Whishaw aka Q nemá chybu, podobně jako Tanner v podání Rory Kinneara. Potěší Monica Belluci i Jesper Christensen, Léa Seydoux má šarm ve chvílích, kdy není namalovaná, ale její postava mě bavila. Christoph Waltz si zápornou roli užil a byla radost sledovat jeho grimasy i poslouchat tón jeho hlasu. Dave Bautista se role padouchova poskoka zhostil taktéž skvěle. A nyní stručně k nedostatkům. Chybí mi zranitelnost Bonda, není mi moc po chuti zapojení M do akce, byť bylo decentní, propojení s předchozími bondovkami se mi jevilo až příliš na sílu natlačené do příběhu a dvakrát nejásám nad vytahováním nějakých traumat a duševních šrámů z dětství hlavního hrdiny. Aura tajuplnosti je kolem 007 daleko působivější a postačí pouhé náznaky, podobně jako tomu dělával jeho stvořitel Ian Fleming. S hodnocením trochu váhám, avšak kdybych dal méně než 5*, musel bych přehodnotit řadu jiných bondovek, což se mi nechce, tudíž prozatím nechám plnou palbu a uvidím, co s mým dojmem udělají další reprízy. () (méně) (více)