To nejsi Ty

Zdravý člověk si jen těžko představí, jak se žije někomu s nemocí jako je ASL. Dokud jsme totiž mladí a fit, tak nám naše tělo přijde fajn - v ničem nás totiž neomezuje, naopak pomáhá realizovat naše vize, vynáší nás na hory, umožňuje nám se dotýkat druhých lidí, ale především být soběstační. V momentě, kdy se ovšem s tou tělesnou schránkou něco stane, se pro nás stává spíš vězením, znemožňujícím naší duši naplňovat své představy a přání a dokonce někdy i formulovat své myšlenky jako v pozdějším stádiu ASL u Kate. Nejhorší nemoci jsou podle mě ty, kdy si je člověk plně uvědomuje, ale není schopen s tím něco dělat, tj. kdy je mentálně v pořádku, ale fyzicky není. To musí být strašné utrpení. Dny proležené v posteli, kdy víte, že jste svým nejbližším na obtíž, že kvůli vám nemůžou nebo ani nechtějí prožít plnohodnotný život, že se vzdávají spousty věcí, že se i na vás začínají dívat jinak - se soucitem, lítostí, smutkem, což vám ještě více ubližuje. Jak když ten obraz sebe sama, který jste měli vytvořený a jak se vnímáte vy sami, najednou nevidí nikdo jiný, protože je uvězněný v tom ošklivém nepohyblivém těle. Musí to být neskutečně frustrující a to nejen pro stranu pacienta, ale i jeho okolí, které zase nemůže dělat nic jiného, než buď odejít od milovaného člověka nebo zůstat a sledovat jeho postupný úpadek a mizení (alespoň projevů) té osoby, kterou znali a měli rádi s tím, že prakticky jen čekají, než zemře a nemohou s tím absolutně nic udělat. Naprostá bezmoc. Asi nemusím dodávat, proč mě takový film zasáhl, podobně jako dříve Still Alice či Theory of everything. Navíc kdo může říct, že zrovna nás něco takového nepotká? O důvod navíc, proč si naplno vážit každého dne, kdy jsme zdraví a nebrat to samozřejmě. (28.08.2015)

Říkejte mi necita, ale při sledování tohoto filmu mě napadala pořád dokola jedna myšlenka: Francouzi by to natočili líp, citlivěji a uvolněněji. Oh, wait, oni to už udělali s Intouchables! U "You're Not You" máte možnost sledovat hodinu a půl patosu, křeče (přeneseně i doslova), prvoplánového hraní na city, špatně strukturovaných vtipů (hahaha, pozdní příchody, hahaha, rádobyvtipná spolubydlící...) a velice nesympatických postav. Hilary se snaží, seč to jde, ale mám z toho pocit, že tu roli vzala jen kvůli potenciálu nominace na Oscara. Je to přece tak "silný" příběh! Jediné opravdu příjemné překvapení, byla písnička Emmy Rossum v závěrečných titulcích. 40% (19.04.2015)

H. Swank je paní herečka, ale tentokrát to nebyla pouze ona, kdo tenhle snímek držel nad vodou. E. Rossum to zcela rozbalila, a hrozně se mi její postava a role zamlouvala. Možná se teď přetrhly filmy na tenhle motiv, ale tohle drama má v sobě jiskru a to hodně inspirující. Je to neuvěřitelně dojemný příběh, takže chápu, že ne každý snese tak velkou tíhu emocí, jakou You´re Not You nabízí. Přesto já jsem věřila, a to nejen G. C. Wolfe. (09.05.2015)

Neskutečný výkon Hilarty Swank zdobí tenhle snímek. Nedaleko za ní zůstává i Emmy Rossum, ale Hilary je prostě úchvatná ve své tragické roli žena umírající na ALS. Tady alespoň vidíte, co má vlastně podpořit Ice Bucket Challenge. Film sám o sobě má jasný děj, který je nalajnovaný a snaží se diváka dostat tragickým osudem. Nebýt výborných hereček a upozornění na tuhle strašnou nemoc, asi to jako umělecké dílo nemá moc význam. (24.10.2014)

Jeden z tych lepsich filmov o kriplovi, ktory na konci zdochne. Hilary Swank podala dobry vykon a pritom to ani nejak nehrotila. Celkovo sa film nesnazi prilis citovo vydierat a snazi sa temu podat skôr pohodovo. Vztahom Hilary a jej opatrovatelky to trochu pripomina francúzskych Nedotknuteľných, ale az tak komedialne to nie je. Jedina vec, ktora mi uz trochu lezie na nervy je to, ze vo filmoch zakazdym sledujeme kripla, ktory je dobre financne zabezpeceny a tak nema nudzu o spickovu lekarsku starostlivost s mnozstvom opatrovatelov. Ale film o chudobnom chudakovi, ktory roky trpi a nakoniec zdochne by bol asi prilis velkou depkou, ktoru by bezny divak nerozchodil. 5/10. (31.01.2016)