Hrabě Monte Christo

Možno som divný, ale mne sa verzia z r. 2002 páčila trochu viac. Oproti nej tu toho bolo pomerne dosť vynechaného, čomu sa teda čudujem, keďže táto verzia je dlhšia. Asi je to tým, že tu bolo veľa vaty a dej nemal takú dynamiku ako by som si predstavoval. Na druhú stranu ale uznávam, Jean Marais ako gróf Monte Christo mal charizmy na rozdávanie. Nadpriemer. 75/100 (27.08.2017)

Pribeh Monte Christa ma uz dlhsie fascinuje a videl som niekolko verzii jeho spracovania. S ani jednou som nebol uplne spokojny, ale tato sa mi zo vsetkych pacila najviac. V tejto verzii Christovi nejde o pomstu ale o spravodlivost, takze sa neznizi k zakernym cinom a aj ked si pre svojich nepriatelov pripravi kruty plan, tak rozhodujuce rozhodnutia, ktore im znicia zivot vykonaju sami napriek tomu, ze mali sancu sa rozhodnut inak a spravne. Film sa dost venuje historickemu pozadiu, ktore ovplyvni Christov pribeh a naslednemu dost rozsiahlemu planu pomsty/spravodlivosti. Sklamanim pre mna je dost povrchna charakterizacia postav a to najmä samotneho Christa. Pri tak obsiahlej stopazi som cakal, ze pôjdu ovela viac do hlbky a ze prerod od naivneho Christa k chlapovi, ktory si chladnokrvne plni svoj plan bude ovela pôsobivejsi. Ale pojatie filmu je dost romantizujuce a naivne. Ak to akceptujete, tak dostanete jedno z tych lepsich spracovani slavneho romanu. 7/10. (14.02.2017)

Sice je to poměrně dlouhé, ale divákovu pozornost si to udrží bez problémů. Hlavní zásluhu na tom má (samozřejmě kromě parádní předlohy) Marais, který jako idealistický floutek moc neoslní, ale jako zapšklý, tajemný, prachatý hrabě doslova válí. Knihu jsem četl před staletími, takže si nic nepamatuju, stejně jako neznám jiné verze příběhu, ale myslím, že touhle verzí divák nic nezkazí. A řekl bych, že moc nestárne. (26.09.2010)

Nevím, co napsat do komentáře. Tenhle Monte Christo mi přišel úplně bez života, bez šťávy. Líbilo se mi, že podrobně vysvětluje, kdo je kdo, kdo je s kým spřízněn, kdo koho zrazuje a proč atd. Ale jinak jsem na Jeana Maraise koukala jako puk. Bez vášně, bez lásky, bez nenávisti, studený jako cela, ve které pobýval. Jeho protivníci a zrádci byli zase příliš afektovaní. Osobně dávám přednost verzi s Chamberlainem. Není sice dokonalá, ale je aspoň romantická. (08.09.2011)

První barevná filmová adaptace románu. Film (dvoudílný jako kniha) přibližuje Dumasovo dílo, pro všechny jeho čtenáře může být vizualizací představ, jež si - tak jako já - během čtení o Edmondu Dantesovi učinili. Pozdější adaptace, neměly vždy nejštastnější ruku na výběr hlavního představitele (rozhodně ne Depardieu, i když Donutil jej dabuje skvěle) (21.05.2023)