Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V únoru roku 1815 připlouvá do přístavu Marseille dlouho očekávaná loď Pharaon. Mnozí už v její návrat ani nedoufali. Jen krásná Mercedes nikdy nezapochybovala, že se její snoubenec Edmond Dantes vrátí. Všichni s upřímnou radostí vítají Edmonda, který přivedl loď bezpečně zpět i přes bouři, při které zahynul kapitán Pharaona. Jen Fernand, Caderousse a Villefort se neradují ze štěstí, které Dantese potkalo. Jeden se užírá žárlivostí na Dantesovu lásku s Mercedes, další se nemůže smířit s tím, že po smrti kapitána převzal úspěšně velení lodi a on zůstal stranou, a třetí se bojí o svou kariéru, protože jeho otci zapřísáhlému bonapartistovi přivezl Dantes vzkaz od nepřítele státu z Elby. Udavačský dopis je psán trojí nenávistí a dovede Edmonda Dantese do vězení na ostrově If, kde by zůstal až do smrti, kdyby se tam nesetkal s abbém Fariou a nepodařilo se mu... Ale tento příběh zná celý svět, všechny generace si znovu a se zatajeným dechem připomenou tento věčný příběh o zradě a pomstě, se stejně nezapomenutelnou tváří, kterou hraběti Monte Christovi vtiskl Jean Marais. (Česká televize)

(více)

Recenze (115)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Když se vysloví jméno Edmond Dantes, každému je okamžitě jasné, o koho se jedná. Hrabě Monte Christo je další z několika známých a legendárních francouzských dobrodružných románů nesčíslněkrát předělaný do filmové i seriálové podoby, který je filmaři přitahován dodnes. Filmová verze z roku 1954-55 je rozdělena do dvou celovečerních dílů a hlavní role se zhostil Jean Marais, který byl v takovýchto historicko dobrodružných filmech jako doma. Mercedes Herreru si zahrála u nás ne zrovna známá Lia Amanda. První díl má podtitul ´Zrada´ a druhý ´Pomsta´. A tím je v podstatě řečeno vše. Režisér Robert Verney tento román sfilmoval už v roce 1943 a to taktéž do dvou celovečerních dílů, avšak spíše v konverzačním kabátě a samozřejmě vlivem doby černobíle. V padesátých letech již měl možnost použít barevný filmový materiál, čehož náležitě využil. Připomínat děj je už dávno nošením dříví do lesa, takže se rovnou podíváme na styl zpracování. Na kostýmní snímek není co vytknout. Doba, kdy se děj odehrává, je i po výpravné stránce uvěřitelná, i když je fakt, že se tvůrci do nějakých složitostí zase až tak moc nehrnuli. Moc neuchvátí ani děj jako takový. Snad každý by očekával výraznou dramatizaci a určité napětí a emoce v rámci intrik, ale bohužel se toho nelze dočkat. Verney se zkrátka držel svého předchozího díla, i když určité scény pojal jinak a lépe, ale celkovému vyznění to stejně moc nepřidalo. Nepomohl tomu ani Marais, který je svou přítomností diváckým tahounem k tomuto snímku. I přes celkovou tříhodinovou stopáž bylo ledasco z románu vynecháno, což lze v rámci hlavní dějové linky o vykonání pomsty pochopitelné, ale právě v rámci tak dlouhé stopáže některá místa prostě vypadají zcela zbytečně chudě. Ne, svým způsobem snímek není zas až tak špatný, jak by mohlo vyniknout. Divácký potenciál má především v jednoduchosti a jednoznačnosti v rámci námětu k pohodovému diváckému odpočinku bez nutnosti na dějem složitě přemýšlet. Dobrodružná klasika, která moc nenadchne, ale pro porovnání s ostatními za shlédnutí určitě stojí. ()

plechulka 

všechny recenze uživatele

Tohle bude hodně osobní : když se řekne hrabě Monte Christo, nevybaví se mi nikdo jiný než Jean Marais... Jako většina filmů z padesátých let je dnes tahle verze je dost pomalá, ale pro mne je to prostě klasika a návrat do dětství, kdy v sedmdesátých letech nám občas nějaký  dobrodružný film s Maraisem v československé televizi pustili a to byl svátek. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Toto je má první verze slavného románu a tudíž nemám srovnání. Je pravdou, že Jean Marais byl na roli jak dělaný. Doba vzniku byla zároveň dobou, kdy filmaři neměli možnosti triků a počítačových animací, takže se vše dělalo ručně a poctivě. A právě poctivou řemeslnou prací Monte Christo je. Bohužel jsem román ani nečetl, ale vyvstává otázka, zda se takové vězení po tolik let vůbec dalo přežít. Na druhé straně je tento příběh prakticky nesmrtelný a v mnoha obměnách použitelný i dnes. Nejde jen o pomstu, ale též o vůli žít, když nespravedlnost zvítězila. Že měl pak Hrabě štěstí a dali ho do cely vedle potenciálního boháče, který mu navíc svěří tajemství, je věc druhá. Také samotné potrestání viníků je na můj vkus až moc románové. Hlavně u soudu se jeden vlastně musí sám přiznat, jinak by Christo prohrál na celé čáře a tady má spíše štěstí než že by byl bůhví jaký myslitel. ()

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nikdy nečetla, přišla mi moc tlustá a vždycky jsem to po prvních 30 stranách vzdala. Když jsem došla k tomuto filmu, řekla jsem si proč ne, jelikož ani film o Monte Christo (omluvám se, ale vážně nevím jak Christo skloňovat) jsem nikdy neviděla. A musím říct, že díky tomuto filmu už mi asi zůstane navždy vrytý do paměti. Řekla bych, že ho nejspíš ani žádný jiný snímek o tomto hrdinovi nepředčí a myslím, že se ani na jiný dívat nebudu:) Jak říkám i příběh mi přišel vcelku zdlouhavý a místy nudnější, ale tento film mi ho podal mnohem živěji. Kvalitní, ale pro mě 3,5* prostě to není můj šálek čaje. ()

Juliane 

všechny recenze uživatele

Když se dívám na všechna ta kladná hodnocení, přemýšlím, zda-li jsme všichni viděli tentýž snímek. Dle mého názoru jde o absolutní zpronevěření se knižní předloze, což v tomto případě nemohu odpustit. Zatímco seriálu z roku 1998 s Gérardem Depardieu odpouštím obzvláště díky výborným hereckým výkonům, výpravě a skvělé hudbě těch několik dějových nepřesností (a neuvěřitelně přeslazený neknižní konec), této snůšce nesmyslů, které kromě jediného dobrého herce vše výše jmenované chybí, dávám bez výčitek jednu hvězdu. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (3)

  • Pevnost na ostrově If, ležící od města Marseille 13 kilometrů, vznikla na obranu v polovině 16. století, záhy se stala i vězením, průměrné dožití vězňů ve strašných podmínkách bylo 9 měsíců. Takže 14 let káznice Edmonda Dantèse (Jean Marais), pokud bychom brali v úvahu reálnost příběhu, není pravděpodobná. (sator)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Alexandra Dumase staršího. Jedná se o první adaptaci slavného románu v barevné podobě. (Terva)

Reklama

Reklama