Reklama

Reklama

Neobvyklý milostný příběh podle skutečných událostí. Píše se rok 1943 a druhá světová válka už zasáhla i Berlín. Lilly Wustová je ženou nacistického důstojníka a stará se hlavně o svou rodinu, ale když potká tajemnou Felice, její život se úplně změní. Ta totiž má svá tajemství a žije každý den naplno, a mezi oběma ženami vznikne vášnivý milostný vztah. Když se Lillin manžel vrátí z fronty a zjistí, že ho jeho žena podvádí s jinou ženou, osud všech nabere tragický spád.

Nominace na Zlatý globus a Stříbrný medvěd pro nejlepší herečky na Berlínském festivalu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Vskutku báječná romance dle rozebrané semidokumentární knihy Ericy Fischer. Sapfická láska v Berlíně roku 1943 kvetla stejně přirozeně jako kdekoli a kdykoli jindy... Jen právě zde měla o tolik příkoří více. Nádherný příběh, velmi poučný co do složitosti doby. Ale také plný naděje a radosti. Někdy je skutečně snadné se zamilovat do filmu. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Bolo by to ťažké vymyslieť, ak by sa to nestalo. Lesbická láska pred 70 rokmi, v bombardovanom hlavnom meste tisícročnej ríše krátko pred jej zánikom, spojenie manželky nacistu a matky štyroch detí so skrývajúcou sa židovkou, už by ma neprekvapilo ani keby Lily Wustová bola v skutočnosti Evou Braunovou. Vďaka príbehu a hereckým výkonom pozerateľný film, ktorý ma práve vďaka tomu príbehu míňal ako guľka mladého vojaka v Suchého poviedke. Ale potešilo ma, že som v priebehu štyroch dní videl najkrajšiu Írku (Nora-Jane Noone v Padlých ženách) i najkrajšiu Nemku (Maria Schrader). ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Je dobře, že se na tenhle film nešetřilo s medvědema, protože i mě, člověka co si na filmovou romantiku moc nepotrpí tahle lesbí láska dostala. Ostatně když se do sebe během války uprostřed nacistickýho Německa zabouchne židovka a žena nacistickýho důstojníka má to grády už ve svý podstatě. Max Färberböck velmi směle prostřídával záběry lásky a štěstí s nálety a bombardováním spojeneckých vojsk, ovšem to všechno nic není proti famoznímu výkonu Marie Schrader ta tu židovskou holku plnou života, dychtivosti a emocí zahrála na jedničku s hvězdičkou, vlastně s medvědem. "Já nechci žít na věky, já chci žít teď" . ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

Obsahuje SPOILERy! Popravdě mám docela rozporuplné pocity po shlédnutí tohoto filmu. Námět byl jednoznačně zajímavý - žena německého důstojníka se čtyřmi dětmi se zamiluje do židovky Felice a její život se rázem úplně změní. Moc se mi líbilo zobrazení pár intimních chvilek tohoto nesourodého páru se zajímavou hudbou. Odnáším si z toho takovou větu: To byl skutečný Berlín: Venku lidé umírali a uvnitř se vyhrávaly poklidné písničky...Neuškodilo by zkrátit stopáž a ubrat trochu těch částí kde bylo zřetelně slyšet rádio kde se hlásalo co a jak se dělo..Bylo mi jasné, že to skončí s Felice zle, ale pořád jsem něják doufala, že se něco změní..ale nezměnilo. Stará žena se setká se svou přítelkyní z tehdejší doby(obě tehdy a Lilly i nyní zamilované do Felice)ve starobinci. Zase další zajímavý pohled na druhou světovou očima člověka z lidu. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelný příběh, ale cesty osudu jsou velmi spletité. Nevybíráme si ho a nic se neděje náhodně. Můžeme mu jít vstříc nebo se dát jinou cestou. Nejdříve jsem si myslela, že Felice (Jaguár) jen s Lilly (Aimee) flirtuje, že ji chce pouze zneužít pro svůj prospěch, přece jenom byla Lilly manželkou německého důstojníka. Tak proč toho nevyužít? Možná to byl jen můj pocit, ale ten se po dalších minutách změnil, protože jsem se nechala vtáhnout do děje. Ano neuvěřitelný příběh tragické lásky, která se nemohla pořádně rovzvinout, protože ho překazila krutost druhé světové války. Ta si vybrala svou daň. Felice byla zatčena, několik dní byla v nemocnici a pak byla deportována do koncentračního tábora. Prošla jich několik a pak v jednom zemřela. Od jejího zatčení si Aimee začala psát deník, který je k vidění v židovském muzeu v Berlíně. Obsahuje i korespondenci obou žen a fotografie. Vyprávění samotné Lilly a deník posloužili Erice Fischer k napsání knihy Aimee a Jaguár, podle níž je film natočen. Knihu jsem bohužel neměla možnost si přečíst. Docela mě to mrzí. Obě mladé ženy musely být v tak nelehké době hodně silné. Přestože jsem znala některé souvisloti, tak mě film dostal. Určitě se k němu budu vracet. Změna: Knihu se mi podařilo po dlouhých tahanicích získat. Tedy pokud se to dá nazvat knihou, když si to stáhnete do počítače. Samozřejmě svírat v ruce skutečnou knihu a hladit ji po hřběte je něco jiného. To už samo o sobě zavání jistým rituálem. ()

Galerie (32)

Reklama

Reklama