Bílá princezna

Historicky věrné seriálové drama z anglického 15. století plné šlechty, intrik a politiky. Na historickou událost je tento seriál velice věrný, dobový, herecky atraktivní, ale pro nezaujetého diváka to může být i docela nuda. Očekával jsem od autorů trošku víc důvodů k tomu, aby mě seriál zaujal, než aby to zachraňoval zpracováním, které je sice dobré, ale i dobré dokáže být průměrné. (05.02.2019)

Zprůměrováno mi to vychází na 4,5 hvězdy, což není tak dobrý výsledek jako u White Queen. Ačkoliv "Princezna" měla vyšší rozpočet, technické provedení mě zaujalo daleko více u "Královny". Působila daleko umělečtějším a přitom přirozenějším dojmem (hlavně skvělé "close-up" záběry kamerou na tváře postav, z nichž šly vyčíst i ty nejjemnější výkyvy emocí), "Princezna" se držela spíš zpátky a žádné originální prvky jsem zde nezaznamenal. Také na emoce byla tato mini-série daleko chudší (poslední díl byl ovšem neuvěřitelný), například jsem se nemohl ubránit pocitu, že ze smrti jedné z hlavních postav by dokázala "Královna" vytěžit daleko víc. Hlavní postava v podání Jodie Comer se taky ani náhodou nemůže vyrovnat úžasně charismatické a přirozeně královské Rebecce Ferguson. *Lehké náznaky spoilerů dále* Nejde o to, že by Comer hrála špatně (naopak!), ale její Elizabeth zkrátka po prvních několika dílech začne ztrácet divákovy sympatie, když se stále více a více vzdaluje své rodině, kterou jsem si tak zamiloval právě ve White Queen. Jak řekla Maggie: "Your mother would be ashamed of you." Poslední díl je pak hořkým svědectvím o tom, co dokáže moc se člověkem provést. Historie ale není černobílá a někdy zaplatit i životy vlastního rodu znamená nastolit mír. Je to však i přesto správné? Nenašla by se jiná cesta? Tak jak "White Queen" ve mně vzbuzovala díky postavám Elizabeth Woodville a Jacquetty Rivers pocit rodinné sounáležitosti a lásky, tak Elizabeth z Yorku se povedl pravý opak - oporu nelze hledat ani mezi nejbližšími, zato zradu? Samo sebou! I kvůli tomuto vyznění je mému srdci zkrátka bližší White Queen. A je škoda, že White Princess se neujalo stejné studio a stejní herci (přesto jsem si na nové, velmi schopné obsazení rychle zvykl). Alespoň že skvělá Lunnova hudba zůstala. (07.06.2017)

Historizující dobrodružný seriál. 1) Neumím posoudit, jak historicky přesně jsou vylíčeny boje o anglický trůn. Vztahy mezi pretendenty byly velmi spletité a čert aby se v nich vyznal. 2) Nicméně sledování seriálu bylo příjemné. 3) Zaujali mě 27letý Jacob Collins-Levy (král Jindřich VII) a 22letý Patrick Gibson (falešný nápadník trůnu Perkin Warbeck). (12.11.2017)

Je škoda, že vyměnili herce z White Queen. Na druhou stranu to tomu ve výsledku ani moc neuškodilo, protože Margaret Beaufort je tady stejně na nervy lezoucí jako s předchozí představitelkou a ve výsledku mě pak ani tolik nesralo, v jakou svini se proměnila stará Woodwillka, protože kdyby jí pořád hrála tzv. Božská Rebecca, tak by mě to asi dost nasralo a kdo ví, jestli bych jí to vůbec věřil. Za to jsem dost věřil mladý Woodwillce - její dceři - která za těch osm epizod prošla značnou proměnou a jak ze scénáristickýho tak z hereckýho hlediska naprosto skvěle provedenou. (01.07.2017)

Veľmi dobrý seriál s dobrým začiatkom a postupnou gradáciou deja až do úplného konca. Posledné dve časti boli mimoriadne dobré. Pre neznalcov doby je seriál veľmi priamočiary, človek sa v ňom nestráca. Herecky tu vyniká v zápornej roli stará Starková z Hier o tróny, hoci ani kráľ Henrich VII. vôbec nebol najhorší. Celé to je natočené v zmysle beletrie, je to viac menej fikcia založená na skutočnosti, na čo aj divákov tvorcovia upozorňujú, preto tu nie nutné kritizovať za historickú nepotvrdenosť. Dejovo a dobou seriál veľmi dobre zapadá medzi ďalšie seriály z anglickej histórie. Kto sa chce niečomu priučiť, odporúčam pozrieť si seriály v nasledovnom poradí: Biela kráľovná, Biela princezná a potom pokojne Tudorovci. (04.12.2017)