Ogniem i mieczem
With Fire and Sword
Ohňom a mečom
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
(oficiální text distributora)
Recenze (187)
Positivum: Krzysztof Kowalewski v roli Jana Onufry Zagłoby erbu Wczele. ()
Od filmu jsem toho moc neočekával, poláci "přece jen" moc dobrých filmů nenatočili a navíc historické snímky jsou hrozní žrouti peněz, takže jsem filmu moc nadějí nedával. Ale strašně jsem se mílil, nebo't je to nejlepší historický snímek, jaký jsem kdy vyděl (A kurva, že já jich už viděl !!) Filmu prakticky není co vytknout. Je sice vidět, že na film nepadli žádné miliony dolarů, ale jinak je to po každé stránce MASTERPIECE. Herecké obsazení je naprosto výborné, režie také skvělá, povedená hudba, dobrá kamera i střih, nádherné kostýmy + smysl pro detail. A navíc několik nezapomenutelných až epických momentů. Obzvláště pak ten závěr: "Bratři! Komu je kozácká sláva milá, za mnou!" Dopuručuji film shlédnout v polštině s titulkama, neboť dabing se originálu rozhodně nevyrovná... ()
Poláci na své spisovatele nedají dopustit a film je tak řemeslně, výpravně a s láskou tvořen podle knihy. Ve srovnání se staršími zfilmovanými díly trilogie však nejnovější nevychází zrovna dobře. Trochu se zmírnil patos, ukázala se i jistá každodenní syrovost, Chmelnickij není úplný ďábel a Jeremiáš není takový osvícenec. Husaři to je kapitola sama o sobě. Ovšem ztráta jisté přimočarosti a teatrálnosti filmů ze 70. let znamená přílišnou rozbředlost děje a nezájem o postavy. Kostýmy jsou sice originálnější zato výpravnost je přeci jen tentokrát chudší. Chtěný humor, nebo spíš pokusy o něj, jsou velmi trapné. Milostná zápletka a dialogy celkově jsou jedna velká bída, což sice není změna oproti předchozím dílům ale přeci jen jsem po 30 letech čekal jistý posun. První setkání s polskou jízdou husarů a jejich neslavná první bitva však patří jednoznačně k nejlepším scénám celé trilogie. ()
Ani dvacet letech se na filmu nepodepsalo, je to prostě perfektně udělané dílo. Fenomenálně podané historické dobrodružství s perfektně padnoucím obsazením. Michal Zebrowski ve své životní roli hrdinného důstojníka, stejně jako Alexandr Domogarov v roli jeho soka. Střídání romantických, veselých, dramatických a válečných scén absolutně nedává prostor k nudění se i při takové délce stopáže. Nejlepší film, co jsem zatím od Poláků viděl, opravdový národní poklad. ()
Veľmi slabučké.. kdeže sa to hrabe na knihu!.. Brali to z rychlíka, vynechali hromadu dosť podstatných detailov, bez ktorých je to veľmi plytké. Dopozerali sme síce, ale len tak-tak - bez vopred prečítanej trilógie by to bolo ešte oveľa nezmysluplnejšie kino-čumenie. No a jasné, aj buzíka tam zaplietli - v knihe to bol "pohľadný brat chána", tuná to bol cukrovatý milenec. Skrzetuszký akože kýval fúzikmi, ale vypadalo to skôr na neurotického zajaca, lebo fúziky mu moc nedali. Helenu spravili brunetu, Longinus v penzijnom veku atď... Hm... 2* z milosti, že sú to bratia Poliaci.. ()
Ja polskou kinematografii moc neznám,stejně jako polský dějepis.Tohle bylo ale hodně solidní a může se směle řadit do kolonky "velkofilm". ()
Tenhle film plnej knírů a ožralejch lidí sem si fakt užil. Hodně zábavná je družina kolem hlavního hrdiny, chlápek (ty polský jména zněj všechny stejně) kterej nepije jenom jen když spí nebo chlast zrovna hledá, asi třímetrovej chlápek kterej byl možná předlohou pro film 40 let panic a chlápek co vypadá jako němec převlečenej za poláka s šílenym tikem v knírku. Doporučuju otevřív si k filmu Jelínka, jako jsme to udělali my. Zábava zaručena. ()
Velkofilm jako vyšitý z osmdesátých let. Sice oceňuji obsenci hollywoodské omáčky (citové i trikové), leč těch 20 let by imho mělo být znát i v něčem více než jen v (technické) kvalitě obrazu. Zřejmě pastva pro konzervativní typy, já si místy dost zoufal (uznávám, že natočit realisticky vyhlížející souboj na koních není zřejmě jednoduché, ale střihová výpomoc byla v mém případě velmi rušivá)... PS: Dabing ruštiny (či čím to mluvili ti kozáci) do polštiny byl taky zajímavá zkušenost. ()
Výborné. V adaptaci Sienkiewicze vyniká především úžasná atmosféra, která vzniká hlavně díky skvělému technickému zpracování. Vynikající výprava, kamera, bitevní scény a samozřejmě hudba. Jistě. Má to slabé chvilky, ale to jsem schopen odpustit. A to mimo jiné proto, že jde o historii (byť samozřejmě ne přesnou, ale není to dokument, takže je to irelevantní) zemí, které mám v oblibě. Хай живе Україна! ()
Poláci nás rádi zavádí do dob, kdy jejich země znamenala víc než pouhý podezřelý vývozce potravin do jiných zemí EU, a tentokrát nás zasytí atmosférou starých dobrých středověkých časů, kdy se konkurenční nápadníci zásadně stříleli anebo si unášeli danou "šťastlivku" k podezřelým paním na hlídání, chlapi nosili fešné kníry vhodné i pro zametání podlahy a hlavně měl furt kdosi potřebu se řezat a řezat a řezat! Na mě byla ale stopáž příliš dlouhá a výsledek hlavně neúměrný snaze u toho neusnout. Není sice pravda, že by se nebylo na co dívat, ale kvůli další variaci na historickou lávstory mě jaksi nebavilo čekat tři hoďky na to, až si kdosi zase padne do náručí. P.S. Mimochodem ty řeči o rebelii na Ukrajině se v kontexu současných problémů poslouchají opravdu znamenitě. Byl tam vůbec někdy klid?! ()
Když se někdo rozhodne natočit film podle nejlepší knihy vašeho nejoblíbenějšího spisovatele, dostanete trochu strach... V tomto případě sem se ale bál zbytečně, jelikož je to evropská produkce, tak se držela víc předlohy na úkor přehnanejch efektů a výsledek je skvělej! Hudba výborná, herci přesvědčivý, Helena krásná, hrdinové odvážný, bitvy skvěle sehraný... Kéž by se naši režiséři aspoň pokusili o něco podobnýho a natočili třeba něco od Jiráska, ale bez skrytejch agitačních narážek jako v 50. letech... Jenže u nás se budou už navždycky točit jenom nízkorozpočtový plytký srágory o české malosti, zbabělosti, bezpáteřnosti a jinejch suprovejch vlastnostech... Poláci narozdíl od nás uměj bejt hrdý na svou historii... ()
Skvelý Poľsky historický veľkofilm pred ktorým som mal spočiatku odstup, obával som sa totiž či si režisér nezobral na krk príliš veľké sústo čo sa našťastie nepotvrdilo. Film ma zaujal aj vďaka tomu že mám rád históriu a o Poľsko-Ukrajinskej problematike 17 str. toho veľa nenájdeme. Vo filme je krásne vyjadrená naša slovanská duša aj vďaka skvelým hercom, môžme byť pyšný že sme slovania. PS: Vďaka Bohu že to netočili amíci:) ()
S úsměvem lze konstatovat, že tento film má jako moje oblíbená Princezna nevěsta vše - opravdovou lásku, šermířské souboje, neobyčejného siláka, pomstu, čarodějnici, dobývání hradu a mnoho dalšího snad až na výjimku hlodavců neobvyklých velikostí. Faktem je, že postavy jsou zajímavé, děj občas i překvapí a délka vůbec nevadí, ba naopak. Škoda/bohudík že se nedočkáme pokračování ve stylu americké továrny na sny, která by využila závěrečný záběr na navázání... ()
Na Sienkiewiczovi a jeho historických románech jsem svého času sakra ujížděl - přeci jen to jsou skvělé knížky. Filmové zpracování si s nimi v ničem nezadá - je to velkolepý příběh z přeci jen docela ,,exotického" prostředí, který má své nezaměnitelné kouzlo. A kvalitu, samozřejmě. ()
Na stredoeurópske pomery veľmi dobrý film. Kvalitné kostýmy, zbrane, herci a naozaj výborná hudba, film ale oslabujú komediálne srandičky a romantické scény, ktoré sa na viaceré miesta nehodia a kvôli ktorým je film miestami nevyvážený - v jednej scéne nabodávajú kozákov na koly, v ďalšej vešajú Židov a v ďalšej je veselá tancovačka alebo trápne akcie pána Zaglobu (hlavne počas záverečného obliehania). Napriek tomu je ale film veľmi kvalitná historicko-dramatická freska o vojnových peripetiách na Ukrajine, ktorá má aj dnes čo povedať a oproti iným filmom, najmä ruskému Tarasovi Buľbovi a ukrajinskému Bohdanovi Chmeľnickému je aj neporovnateľne inteligentnejšia, objektívnejšia, historicky presnejšia a celkovo o niekoľko stupňov lepšia. K trojhodinovému filmu vznikla aj seriálová rozšírená verzia, ktorá objasňuje niektoré diery v deji a možno ju len odporučiť. ()
Nie je potrebné veľa písať. Totižto všetko napísal majster veľkého slova. Fikcia lásky v historicky presných súvislostiach. Brilantný Henrik, prízemný a snaživý Hoffman. (videné 19.04.-20.04.2014, STV1) ()
...jak moc bych si přál vyjet v čele okřídlených husarů proti kozáckým psům a turecké náplavě. Naprostá genialita. Toto mistrovské, knižní dílo se stalo inspirací pro spoustu kvalitních fantasy/historických knížek, filmů a já se vůbec nedivím. Skutečně dobře strávené čtyři hodiny života ()
Perfektní historický velkofilm. Charismatičtí herci, výborná hudba a hlavně dobová přesnost všech historických událostí. ()
Zaujímavý historický film z vojnového obdobia 17. stor. medzi Poliakmi, kozákmi, či tatarmi. Postavy, dej i hudba boli dobré. Nepáčilo sa mi tam, čo sa dáva takmer do každého filmu: občasné používanie svätých mien Ježiš a Mária nadarmo. Inak to ušlo. ()
Monumentální historický polský velkofilm. Ze začátku to vypadá jasně - vše se bude točit kolem Jana, rytíře, který si má vzít Helenu, o kterou však stojí Bohun. Oba jsou navíc z opačných táborů - Jan stojí na straně té slavné Polsko-litevské Unie, která se snaží zkrotit vášně na Ukrajině, kterou obývají odbojní Kozáci, mezi které právě Bohun patří. Třetí stranou jsou pak Krymští Tataři, kteří byli takovou osinou v prdeli jak P-L Unii, tak carskému Rusku. Herecké výkony byly přesvědčivé a odpovídaly dané době. Době velice kruté, obzvláště na východě, ale tam to nebylo lepší ani o 300 let později - viz Volyň. Obě strany se zde dopouštějí zločinů proti lidskosti, ale tehdy to bylo nejspíše dost běžné, že kromě ohně a meče úřadovala také oprátka a kůl. Krutostí se tu děje fakt hodně a násilných úmrtí musí být v celém filmu stovky - není to pro slabé povahy. Chvílemi jsem se v ději ztrácel, protože postav bylo celkem dost, některé věci si člověk musel domýšlet a zvraty se dějí každou půlhodinu. Přesto mě to bavilo a jednou to snad uvidím zas! ()
Související novinky
Megahity z Moskvy
Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)