Ogniem i mieczem
With Fire and Sword
Ohňom a mečom
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
(oficiální text distributora)
Recenze (187)
Najdrahší film v poľských dejinách podľa románovej trilógie Henryka Sienkiewicza pojednavajúci o vzbure kozákov na Ukrajine. Hoffman nepoužil žiadne počítačové efekty, no aj tak všetko vyzerá patrične veľkolepo, čím sa film môže smelo rovnať veľkorozpočtovým hollywoodským produkciám. Film aj napriek svojim vyše trom hodinám nenudí, práve naopak. Hoffman nás neustále opája zmesou bojových scén, intríg, často aj vtipných pasáží a tiež lásky a zrady. Záverečná bitka o pevnosť Zbaraž je veľkolepým vyvrcholením celej epopeje a úchvatným príkladom hrdinstva. 4.5* ()
Hudba je krásná a bojové scény velkolepé, zvláště punkerští Kozáci se mi líbili. K tomu však, aby mě příběh filmu tři hodiny pouze nenudil, by mi možná pomohla znalost širšího historického kontextu, který však bohužel pro nepoláky, nehistoriky a nesienkiewiczovce příliš vykreslen není. ()
Skvělé. Nacionalistické, heroické, velkolepé. Takové si představuji národní filmy o historii a slávě národa. A kdo jiný by měl točit filmy o historii Polska, než Poláci. Pár docela dobrých bitev, nějaká politika a intriky, přátelství, nepřátelství, zrada a hlavně láska, se vinou celým příběhem. Taky něco tureckého nabodávání na kůly a podobných lahůdek. A skvělá vědma nebo čarodějnice. Film se mi moc líbil. ()
Jak vidno, i Poláci zvládají být epičtí, byla radost sledovat ty bitevní scény a šermířské souboje, které se režiséru Jerzymu Hoffmanovi podařilo zinscenovat. Na druhé straně bych se vyvaroval toho přemýšlet o Ohněm a mečem co do síly sdělení jako o východoevropském Statečném srdci, k tomu prezentovanému příběhu chybí jako svorník myšlenka národně osvobozeneckého boje (kterou by paradoxně skrze figuru - zde negativně vykresleného - Bohdana Chmelnicého mohl za jiné konstelace nabídnout ukrajinský film). Ostatně se mi zdá, že historická linka nenabízí divákovi tolik, jako linka romantická, resp. funguje převážně jako kulisa pro zápas lásky rytíře Jana (Michal Zebrowski) a sličné Heleny (Izabella Scorupco) proti úkladům kozáka Bohuna (Aleksandr Domogarov), poučení o historii polského národa bych hledal jinde. Co bych však ocenil, je jemný humor filmu, Krzysztof Kowalewski jako Zagloba si pro sebe krade každou scénu. Ovšem Sienkiewiczovu knižní předlohu si (spolu s romány Potopa a Pan Wolodyjowski) v budoucnu rád přečtu. Díky za tip uživateli jarous. 65 % ()
Poriadna dávka filmového umenia. Poriadna dávka histórie v nie tak vzdialenej lokalizácii. Poliaci sa fakt pochlapili a natočili echt výpravný veľkofilm, na ktorý sa dá aj pozerať. Masové scény, dobové kostými a neokukaní herci robia z filmu pastvu pre oči všetkým hltačom dobových filmov ako som napríklad aj ja. Jediná chybička krásy tu spočíva v rozkúskovaní filmu na štyri časti. Chápem, že film bol natáčaný skôr pre televíznu projekciu, no zaplatiť nejakému šikovnému strihačovi a snímok by lámal rekordy aj v návštevnosti kín. Nevadí, takto majú poliaci vlastnú verziu Adama Šangalu. To, že vojnové scény postrádajú mnou tak vyhľadávanú taktiku a umenie boja bol tiež malý nedostatok. No z druhého pohľadu toto nieje film čisto o vojne a bojoch. Jeden/dva nedostatky však nahrádzajú mnohé kvalitky ako výborná typológia hercov, skvelý dej a už spomínaná autenticita. Celkovo však máme na európsku produkciu veľmi vydarený snímok ktorý si zaslúži aj opätovné zhliadnutie. ()
Tohle u nás chybí. Nádherný výpravný historický film. A hlavně uvěřitelný. Když si představím, co by s tímhle udělali Američani, tak přimhouřím oko a dám plné hodnocení. ()
Podobná štylizácia, ako v Potope, avšak úmorne megalomanské a uponáhľané. Oceňujem formálny prístup a výpravný štáb na hrane televízneho seriálu a širokouhlej kino-produkcie, ktorý už Hoffman viackrát v minulosti zvolil a 17. storočie poľských dejín je nezmazateľne v jeho područí. Ale nevedel som sa dostať do srdca filmu. Ohňom a mečom je dosť krvavý, ale prekvapivo, akčné scény sú strihovo rozhárané a komorná línia nefunguje ani zďaleka ako v Potope (1974). ()
Budu se snažit u hodnocení tohoto filmu zůstat na zemi. Ale přesto : polský velkofilm, nádherný, výpravný, historicky pravdivý,úžasný s vynikajícími výkony všech herců. Nikdo nepřehrával, zdá se, že se všichni ve svých rolích vyžívali. Polsko má úžasnou historii, co nájezdů a válek prožilo od svých nejbližších ale i vzdálenějších sousedů, takže se nelze divit, že mají nepřekonatelnou averzi vůči všemu, co jde z východu. ONI VĚDÍ SVÉ... Je to první díl velkolepé trilogie podle románu Henryka Sienkiewicze (Nositele Nobelovy ceny za literaturu z r.1905). Druhý díl je POTOPA a třetí PAN WOLODYJOWSKI. Vše zfilmoval režisér Jerzy Hoffman - a báječně !! ()
Nemůžu jinak než 5. Poláci na tohle prostě mají talent a s předlohou jako je tady a s obsazením, hudbou, kamerou, režií a tím kvantem peněz, co do toho natřískali, nemohli šlápnout vedle. Stopáž vůbec nevadí a srdečně doporučuji všem, kterým jsou dějiny aspoň trochu blízké. ()
Wolodyjovského tu hrá už úplne iný, pre mňa trapný, herec ako v predchádzajúcich častiach tejto Hoffmanovej ságy, Olbrychski sa tu mihne iba v pár záberoch ako jediné a chabé pojítko s predchádzajúcimi časťami, hlavný hrdina má nagelované vlasy, hlavná ženská postava síce pekná, ale herecky veľmi toporná a nalíčená tip-top ako z AVON katalógu, dialógy sú príšerne priamočiare, humor veľmi jednoduchý a v podstate obmedzený na toho alkoholického tučného šlachtica. Pohľad je veľmi jednostranný, poľský a katolícky, všetko ostatné je vykreslené odpudivo, úlysne, zákerne, zradcovsky... nemám rád európsky nacionalizmus. Vo veľkofilme Potopa ho bolo tiež nadmieru, ale pozeralo sa mi na to ešte vcelku dobre. ... to čo sa mi na tomto štvordielnom filme páčilo bola výprava, ktorú však sem-tam kazili tie počítačové "efekty". A áno, smrť toho dobráckeho a statočného rytiera-siláka, pre mňa asi jedinej sympatickej postavy, bol (relatívne) najsilnejší moment filmu. Ale to je na údajne najdrahší poľský film pramálo. V istých chvíľach som škodolibo uvažoval nad jednou hviezdičkou, ale nebudem tu teda to všeobecné nadšenie až tak kaziť. ()
Takhle kdyby se velkofilmy točily v Hollywoodu... ()
Historicky film, ktory tematicky cerpa z obdobia romantizmu. Ako teenager som to zral, v sucasnosti uz moc nie. 63 % ()
Jedná se v podstatě o 4dílný seriál, který pro mě zůstane jen ve vzpomínce jako nudný film, u kterého jsem se na mnoha místech ztrácel. Chyba bude asi u mě a u mé neznalosti polských dějin. ()
Geniální film, viděl jsem ho hned několikrát a pořád mě nenudí. Postavy výborné, hudba krásná kdykoliv a kdekoliv bych jí hned poznal, hrozně nakažlivá. Příběh mě napínal od začátku do konce, nebylo tam žádné slepé místo, které by hodnotě ubraly. Všudy přitomné vlastenectví se mě dotklo taky. Dějová linie mě překvapila, krásně se zaplétala a zase rozplétala. Historické rekvizyty a scéna nádherně lahodila mému historickému duchu. Krásné bitevní scény a obsazení filmu mě nadchlo. Realičnost mě taktéž překvapila, úžasné nemám slov. Tento film by neměl chybět nejen historikům. ()
Tříhodinové povídání o tom, jak se Rzecpospolyta nakonec dohodla s kozáky a ještě do toho namíchali tatarák s Tuhaj bejem. Jediné štěstí, že Rusko mělo v té době jiné starosti, ale ono to napravuje teď. Zatímco pan Jakubisko pohrdl luxusním tématem a udělal z něj pošahanou haluz, Pšonkové vzali slušný historický román a ačkoliv ho celkem věrně a bez fantazie přepsali, udělali z něj takové dílo, že jsem musel všechny čtyři kusy dát naráz a málem mi vyschly rohovky. Juraji, kurva, takhle se dělají bitevní scény! Žebrovský má charisma, že by na něm utáhl proti vodě...no to co normálně utáhne tři lodě. Obouručák pana Podbipiety je impozantní, Zaglobovo panděro též a pan Wolodyjowski vypadá jako ňouma přesně do té doby, než tasí. Šavli samozřejmě. Jedinou malinkou skvrnkou na kráse je panna Helena, jejímuž panenství pravděpodobně pan Skřetuský věřil pouze díky dlouhé době strávené ve výhradně pánské společnosti. Bitky jako prase, romantika jako prase, nádherné scenérie (jako prase samozřejmě), prostě celkově velmi vepřový film. A tak, zatímco pan Nižnánsky pláče a mlátí hlavou o strop rakve (já vím, že Juraj neměl autorský práva, no právě!), Sienkiewicz může uznale pokývat ohnilou hlavou, převalit se na pravý bok a dál odpočívat v pokoji. ()
Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. ()
Asi první polský filmový počin, co jsem kdy viděl. A to už má dneska dvacet let. Opakovaně jsem se k němu vracel a vždy se na něj rád dívám. Jednoduchý příběh s vysokou politikou i osudy obyčejných hrdinů, klikatící se příběh a za mě kvalitní zpracování. Nechme stranou, že je to původem román, ale celkově to musí dávat větší povědomí, než tlustá kniha napsaní historikem. ()
Strašlivě dlouhé a v těch postavách, jejich příslušnosti a motivacích aby se čert vyznal, ale jinak velmi dobrý historický film o době a místu, o kterém málokdo něco ví. Nicméně ta negativa to srážejí opravdu hodně, takže s přimhouřenýma očima ještě tři hvězdičky. 50% ()
39. LFŠ Obdivuhodně velkolepé. Jerzy Hoffman je mistr historického velkofilmu. Tento film skloubil dokonale velké davové scény s humorem i napětím. ()
Poliakom nemožno uprieť zmysel pre historično, tomu oni vždy rozumeli. Výprava, akcia a ženy sú štandartne dobré, ale tie herecké extempóra a divné dialógy boli na mňa trochu veľa. Prekvapeným som ale trochu slabším scenárom. Hodnotenie: 60% ()
Související novinky
Megahity z Moskvy
Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)