Jak si nepodělat život

Název seriálu bohužel nedává moc smysl, protože většina hlavních postav si svůj život podělala dost vydatně a jako návod pro diváky to také moc nefunguje. Naštěstí se před i za kamerou sešlo mnoho prověřených jmen, takže projekt rozhodně stojí za pozornost a každý si tam určitě najde alespoň jeden příběh, který mu bude v něčem blízký. Krávy: 50% Lahůdky: 60% Život: 50% Stopy: 80% (08.01.2022)

Na český (televizní) počin mimořádně kvalitní. AŽ BUDOU KRÁVY LÍTAT drama nesebevědomé macaté učitelky, která se našla v tančení burlesky, kazí nepravděpodobný konflikt mezi ní a žákem. Pochybuji, že by se kterákoliv učitelka odvážila vylít žákovi na hlavu mlíko, či že by mu pustila svůj klip, jak tančí ve spodním prádle. To by bylo na titulku Blesku. Každopádně tím však dosvědčuje, že se na povolání učitelky absolutně nehodí. VELMI DŮLEŽITÉ MÓDNÍ OKÉNKO: Krásný, přímo vzorový příklad, jak může člověka změnit oblečení. Oplácaná, nesebejistá učitelka s nějakým tím kilem na víc (řekněme: full verze holky krev a mlíko), se snaží skrývat ve vytahaných hadrech pozvracené barvy. Špatně! Jen tím upozorňuje, jak uboze se cítí a vyzdvihuje tím leda vlastní neatraktivitu. Zatímco, když nahodí barevné oblečení se střihy, které její postavu kopírují, rázem je z té samé šedé myši šťabajzna, co má sexappeal. NONSTOP LAHŮDKY Podle mě nejlepší díl cyklu. Hrabalovsky laděné vyprávění o lidech tak trochu na okraji, či v krajních situacích. Jedna noc, pár dialogů, velmi dobře nastavená dynamika vztahů, nějaký ten chlebíček – a je zaděláno na slušné, byť všednodenní drama. Povídka pracuje s charaktery postav. MŮJ BEZVADNEJ ŽIVOT Zde se vyprávění soustředí na portrét ženy, která chce mít vše pod kontrolou, až se jí vše začne právě kvůli této snaze rozpadat. Brodská se svým místy hysterickým projevem se na roli hodí perfektně. Vyústění povídky je rozumné a vcelku vtipné. BEZE STOPY Vánoční pohádka s nikoliv nutně šťastným koncem. Trochu mi tady přišlo, že snaha diváky dojmout byla moc okatá, ale přesto je celkový dojem pozitivní. Podle mě tu čáru jen mírně přešlápli, nikoliv překročili. (26.07.2021)

Úvodní povídka nabízí ne až tak tolik časté téma burlesek jakožto ozvláštnění příběhu „prostorově významné“ učitelky, která bojuje se svými komplexy a nízkým sebevědomím. Povídka baví, tancování je dobře zpracované, potěší i jedno překvapení…ale pasáže ze školy nepůsobí úplně uvěřitelně, stejně tak chování některých postav. Slušné 4*. Povídka číslo 2 je ze všech zdaleka nejzábavnější a tahá celý cyklus nahoru. Nabízí především sehrané duo Křenková-Krobot a řadu vtipných situací a dialogů („Vy přirovnáváte vztah k salátům?!“ - „No, plus minus.“). Slabších 5*. Třetí povídka se povedla nejméně. Přes solidní rozjed a výbornou Brodskou, která si „tak trošku“ nerozumí s rodinou, se vše postupně vzdaluje realitě a konec se pak už vyloženě nepovedl. Lepší 3*. Závěrečná povídka jakoby k ostatním ani nepatřila, má jinou atmosféru a je prakticky oproštěna od humoru. Může se zcela opřít o výborného Vetchého, což se bohužel nedá úplně říct o některých dalších postavách a protagonistech. Slušné 4*. Celkově hodnotím cyklus slušnými 4*. (23.12.2019)

V prvním příběhu o tlusté učitelce (sorry, tlustý lidi vypadají jinak; téhle by stačilo dva tři měsíce jíst saláty a žádný problém by nebyl) se neuvěřitelně vyumělkovaně tlačilo na pilu, což mě štvalo a nudilo zároveň. Hlavně se to celé tvářilo, že se jedná o něco fatálního a snad ze života, přitom nic vzdálenějšího nějaké běžné realitě jsem už dlouho neviděla. (27.11.2019)

První příběh ne s úplně přesvědčivým námětem, ale se solidním emočním nábojem v závěru. Druhej příběh nabízí poměrně fádní výchozí situaci, ve finále ale neotřelou story se solidními herci. Ještě víc debilní výchozí situaci má třetí příběh, opět to ale zachraňuje slušný herectví (Tereze Brodská!). Naprostou lahůdkou je poslední příběh Beze stopy, kterej by si s Ondřejem Vetchým klidně zasloužil velký plátno. (09.02.2020)