Modré stíny

Pokud pominu zvuk a obraz a to, že nemám ráda, když na sebe lidi křičí (ano, sympatie s postavou Kláry Melíškové nabyly trhlin, přestože měla k ječení pádné důvody), tak se jedná o zdárné pokračování Případu pro exorcistu a za tím si stojím. Dozvíme se zase něco víc o vyšetřovacím týmu a nakoukneme pod pokličku vysoké školy. Souhlasím s tím, že všichni kvestoři by se měli jít... nad sebou hluboce zamyslet a možná tam už zůstat. Pro další případ bych ale byla radši, kdyby se pátralo někde v terénu a Detektivové od Nejsvětější Trojice se drželi od politiky dál. (22.03.2016)

Zvuk byl skutečně otřesný - s čestnou výjimkou Trojana jsem hercům rozuměl každé páté slovo. Přepálený jas asi měl nějaký umělecký význam (jako svatá trojice?), podobně všechny ty podhledy, nadhledy, pohledy z obrazu, tváře řízlé kantnou, detailní záběry na uši herců... Podivná záliba v minimalizaci hlav herců a nadměrné předimenzovanosti prostor a zdí. Možná právě proto existují nějaká kameramanská pravidla, protože zde máme zářný případ toho, jak to hnusně vypadá, když se soustavně porušují, a jak se na to nedá koukat. A příběh takový, že po hodině se dozvíme, že vrah pravděpodobně chtěl oběť zabít. Za celý díl se jinak plácá prázdná sláma. Předražená zakázka? Jestli to má být motiv vraždy, pak se to asi neodehrává v ČR, kde předražených zakázek a nijak stíhaných, jsou stovky. A co měla znamenat ta přehnaně a zbytečně hysterická a uřvaná scéna výslechu toho spiťara? Inťošskou parodii na severské kriminálky? Nebo to snad mysleli tvůrci vážně? Podle mne je to schválně natočené tak blbě, aby se mohlo kdykoliv říct, že jde o umění, a pitomý plebs to prostě nechápe, a že každý, kdo dá odpad, je nechápavý blb. Ale možná je to i tak, že se celé to rádoby umění a popírání všech pravidel prostě vymklo z ruky a vznikl neskutečný paskvil. --- EDIT: Zcela souhlasím s jedním z komentářů na iDnes: "Ladislav Zoch - Vynikající! Ovšem ne pro koncesionáře ČT, ale jako pomůcka do filmové školy. V kameře (čtyři kameramani, to neměl ani Amadeus) jsou demonstrovány všechny zásadní chyby, kterých se lze dopustit. A zvuk - to samé. Ono je možno porušovat pravidla řemesla, ale musí být známa a tvůrce musí vědět, k čemu jejich porušování slouží. Jinak to není umění, ale diletantismus." --- EDIT: Základem vyprávění vždy bylo vyprávění. Řecké tragédie, čínské hry i alžbětinské divadlo si vystačily se třemi, čtyřmi herci a náznakem kulis. Podstatný byl příběh, sdělení. Nadřadit formu a rádoby umělecký postup nad vyprávění lze možná pochopit u výtvarného umění, výrazového tance nebo nějaké performance. Ale pokud chtěl Tauš dělat umění, vybral si špatný formát. Asi jako kdyby chtěl hrát fotbal na hokejovém hřišti. (28.02.2016)

Vůbec to není marné, konečně se někdo zbavil všech otravných detektivářských klišé. Solitérní detektiv, který jde proti pravidlům, je zobrazen jako řádný kokot, který narušuje souhru a namísto něj vyřeší případ společná práce sehrané party vedené ženskou. Hlavní kriminalistka navíc není žádná karikatura, ale profesionálka s jen lehce mateřským přístupem, kterým občas stmelí drobné trhlinky v týmu a většinou v klidu dokáže vyřešit i konfliktní situace. Přínosem je také, že se seriál soustředí hlavně na případ a až na pár výjimek neotravuje se soukromím kriminalistů. ____ Co mi ale vadilo příšerně, byl zvuk. Zvuky kroků a všechny ruchy rvaly ušní bubínky, stejně jako stereotypně omílaná muzika. Kdyby pilotní díl byl o brutální vraždě zvukaře, dala bych seriálu o hvězdičku víc. (29.10.2017)

Vážně na tohle bylo potřeba 4 epizod oproti Případu pro exorcistu, kterému stačily tři??? Nezajímavý a nudný případ s fakt trapným vrahem i jeho motivacemi. Vlastně celé to politické zasazení tomu vůbec nesedí, upřímně mi u detektivek moc nesedí. Výkony jsou někdy fakt dobré a někdy hraničí s tragičností. Nevím, celé je to takové na houpačce, takže si to žádné jiné hodnocení, než průměr nezaslouží. (14.05.2019)

Úvodní epizoda svou kvalitou navázala na předchozí sérii, což mě rychle připravilo o všechny naděje, s dalšími díly ale přece jen přišlo výrazné zlepšení, takže finálním výsledkem je závratné tříhvězdičkové hodnocení. Kromě problémů, které přetrvaly už od Případu pro exorcistu, přibyl katastrofální zvuk, za který by měl zvukař na nějaký čas dostat vlhkou celu, vodu a chleba (okoralý). V průběhu příběhu jsem konečně pochopil, proč se v příběhu vyskytuje postava Kristýny Horové a jsem za to rád. (09.09.2019)

Na české televizní poměry jsou Modré stíny až nebetyčně zajímavě natočené. A taky mimořádně divné a nevyrovnané, proměnlivou kvalitu nemají jen jednotlivé díly, ale jako na horské dráze jsem si připadal i mezi scénami. Kdy některé jsou skutečně silné, výborně zahrané i napsané, zatímco jiné jakoby vypadly z úplně jiné, o několik úrovní horší produkce. Právě tahle nevypočitatelnost mi zkazila druhou polovinu seriálu, protože je poměrně otravné užívat si určitý moment a zároveň se strachovat, co přijde po něm. Stejně tak je děj ve druhé půlce příliš přesycený dějovými linkami, které ve výsledku nikam nevedou, zpomalují ty zajímavější a na konci nijak nepomáhají ke katarzi (která zde podle mého do značné míry není). Všechny tyhle věcí přispívají k velmi zvláštnímu feelingu, který je celou minisérií prodchnutý. A v případě Modrých stínů hodně záleží na tom, jak na vás právě tento feeling zapůsobí, protože jsou díky němu v mnoha ohledech problematické, ale taky zajímavé a svým způsobem jedinečné. Nikomu bych se je asi neodvážil doporučit, ale za vidění určitě stojí. Protože něco podobného opravdu není na obrazovkách České televize k vidění každý den. (01.03.2016)

Zatím nehodnotím celek hvězdičkami, jen konstatuji. Zvuk je příšerný. Herci huhňají, v chrámu s ozvěnou tomu není vůbec rozumět. Krobot si mele cosi nesrozumitelného pod fousy, a týká se to ostatně všech. Herci, copak jste se na Damu neučili jasné a srozumitelné výslovnosti? Asi ne, co? Jo, kdysi, ... to se dělal dodatečný dabing nebo alespoň se mikrofon podsunul herci co nejblíže, vy všichni tvůrci, ... a zvuk byl perfektní, ale dnes? Asi bych to natočil stejně (ne)kvalitně svým chytrým telefonem. Co více k tomu napsat? Vždyť i v předcházejícím seriálu Případ pro exorcistu to bylo totéž. A ta kamera? To by snad stačilo jen barvoslepému, ale JÁ ROZLIŠUJI PLNOU ŠKÁLU LIDSKY ROZEZNATELNÝCH BAREVNÝCH ODSTÍNŮ. Proč mě okrádáte, a ještě tak neuměle rozmazaně žlutě? S tímto jdete na trh? Jo, ... a troufalko, nemusím čekat na konec seriálu, když je mi jasné, že zvuk se nezlepší a barvy budou stále na úrovni nočního vidění speciálním přístrojem. A to mám FULL HD TV. Neboj troufalko, dokážu ohodnotit opravdu dobré, ale dokážu i po právu kritizovat. Když mi někdo nabídne zvukově nesrozumitelné dílo, je to jako by mi někdo podsunul knihu, kde chybí celé věty či dokonce celé textové stránky a navíc natištěnou na jakémsi zamlženém žlutém papíru. (04.03.2016)

Konečně vznikl průměrný seriál České televize, kde je všechno dobré. A něco je trochu vyhrocené, jako, když začnem dávat hlavy do rohu a používat zářivky... Stačí to? V čem je to tak inovativní a kůl? Jelikož znám i předlohu, olomoucké prostředí a samotnýho Michala Sýkoru (dvakrát jsem u něho prošla zkouškou z literatury), tak mě to tolik nerosekalo...no... (25.03.2016)

Žádnej neví, co je to Tauš !! Nebo alespoň dosud nevěděl.. Viktor Tauš a s ním naprosto nečekaně i ukoptěně komerčně podbízivá Česká televize posledních let přichází s projektem, který vyznívá natolik svojsky a mainstreamově nepříjemně, až jeden musí zákonitě zírat s otevřenou Hubou.. Ano, ani tohoto většinou v distingované poloze hrajícího barda zde divák prostě nepoznává.. Nic tu není, jak by se dalo čekat, zvlášť v souvislosti s Hřebejkovým zmateným a ubohoučkým Exorcistou, na něhož tohle zjevení navazuje.. Přesně tak !! Tohle je zjevení, u něhož vše nakonec má svůj smysl a záměr, vše stylisticky znepokojivé a nekonvenční našlo svoji funkci.. Narozdíl od Clony či do jisté míry i Kriminálky Anděl, jimž však právě tyto prostředky většinový divák toleruje.. A Jarchovský ?? Ten dokázal konečně pochopit slovo katarze a vypotil ten zdaleka nejlepší skript své filmové kariéry.. Fantazie a zároveň pravděpodobně i nejlepší tuzemský porevoluční seriálový televizní projekt, který podřizuje vyprávění potřebám stylu natolik důsledně, že prostě smekám.. Skvostný experiment, který se jen - díkybohu - vymkl kontrole.. Chtěli jste něco světového, tak tady máte přes držku.. (08.03.2016)

Na základě zdejšího hodnocení jsem tento seriál dlouho odkládal, abych se po čase pustil do I. dílu a přes WTF úvodní scénu to zase hodil do hlubin mých počítačových složek. Divácká nouze mě k tomu nicméně přivedla zpátky, a po opravdu malinko méně zábavné I. epizodě musím nakonec říci: ještě, že tak! Zejména II. a III. díl ukrývají dialogy v nejlepším Jarchovského stylu, k tomu několik dějových mini-katarzí tak silných, že najednou dávají smysl i podivné úhly kamer. Novotného pohledy nebo řvoucí Melíšková ve mně dlouho zůstanou. Poslední díl byl na moje gusto mírně překombinovaný a zbytečně protahovaný, přesto se jedná o malé zjevení, zejména pokud se české seriálové tvorby týká (té novodobé). (19.04.2017)

Deklarovaný pokus o quality tv zůstal tak nějak na půli cesty. Pozitivní je, že Sýkora jako znalec detektivek pochopil, že "severské" propojení murder mystery s politikou a osobními vztahy hlavních postav je nejen trendy, ale taky funkční model. Zatímco však nordická detektivka linii vztahů používá jako další rovinu vyprávění, která má zpravidla nějaký vztah ke zločinu, zde jde o nádstavbu, která za a) není rozvinutá (dcera S. Majera) nebo za b) nemá pro příběh žádný zásadní význam (vztah Krobot / Melíšková). Ozvláštnění vyprávěcí struktury vcelku oceňuju, ale zase jde o určité nepochopení konceptu. Je fajn, že Pechlátova postava se na čas jeví jako oběť komplotu své hysterické manželky, aby se posléze v retrospektivě ukázalo, že všechno je jinak, problém je v tom, že tento vypravěčský trik na diváka funguje jen deset minut (než retrospektiva přijde). Zručnější západní tvůrce by z toho vytěžil nejistotu aspoň přes dva díly. Podobné je to se stylovými hrátkami, které někde působí (na české poměry) objevně a slouží evokaci napětí nebo jinak pomáhají vyprávění (využití zvuku, hudby...), jindy je ale jejich přínos přinejmenším diskutabilní (práce se světlem, kontrastem). V každém případě vypadají Modré stíny "jinak" než většina produkce nejen ČT, to se musí nechat - ale pokud by to znamenalo zároveň zcela "funkčně", byl bych ještě raději. Uměřený herecký projev některých aktérů (Huba, Lábus, Majer) je jistě na pochvalu, naopak zbytečně hysterické pasáže (Melíšková, Voříšková, Pechlát) působí v lepším případě divadelně, v horším úplně přepáleně. Závěrem - nelituju sledování coby promarněného času, ale až se filmařská odvaha skloubí s racionálnější úvahou, budu rozhodně šťastnější. (10.05.2016)

Diametrálně odlišné než předchozí případ. Zůstává sice obsazení a postavy, ovšem námět a celkové pojetí je jiné. Snaha o artové zpracování a přidání na stopáži paradoxně tomuto seriálu spíše škodí, jelikož se to celé míjí účinkem kvůli vyloženě amatérskému technickému zpracování (zvukař by zasloužil jednu po tlamě a okamžitý vyhazov) a otravně houpavé práci s kamerou. Případ totiž zdaleka není ani daleka tak zajímavý, jako minule a děj je velice často ředěn různými podzápletkami, které ale paradoxně jsou záživnější než samotné vyšetřování. Hrstka detektivů tvoří příjemnou partu, která se sice někdy chová krajně neprofesionálně a nerealisticky a co víc, herci často vyloženě přehrávají, ale divák s nimi vcelku soucítí. Příště bych ale vyměnil režiséra a kameramana, kteří svou snahou o uměleckou seberealizaci kazí jinak docela dobrou krimi. Slabší 3*. (18.10.2016)

Bylo to celkově takové plytké, politické. Nemám ráda takovéto filmy, kde jsou ve hře vyšší zájmy. Avšak vyšetřovací tým opět nezklamal. (12.05.2019)

Jsem asi staromódní, když ani v tomto seriálu nedokážu ocenit inovativní přístup pana kameramana. Uvítala bych, kdybych viděla místo kleneb a stropů také celé postavy herců. Kolikrát bylo vidět jen půl postavy, ale celý strop. Příchozí a odchozí postavy byly nevím z jakého důvodu umělecky rozostřeny a opět se zde objevila fascinace temenem herců, hlavně tedy Kláry Melíškové. Občas jsem si nemohla pomoci, abych nemyslela na úvodní znělku Macha a Šebestové, kdy Mach sjíždí po zábradlí a signalizuje svou odbočku červeným uchem. Skrz uši Kláry Melíškové sice krásně pronikalo světlo, jen nevím, zda je to pro pochopení zápletky příběhu podstatné. Přiznám se, že první díl mě dostal, druhý navnadil ještě více, ve třetím jsem trochu plavala a v tom posledním jsem se maličko topila, ale to je jen můj problém. Celkově musím říct, že všechno ohledně přílišného světla a záběrů klidně zapomenu, protože seriál mě opravdu velmi zaujal (i kvůli naprosto skvěle zahrané postavě pana Barana) a netrpělivě jsem čekala na jeho vyústění. (13.02.2023)

Námět a děj není špatný, jen hrozně zbytečně natahovaný. To byla moje kritika už u první série a tady to pro jistotu roztáhli ještě o další díl. Bohužel zpracování je fakt na palici a nechápu, proč takhle někdo przní film. Přesvícené, herci neartikulují, řvou nebo šušňají a není jim vůbec rozumět. Do toho je ale hlavně dobře slyšet tikot hodin, šumění ulice a jiné ruchy. A jediné slušné postavy, Krobota, se seriál zbaví. Za to zůstává rachitická holčina ojebávaná Hurvínkem ve věku svého otce a je to celé táááák moc smutné. Melíškové postava je hysterická kravka a tak i Novotného semi-hajzl je po Krobotovi alespoň nějak vystavěná smysluplná postava. Tak uvidíme, jak autoři pokračovali dále nebo jestli to bude stále zpracováním jen zabitá práce... (04.03.2019)

Jako celek mi to nakonec nevyznělo tak strašně. Na tuhle minisérii jsem se těšila, zvláště jsem byla zvědavá právě proto, že se to natáčelo u nás v Olomouci na univerzitě a mém milovaném Konviktu. První díl byl pro mě šok. Hercům jsem vůbec nerozuměla, hrozně všichni huhlali. Kamera naprosto strašná... nevím, kde pobrali nápad natáčet proti světlu, takže člověk nevidí vůbec nic. Herecké výkony? Jako oni jim zakázali hrát nebo co? Tak ploché postavy byste těžko pohledali. Nehledě na to, že jste najednou vrženi do nějakého děje nějakým divným rozhovorem mezi dvěma cizími lidmi, z nichž tomu jednomu (rozuměj Chalupovi) rozumíte každé 10. slovo. Pak přijde Voříšková, tváří se jak kdyby jí uletěly včely, naprosto hysterická přehrávající uklizečka... Velké zklamání. Pak přišel druhý díl a člověk konečně začal chápat, o co tu jde. Postavy začaly vypadat více reálně, ale stále mi přišly totálně ploché. Začínám se docela bavit těmi close-upy a kapitán Mráz mi začíná připadat jako sexy tatínek. Taky se bavím tím, kdy evidentně UP má jen jednu budovu - konvikt a je úplně jedno, za kým jdou, všecko se odehrává tam. Čili vy víte, že ona se nachází na Konviktu a právě se chystá vejít dveřmi /které reálně vedou do horního patra kaple/, kterými vejde do kanceláře/zasedací místnosti, která se nachází na Křížkovského. Funny. Třetí díl začne tím, že vedoucí případu doktorka Výrová se opije po skleničce a půl vína a začne tam řvát na plukovníka Vitouše, přičemž potom, co na sebe řvou, on v klidu prohodí "Tak si vem křupky, nebo co..." a ona "Nechci křupky." Kapitán Mráz má sexy narezlý fous. Čtvrtý díl a díky bohu už je tu konec. Můžeme vidět totálně rozmlácenou Voříškovou... nejprve heverem do hlavy, pak hlavou do auta, pak si její hlavou otevře skleněné dveře... cool. Závěr? Mám z toho hrozně smíšené pocity, první dva díly jsem myslela, že umřu nudou a hrozně mě to všecko sralo. Kamera, zvuk, herci, jejich postavy, nikam nevedoucí vyšetřování. Pak jsem se ale začala bavit nad některými scénami a že jsem v komparzu zahlédla známé tváře, ale i tak je to tak na 2,5*. (02.04.2016)

Před seriálem jsem slyšel část rozhlasové adaptace, a již ta mi přišla kostrbatá. EDIT po druhém dílu: dialogy jsou příšerně neživotné, šustí papírem. 3. díl: Vata, vata, vata. 4. díl: Stejně nemastný-neslaný jako ostatní. Jen ta majorka z inspekce MV mi byla sympatická, vlastně měla pravdu, postup vyšetřovacího týmu byl prostě blbej. Že si podle seriálu měl divák myslet opak, o kvalitě scénáře nesvědčí. (01.03.2016)

Ne a ne a ne. Nikdo mě fakt nepřesvědčí, že toto je nějaký umělecký projekt, že tomu nerozumím, že se tvůrci snažili o něco nového, neotřelého, originálního a snad i evropského. Na druhou stranu si nemyslím, že tak strašně to bylo natočeno bez úmyslu. Ale ptám se proč? Chabý příběh zbytečně natahovaný na čtyři díly, nelogicky jednající hlavní postavy, kde nejméně polovina z nich je za hranicí snesitelnosti, příšerný zvuk (doufám, že záměr), "novátorské" úhly kamery (doufám, že záměr), přesvícení scény, chabý výběr exteriérů i interiérů, nuda, slaboduchý závěr. Toho, co se mi v Modrých stínech nelíbilo je daleko víc. Líbila se mi snad akorát hudba. Tu jednu hvězdu dávám za to, že nemůžu stoprocentně tvrdit, že je chyba v tvůrcích, ale mé neznalosti filmové práce a "filmového umění". Strašně se mi to nelíbilo. (21.03.2016)

Přetrpět (nejen) úvodní díl dalo docela práci. Celá minisérie trpěla přílišnou rozvláčností, rádoby uměleckými záběry a nevyužitím Krobota. Hřebejkův "Exorcista" mě zkrátka bavil o malinko víc. (29.03.2016)

....suma sumárum : len priemer (s prižmúrenými očami)..... (28.05.2022)