Reklama

Reklama

Danny Vinyard vidí vzor ve svém starším bratrovi Derekovi, který se po smrti otce, jenž byl coby profesionální hasič zastřelen v černošském ghettu, stal zapřísáhlým vyznavačem rasistických hodnot. Strmě stoupal v neonacistické skupině Bílá síla. Pak byl ale odsouzen za chladnokrevnou vraždu dvou černochů. Po třech letech v base se Derek vrací domů, ale už to není člověk jako dřív. Poté, co mu černoch ve vězení zachránil život, když se ho běloši snažili znásilnit a zabít, nedokáže být rasista. Jeho bratr Danny ale tento obrat nechápe, sám je členem Bílé síly. Ve škole má průšvih kvůli rasistické eseji. Proto se Derek sejde s vůdcem Bílé síly Cameronem a chce ho přesvědčit, aby nechal Dannyho jít. Všichni z gangu, jeho bývalí bratři, se však obrací proti němu, ani u Dannyho nenachází pochopení. Soukolí gangu se prostě točí dál. Semele i Dannyho? (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (1 329)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Snímok "American History X" (Kult hákového kríža) je svojim spôsobom pomerne kontroverzný film. Pre niektorých neznalých divákov to môže byť šokujúca záležitosť. Pre členov niektorých extrémistických subkultúr sa to možno stalo kultovou záležitosťou. Ja z pohľadu filmového gurmána a nekompromisného kritika to vidím ako veľmi podarenú drámu, ktorá rozvíja tabuizovanú tému rozmachu neonacizmu a rasizmu v Spojených štátoch amerických, podnietenou nepriaznivou sociálnou situáciou a rastúcou kriminalitou neprispôsobivého afroamerického obyvateľstva. Zaujímavosťou je, že tento titul natočil britský režisér Tony Kaye, ktorý vyrastal v ortodoxnej židovskej rodine. Ústrednú dvojicu bratov v ňom veľmi presvedčivo stvárnili herci Edward Norton a Edward Furlong. **** ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že po letech se na kdysi kulervoucí nářez se superdrsnýma neonazis, kteří nakonec přijdou k rozumu, dívám trochu jinak. Ze snímku zřetelně prosvítá naivita a vykonstruovanost - ne tak, aby to narušilo zážitek, ale stejně... Přerod postavy Edwarda Nortona je vynikající - konstantní nasranost, jednostranně zaslepená argumentace typická pro extremistické skupiny, následovaná fází dospění, adaptací na reálný život i znovuobjevěním úcty k autoritě... Navíc v charismatickém podání Edwarda Nortona je to takřka dokonalé! Bohužel obrat mladšího bratra je spíše samozřejmou berličkou, kterou film potřebuje, aby se mohl posunout dál. Uhlazenost a sentimentalita zde hraje prim, i vizuální stránka se ráda pochlubí líbivými, zpomalenými záběry. Je třeba nebrat film ÚPLNĚ doslova. Celkové zaměření je spíše na náctileté, což ale neodsuzuji, ba naopak myslím, že lepší učebnice antirasismu pro teenagery neexistuje. 9/10 ()

Reklama

kiddo odpad!

všechny recenze uživatele

Pro vrcholný zážitek doporučuji dabing. Není nic lepšího než čekat, kdy se při samožroutských monolozích o migrantech konečně ozve "Rimmere, ty seš ale pako." Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla. () (méně) (více)

akisha 

všechny recenze uživatele

Už jen za tu myšlenku to je na 5*. Obrovská výpovědní hodnota, která je o to silnější, pokud se člověk s něčím takovým setkal, možná i proto byl pro mě ten zážitek ještě intenzivnější. Perfektně zvládnutá psychologie hlavních postav je podpořená výkony hlavně Nortona v jeho - pro mě - nejlepší roli vůbec a Edwarda Furlonga, který svého zmateného teenagera stvárnil tak dokonale, až jsem žasla. Dál teda ještě zmíním hnusáka Ethana Supleeho, kterého jsem naprosto nenáviděla. Nečekala jsem několik velmi syrových scén (obrubník, sprcha, supermarket), ale ty celkové vyznění jenom prohloubily. No a ten konec... Nedá se popsat, musí se vidět. Tuhle větu vztahuju na celý film. ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Zvláštní, ale tušila jsem, že to spěje přesně k takovému konci - tedy k takovému konci filmu. Pro mě ten příběh nekončí. Stále se budu utápět v představách, co bylo dál. Jak se tato poslední událost promítla do života "fiktivních" lidí. A je mi to líto; neinformovanost, neznolost, hrubost, nenávist, pochopení, vůdce, nesmyvatelná stopa. Zvláštní tento snímek. Jenomže srdce mi nebuší natolik, aby mohl dostat 5* ()

Galerie (63)

Zajímavosti (41)

  • Punková kapela Anti-Heros žalovala New Line Cinema za to, že jeden z herců má vytetovaný její název. Skupina nechtěla mít nic společného s nazi-skinheady, byť pouze fiktivními. Později nahrála kapela písničku "NLC", kde studio ztrapňuje. (don corleone)
  • Edward Norton (Derek Vinyard) až příliš zasahoval do natáčení a nemohl se dohodnout s režisérem Tonym Kayem, proto Tony Kaye od projektu odstoupil (asi v půlce natáčení) a režie se ujal Edward Norton. (rrobertek)
  • V scéne, kedy je u rodiny Vinyardovcov na obede Murray (Elliott Gould), pustí Derek (Edward Norton) rozhnevane príbor z ruky na tanier, no v zápätí ho opäť drží a znova púšťa. (Lukoh)

Reklama

Reklama