Jurský svět: Zánik říše

Ve velkolepých momentech obrovský zážitek, v překvapivě komorním finále pak pocitově bezchybná kombinace pocty klasickému Jurskému parku a napravení všeho, co svého času nevyšlo Ztracenému světu. Zdánlivě nemožné sloučení dává ve výsledku s přehledem druhý nejlepší díl celé ságy, sebejistě nakračuje k trilogii a Chrise Pratta cementuje na pozici miláčka davů. 90% (10.08.2018)

Bayona natočil noční můru dítěte. Dinosaurus v pokojíčku! Jsem příjemně překvapený, že dvojku nepojali jako ždímačku peněz a ukuchtili v rámci možností poměrně originální příběh. Plný nelogičností a lidské hlouposti, ale zábavný (jak úvod se sopkou, tak naháněčka viktoriánským barákem). Konec nabízí zajímavý příslib budoucnosti. Už jsem zvědavý na trojku. (07.09.2018)

Vlastně stejný paskvil jako Justice League, jen ta brutální úřednická úslužnost a zbavení jakékoliv příchuti v komiksové týmovce vynikne, kdežto tady se ztratí, protože jde přece jenom o banálnější námět, takže se i při stejné neschopnosti výsledek míň rozpadá. Jsem každopádně zastánce jedničky (míněno restartu), a když Trevorrowi vytýkali, že nechápe, jak má vypadat bloskbuster, a jen patlá, co ho napadne, stavěl jsem se proti. Mačkám ale ctrl+c a ctrl+v u těch výtek a vkládám je sem. Jediná vykupitelská momentka je noční scéna v gotickém hradu, kde holčičku v posteli ohrožuje dinosaurus, která je naplněním veškerých mých dětských nočních můr po koukání na jedničku (míněno originál). I tenhle záblesk naděje je ale ubit nudou a sterilitou dementní zápletky, neexistující chemie mezi postavami i neschopností vystavět napínavou scénu a okamžitě ji nepopřít. První polovina je ukázkou toho, jak vyvolat absolutní nezájem, kdy vyloženě chcete, aby vás zbytek nudil a mohli jste aspoň zůstat naštvaní. Pak to jde trochu nahoru, i když horší vyprávění si nejde představit (nulové payoffy na všechny budované motivy) - ale jen trochu. Jednička pro mě byla sympaticky meta, i když určitě nevybroušená a kompromisní. Tohle je jen ztráta času. 1 a 1/2 (20.06.2018)

Prostě takový normální Juráč, kde je nejhnusnější obludou Howardoceratops, který se zase celou dobu urputně snaží sežrat Marka Taclíka. Opravdu nevím, co ta místní Assvenžry pětkující partička pižmo dštících kokotích paleontrozumbradů v podstatě od fantasy konceptu druhohorních ještěrek na izolovaném ostrově jako čekala? Strašlivou mluvící bubuhlavu z kosmu a kohortu létajících brontobuzíků v pitkáčích a pastelových pelerínkách? Už od počátků se celý Parkosvět vyvíjí jedině tak, že každý díl prostě tasí nějakého nového Zprdelesaura, hrozivějšího, pažravějšího a ajnštajnovatějšího než kdy předtím, chudák Téčko už je tak jen ňuňavý domácí mazlíček, Raptoři aportují, dávají pac, šukají vám nohu a sem tam si cvičně spočtou nějakou tu kvantovou rovnici, no a hloupí býložravci jsou jen do počtu, aby mohli smutně kvílet a pateticky chcípat za monumentálního fidlingu. Nic víc, nic míň. No a co, pořád je to skvěle udělaná, svižná áčková zábava, neopírající se o slaboduché omalovánky pro debily. (31.07.2018)

Pamatujete toho debila, co spáchal sebevraždu, ale předtím vypustil asi čtyřicet kousků svých mazlíčků jako jsou tygři, lvi a jiná roztomilá zvířátka, mezi lidi? Tak zhruba stejně debilní je tenhle film a jeho závěr tomu nasazuje korunu. Kde skončila myšlenka Crichtonovy knihy? Devalvovaná v nablblém hollywoodském průjmu. Co u Darwina přimělo Bayonu, který se propracoval až do mé topky režisérů, aby se zhostil režie něčeho takového, to nechápu. (15.09.2018)