Hřbitov domácích zvířátek

Po dlouhé době si zakomentím film, který jsem opravdu dlouho neviděl a budu pouze vzpomínat, ovšem z nijak matných vzpomínek. Řbitov zviřátek, ano snad to mohu říci, je moje nejoblíbenější kniha od Stephena Kinga společně se Svědectvím a Running Manem (samozřejmě nezapomínám, že Running Mana vlastně napsal jiný spisovatel, že :-) ). Za tento fakt může bezpochyby to, že je to moje první kniha, kterou jsem kdy od tohoto autora četl a nadchla mě natolik, že jsem neváhal od bibliografického pročítání veškerého jeho tvorby. A co se týká samotného snímku. Pokud přeskočíme ten zmrvený překlad, jde opravdu o mrazivou podívanou a na některé záběry se nezapomíná ani po letech (Zelda, student aj.) a jelikož uchovává naprosto totožnou atmosféru z knihy, pospojíte si nejlepší momenty z knihy a z filmu v jeden vynikající a doplňující celek. Například bravurní konec, jenž byl v knize naznačen jednoduchým oslovením: "Miláčku", nám Stephen King ve filmu konečně vysvětlí a s úlevou zjistíme, že konec opravdu myslel tak, jak jsme všichni doufali, že myslel :-). Škoda je, že mě zklamal filmový Winston Churchill (alias Church). Neměl být šedý, ale ďábelsky černý, i tak mi ale tento fakt samozřejmě nezabránil pojmenovat našeho černého kocoura Church. Kocoura, kterého jsme již dávno pohřbili na jednom opuštěném keltském hradištním pohřebisku, jemuž se důverně říká "Mikmacké". Co myslíte? Vrátil se? (23.05.2006)

Dlho som sa rozhodoval medzi dvoma a troma hviezdičkami. Režisérka naozaj nemohla za zmrvený český dabing. Strih bol otrasný a zopárkrát sa stalo, že herec bol v inom postavení ako v scéne predtým .... Čo sa týka strachu, nebolo ho veľa, ale ani málo. Prvé scény so Zeldou boli naozaj vydarené. Výkony hercov , rodičov, boli strašne toporné .... Nakoniec mi z toho jednoznačne vyskočili hviezdičky dve ... (21.08.2004)

Samo o sobě by Mikmacké pohřebiště nezískalo takovou moc, kdyby mu ji Stephen King sám nepřisoudil. Jen King si dokáže s takovým mistrovstvím pohrávat se slovíčky. A proto jsou jeho knihy tak přitažlivým námětem pro film. S jak velkou úspěšností, to už je jiná.. Někdy s horším, jindy s lepším výsledkem, ale nikdy se nevyrovnají knižní předloze. Poté, co jsem zhltla „Řbitov zvířátek“, bylo pochopitelné, že okamžitě sáhnu po Hřbitovu domácích zvířátek s utvrzením, že: Stephen King tu „moc“ má. Přála jsem si: opětovné setkání s Wendigem; stínem nic netušícího Dr. Louise Creeda, obětavou Rachel, duchem-průvodcem Victorem Pascowem, Zeldou s míšní meningitidou hluboce vepsanou ve tváři, lovcem bez zábran Churchem, citlivou Ellie s nelehkým údělem: poodkrýt budoucnost, roztomilým Gagem s ostrým skalpelem svírajícím v drobné dlani i dobráckým Judem, jenž s úmyslem za každou cenu být prospěšným, zapříčiní mnohé.. Jenže, kdo z nás pozná tu pravou chvíli. (15.11.2010)

Kdyz se rika ze pri sledovani nejakeho filmu beha mraz po zadech casto je to klise ale tady ne skvele gradovana atmosfera az do zaverecneho opravdu spatneho konce jako malej sem z toho byl hotovej a i dneska je to pro mne na poli hororu ktere opravdu vydesi ten nejlepsi podle Kinga se mi libilo skoro vsechno a fakt ze si tady mistr i sam napsal scenar je patrny od prvni minuty horor ktery na mne opravdu zanechal nasledky! (13.11.2011)

Nečítal som predlohu. Neviem čo znamenal ten zjavujúci sa duch obom hlavným predstaviteľom chlapca čo na začiatku zomrel ani manželkine spomienky na nejakú monštróznu ženu a vo výsledku tohto filmu to bolo aj zbytočné, ale napríklad cintorín bol pekný, pohrebisko fantastické, oživená mačka správne nepríjemná ale inak prvé 2/3 nič moc. Až od návratu chlapca ako nemŕtveho to dostalo tie správne hororové grády, tzn. atmosféru a napätie. Fajn song od Ramones priamo k filmu „I dont want be buried in pet semetary...“. (30.10.2008)

Tak tomu se říká tedy tvrdohlavost. Ještě že ten chlap nemá až tak velkou rodinu, on by je tam snad nakonec časem šel zahrabat úplně všecky :) Občas hodně pěkná atmosféra. 55% (23.12.2008)

Vcelku povedená záležitost. Knihy se drží prakticky doslovně (však scénář napsal sám Stephen King), ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že se všechno děje až moc překotně. Delší stopáž by možná nebyla na škodu. Takhle jde povětšinou jen o dost rutinní ukazování obrázků z knihy, bez jakýchkoliv osvěžujících detailů a nápadů. Odstraněna byla role Judovy manželky, naopak Victor Pascow je na očích trochu víc. Plusem pořád zůstává sám příběh (byť byl jeho vývoj dost předvídatelný už v knize), výborný výběr lokací a potom to, co rovněž zdobilo knihu - solidní atmosféra, která hlavně v závěru pořádně zhoustne. Práce s ní byla v knize podstatně lepší, hlavně přechod z prakticky idylické první poloviny do napjaté a děsivé druhé, ale i tak je o co stát. P.S. Kocour Churchill je ztělesnění zla. (13.05.2007)

Řbitov domácích zvířátek (jak zní originální český překlad názvu Pet sematary) patří mezi Kingovy nejlepší a mezi jeho fanoušky nejoblíbenější knihy (jak můžete vidět například tady www.stephenking.kbx.cz ). I když se ale sám mistr na vzniku filmu podílel a dokonce o něm potom sám prohlásil, že je s jeho podobou spokojený (co mu taky zbývalo, když sám napsal scénář. Nemohl být přece za blba:)), výsledek tomu rozhodně neodpovídá. Hlavní vina ale leží především na režisérovi. Ten je totiž béčkař jako jetel a nedokáže před kamerou vyčarovat hororovou atmosféru, ani kdyby se na hlavu stavěl. Základní problém je už v tom, že absolutně nekontroluje světlo a tmu, natož aby s nimi dokázal nějak pracovat. Hlavní hrdina jde na hřbitov vykopat tělo svého syna za plného denního světla a potom blik, na dalším záběru už kope za temné noci. No prostě Ed Wood hadra. Další zásadní chyba Řbitovu je neskutečně zmršený konec. Kdyby to všechno skončilo, když hrdina naposled odchází na hřbitov, neměl bych námitek. Ale tohle... No, je mi to líto, ale víc než na 2* jít nemůžu. A kdyby King slyšel, jaký homosexuální hlas propůjčil jeho cameu český dabing, věřím, že by hodnotil stejně. (24.08.2007)

Na úvod - správně, podle knižní předlohy : film by se měl jmenovat Řbitov zviřátek. Přečetl jsem 3/4 knih S.Kinga a musím říci, že tahle patří mezi mé nejoblíbenější ( na prvním místě je sedmidílná Temná věž - hrozím se jejího avizovaného zfilmování!). K filmu jsem přistupoval s pochybami, ani ne tak proto, že režisérem je žena, ale proto, že jen pár filmů podle Kinga je opravdu dobrých ( Osvícení, Carrie, Christine, Cujo, Misery, z posledních Mlha). Byl jsem filmem velmi příjemně překvapen ( i když závěr knihy je poněkud pesimističtější). Samotný hřbitov má úžasně gotickou atmosféru a všudypřítomné zlo vystrkuje mlžné prstíky a nenápadně chňapá po budoucích obětech... A zoufalý otec jedná tak, jak by neměl, ale divák tuší, že by se asi zachoval stejně, že by to rovněž zkusil, a tak z nastoupené cesty není návratu...a na úplný závěr skladba od Ramones....skvělá ( je k ní i báječný videoklip). Proč to takhle nemohlo skončit? Proč se režisérka snažila vstoupit podruhé do stejné řeky, když musela vědět, že to zkrátka nelze....? Pokračování se mimořádně nepodařilo.... Ale tenhle film zato rozhodně stojí! (29.07.2010)

I sám velký King si zde zahrál mini roličku. Kingovy knížky neměly moc štěstí na filmová zpracování, ale tenhle snímek celkem ušel a vždycky se na něj rád podívám. Momentálně mám doma i samotnou knížku, jenže jsem moc línej jí přečíst. :D (23.08.2014)

Řbitov (ano Řbitov, né Hřbitov) domácích zvířátek patří mezi Kingovými knihami mezi mírný nadprůměr, což se bohužel nedá říct o pozici Hřbitovu domácích zvířátek mezi filmovými adaptacemi Kingových knih. Film se sice drží knižní předlohy velmi věrně, ale to co funguje v knize, nemusí vždy zákonitě fungovat i na plátně a snažit se zachytit všechny dějové linie, není zrovna nejšťastnější řešení. Mezi herci se mi líbil F.Gwynne, který má dokonalou "horrorface". Případ sám pro sebe je D.Midkiff, který svou postavu (zvláště ve chvílích, kdy má blízko k naprostému psychickému zhroucení) těžce nezvládá. Hřbitov není úplný propadák, ale jelikož Řbitov patří mezi Kingovými knihami právě mezi ty, které jsou pro filmové zpracování jako stvořeny, zamrzí kvalita tohohle zpracování dvojnásob. (21.08.2004)

desetisekundové cameo samotného Stephena Kinga v roli kněze ok, zbytek meh. (13.06.2019)

Ak by niekto chcel doslovne zadaptovať cca 400 stranový Kingov román, film by musel mať aspoň tak isto minút. A nebol by to dobrý nápad! King len na sto strán vytvára motívy všetkých postáv a úžasne sa piplá s tým, aby ich činy mali svoju logiku a nadväzovali jeden na druhý (čo nemôže fungovať vo filme, lebo by to bola... no nuda). Film úplne nepochopiteľne necháva udalosti a kostru románu, no v obmedzenej minutáži nemá šancu obsiahnuť všetky motivácie a tak postavy vyzerajú, že konajú ako banda dementov po lobotómii. Nehovoriac, že to dokonalo dokresľujú otrasní herci. Takýto až komický ansámbl je fakt ťažké nájsť. Tu hrá otrasne každý, vrátane kocúra! Jedno šťastie za rozkošnú 80s béčkovú atmosféru, mňamózny záver a Goldenthalovu hudbu akoby z ucha vypadnutú Kukuričným deťom. Koniec koncov je to rozkošné béčko, no kniha by si zaslúžila zadaptovať niekym, kto ju nebude otrocky prepisovať. (12.09.2005)

Podle Stevena Kinga knihy a musím uznat, že tento snímek je jeden z nejpovedenějších, které jsem doposud viděl. Atmosféra je naprosto famózní a děj od začátku zajímavý. Bohužel herecké výkony nebyly dostačující a opět mi nevyhovovaly. Podle mého ty lidé, kteří vybírají herce nemají vkus.. 7/10 = 75% (05.07.2012)

Rutinná práca, striktne natočená, bez akéhokoľvek režisérovho rukopisu, čo je koniec koncov aj dobre. Neviem ako môže vnímať film divák, ktorý nepozná knižnú predlohu, ale mne sa pri zoznámení Creedových a Juda Crandalla vyčaril na tvári obrovský úsmev. Najväčšie sympatie si však získal perfektne zahraný Victor Pascow (Brad Greenquist). __ Záverečná 15 minútovka bohužiaľ pôsobila skôr smiešne než hrôzostrašne - úplny opak knihy, kde posledných 20-30 str. bol dokonalo vygradovaný záver. (21.07.2011)

Cintorín domácich zvierat je príjemný atmosferický hororový snímok. Navyše čo je v tomto žánri pomerne zriedkavé, dokáže diváka opantať aj svojou emotívnou stránkou, nuž čo, je tu cítiť ženskú ruku. Záver so sebou priniesol aj dusnotu, napätie a slušne zvládnuté hororové prvky. So záhrobím sa nevypláca zahrávať a ísť proti prírode už vonkoncom nie. Veľká spokojnosť. 80/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. (09.01.2016)

Byl jsem k tomu trochu skeptický, ale veskrze se mi to líbilo. Navzdory tomu, že to natočila druhořadá režisérka s no name herci, vzniknul obstojný horor, který i po letech stojí za vidění (a který je skutečně v mnoha scénách strašidelný; byť například některé speciální efekty jsou už dnes samozřejmě úsměvné a rovněž tempo vyprávění je na dnešní dobu dost pomalé). Samotný námět se zvířecím hřbitovem mi osobně - pro horor - přijde geniální, proto mi přišlo škoda, že zde slouží v podstatě pouze k nalákání pozornosti diváka, protože o zvířecí hřbitov jako takový zde vlastně vůbec nejde, jeho význam v ději je zcela marginální, a vše zásadní se odehrává až na indiánském pohřebišti, které se nachází přes kopec. A přes všechny duchy a oživlé mrtvoly zde nakonec největší strach stejně jde z nablýskaných trucků, které se každou chvíli neslyšně (!) vyřítí na silnici v bezprostřední blízkosti domova filmové rodiny. Filmovému ději to v tomto případě dodává až jakýsi ekologický přesah - působilo to na mě silně autobiograficky, což jsem rychlým nakouknutím na wiki ověřil, Kinga k napsání předlohy skutečně inspiroval život v domě u rušné silnice. Btw. knihu jsem nečetl a nijak mě nezajímá, stejně jako nechápu, proč se natočil remake. (07.04.2019)

Už jsem to kdysi viděl, ale nepamatoval jsem si z toho skoro nic. A proto nebylo od věci tenhle snímek oprášit, zvlášť v době kdy v kinech běží nový Řbitov zvířátek. Alespoň budu mít s čím srovnávat. První filmové ztvárnění " Pet Sematary " sice neurazí, ale ani mě nijak zvlášť nenadchlo. (07.04.2019)

Pár hodin po dočtení Kingovy knihy jsem se pustil do filmu s očekáváním slušné adaptace. Toho se mi dostalo a žádné překvapení či nepředvídatelná událost se nekonala. Trochu jsem měl problém s postavami. Fred Gwynne sice zahrál Juda Crandalla přesně tak, jak jsem si představoval, ale s Luisem a Rachel jsem spokojen moc nebyl. Narozdíl od svých protějšků v knize si zde moc nezískali mé sympatie. Atmosféra slabá, řbitov působil trochu uměle. Na knihu to prostě nemá, ale stále je to slušně odvedená práce. (09.09.2011)

Co mě na tom nejvíc vystrašilo? Přešlapování rodičů okolo horké kaše při zásadních otázkách dcerky ohledně smrti. // „Ano, kocourek ti chcípne, ale to neřeš, vždyť to bude za tááák dlouho...“ Děti nejsou blbé. Například i vědí, jak moc se těšily na pouť. Nejprve tak strašně vzdálené, čas skoro neubíhá. „Já se té pouti snad nedočkám...“ LUP! A najednou už je po pouti. Každý den, i ten sebevzdálenější, totiž jednou přijde. Tak mi, mami a tati, sakra neříkejte, ať to neřeším. Jak si mám v hlavičce zpracovat ten šílený strach ze smrti, která jednou čeká i mě? Jasně, o nic nejde, protože to přece bude až za tááák dlouho... Já snad toho kocourka popadnu za zadní a omlátím vám ho o hlavu! // A dál? Film má i přes svůj věk stále solidně strašidelnou atmosféru. Ale ten úvod... Společné sprintování rodičů od jednoho dítěte v ohrožení k druhému a zase zpátky, to bylo... Úplně jsem to viděl. Na holčičku něco z křoví udělá „Ňaf!“, rodiče zanechají bratříčka na autostrádě a posprintují zase OBA DVA k ní. Bych je chtěl vidět, jak by logisticky zvládali péči o čtyři děti. To by se naběhali :-). Pozdější slabomyslnost a chyby rodičů už nevadily. Po tragédii se ztátou syna přímo před očima už na nelogické chování měli nárok. (02.04.2013)