Režie:
Kenneth BranaghScénář:
Michael GreenKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Patrick DoyleHrají:
Kenneth Branagh, Gal Gadot, Armie Hammer, Tom Bateman, Letitia Wright, Emma Mackey, Sophie Okonedo, Russell Brand, Annette Bening, Ali Fazal, Rose Leslie (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Smrt na Nilu, jehož předlohou je slavný detektivní román Agathy Christie z roku 1937, je odvážným tajemným thrillerem režiséra Kennetha Branagha o emocionálním chaosu a smrtících následcích vyvolaných milostnou posedlostí. Dovolená belgického detektiva Hercule Poirota na palubě okouzlujícího říčního parníku v Egyptě se změní v děsivý hon na vraha, ve chvíli, kdy idylické líbánky dokonalého páru postihne tragédie. Příběh nespoutané vášně a paralyzující žárlivosti, zasazený do prostředí impozantní pouštní scenérie, dech beroucích výhledů a majestátních pyramid v Gíze, sleduje osudy skupiny kosmopolitních cestujících, přičemž nečekané zvraty a zápletky udržují diváka v napínavé nejistotě až do konečného rozuzlení. (Falcon)
(více)Videa (5)
Recenze (528)
Film je médium vizuální, na což se často zapomíná. Dvakrát na lodi dojde na rybí oko, co je už tak trochu v dnešních filmech pozapomenuté. Uvítal jsem očekávanou obrazovou opulentnost, která mi umožnila vychutnat si notoricky známý příběh, již dvakrát úspěšně zfilmovaný, a i když je Peter Ustinov skvělý herec, tak já mám raději verzi s Davidem Suchetem. Tedy známý, Branagh si ho trochu pozměnil, a to mě potěšilo. Přeci jen sledovat okénko po okénku příběh, který znáte, není úplně to pravé ořechové. Sympatické osazenstvo rozehraje příběh lásky a smrti, kde hned vedle lásky jsou na první příčce peníze. Krokodýl požírající ibise, balonky opouštějící loď, noční nasvícení, svítání a ohromující Abú Simbel. Ačkoliv barvy prozařují film africkým sluncem, tak v černobílé, jak je prequel, by to možná nebylo rovněž špatné. Chápu ortodoxní fanoušky a ty, co nemají rádi Branagha, já si ovšem tuhle smrt (smrti) mezi pyramidami užil. ()
Mám detektivní žánr hodně rád a stejně jako Vraždu v Orient expresu jsem i Smrt na Nilu vyhlížel od momentu, kdy jsem věděl, že se na ní Kenneth Branagh chystá. Jeho zpodobnění Hercula Poirota je totiž skvělé, stejně tak i filmové zpracování je řádně opulentní a velikášské. Což je ale asi i kámen úrazu. Ačkoliv jsou totiž příběhy Agathy Christie detektivně na té nejvyšší možné úrovni, pořád se jedná o řádně komorní záležitosti. To zde ale úplně nepřipadá v úvahu. Od nádherné kamery, která reálně dělá reklamu na Egypt 30. let 20. století, nedokážete odtrhnout oči. Stejně tak i atmosféra té doby je skvělá, i když ten přehršel sexuálního napětí si tu Kenneth Branagh mohl trošku odpustit. S herci už je to trošku složitější a to především z toho důvodu, že je na nich vidět, jak teatrálně všichni přehrávají, aby Vás reálně rozčilovali všichni do jednoho (samozřejmě kromě Hercula Poirota, jemuž tu teatrálnost rádi odpustíte, ta k němu totiž tak trošku i patří). Ty jejich role, to byla plejáda zbytečných lidí. Kdyby se ten parník potopil a všichni do jednoho utopili, tak to nikoho vlastně ani nemůže trápit a film skončí dřív, než se začne vůbec něco dít. Největší překvapení pro mě nicméně byli určitě Russell Brand, kterého jsem nepoznal, dokud nepromluvil, a Emma Mackey, která mi hodně připomínala Emmu Stone. Film je určitě zajímavý zážitek, ale starší zpracování pro mě zůstaly nepřekonány. ()
Smrť na Níle môže vypáliť rozdielne podľa toho, ako ste naladení na jeho letnú atmosféru. Mám dojem, že pri premiére vo februári by som bol o dosť kritickejší ako doma na začiatku leta. Slávnu verziu s Ustinovom som videl dávnejšie a tak som si pointu príliš nepamätal, čo bola veľká výhoda oproti Orient Expressu, kde som v podstate žiaden dôvod na opätovné sfilmovanie nenašiel. Myslím pre znalcov. V tomto prípade mi ale konečne sadol aj Branagh ako herec, jeho Poirot totižto v Egypte zlyháva a sám si to, napriek vyriešeniu prípadu, uvedomuje. Takže to blues na konci patrilo predovšetkým jemu, jeho mŕtvej láske a mustáži. ()
// Jak byl první film vizuálně oslnivý, dvojka bohužel řve green screen dobrou půlku stopáže. Ano, je výpravnější a rozmáchlejší, už od skvělého intra, jenže příběh znovu nezaujal, takže zbyly jenom postavy, které tentokrát neměly až takový šmrnc jako posledně. Možná kdyby Emma Mackey, která v tomhle filmu byla vysloveně ďábelsky svůdná, dostala více prostoru namísto prkenné Gal Gadot, viděl bych to o něco líp. Tak aspoň, že jí patřil úvod i závěr. 6/10 ()
Když se malé šedé buňky zamyslely nad velkým množstvím zelených papírků, dalo se očekávat, že po kolektivním pícháníčku na kolejích přijde řada na lodní mordy na africkém veletoku.. Některé věci Branaghovi i přes konvence spjaté s námětem odpustím. Kýčovité scenérie s digitálními krokodýli, melodramatický zážeh lejtek ješitného Belgičana i teatrálnost, když padá klec. Jenže hůř už skousávám to, že do toho svého světa umělohmotných postav nedokázal vnést lehkost a důvtip (vzpomeňte si na plukovníka Nivena z Guillerminovy verze). Ta pro mě zůstává o Karnak dál. Už jen proto, že se při ní hadříkem neleštila umělecká licence.. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (13)
- Když bylo poprvé oficiálně oznámeno obsazení filmu, nacházelo se v něm i jméno Jodie Comer, která však v té době ještě neměla podepsaný kontrakt. Kvůli nabitému diáři se nakonec ve filmu neobjevila. (NiWi)
- Při prvním setkání Poirota (Kenneth Branagh) s Boucem (Tom Bateman) prohlásí Bouc: „Ze všech pyramid světa se musíte objevit zrovna u té mojí.“ Jedná se o parafrázi známe hlášky z filmu Casablanca (1942), kde Humphrey Bogart prohlásí: „Ze všech barů ve všech městech po celém světě musí přijít ona zrovna do toho mého.“ Zajímavostí pak i je, že příběh Smrti na Nilu se odehrává v roce 1937, takže o 5 let dříve, než tuto hlášku Bogart v největším městě Maroka pronesl. (Kaston)
Reklama