Psí domov

Lidé, kteří očekávali další film ve stylu Psího poslání museli být zklamaní. Ačkoliv podobnost tu je: Taky je zde dobře zachycená psí psychologie... Samotná cesta domů působí zajímavě, ovšem celkem i uvěřitelně. Nakonec proč ne? Postavy a celý příběh okolo jsou vyvedeny skvěle. Co by se naopak dalo vyčíst, je až přemíra digitálních efektů a občas i gest, která zvířata zkrátka nedělají. Ovšem osobně jsem to bral jako lehký přesah, který po Psím poslání představoval lehkou, nikoliv však nepříjemnou změnu... Vzhledem k nízkému hodnocení zde dávám plný počet. 5* (16.02.2022)

Psí domov nepřekvapil, ani nezklamal. Jedná se o roztomilou, sladkobolně dojímavou a krásně natočenou pohádku pro děti i dospělé, ale hlavně pro milovníky psů. Jen bez originálního námětu vracejícího se psa v různých podobách, jenž byl použit v Psím poslání (a bude rozvinut ještě letos v navazujícím pokračování). Zde je motiv “vracení se” použit trochu jinak a doslovněji, dává vzpomenout na klasiky žánru, jako je Lassie se vrací, jen v novodobých kulisách, jež mají velice nadprůměrnou vizuální stránku. Nemluvě o zdařilém výběru opravdu malebných lokací. Jen trochu zamrzí poněkud jednotvárný soundtrack, jenž sice funguje slušně, ale nenabízí mnoho zapamatovatelných motivů. Podtrženo sečteno, na Psí domov jděte do kina v případě, že toužíte vidět hezkou oddychovku o nehynoucím přátelství mezi psem a jeho pánem, zdolávajícím všechny myslitelné překážky. V takovém případě zklamáni nebudete… (25.01.2019)

Pro děti (a milovníky výmluvných psích očí) asi dobré, ale mě to nebavilo. Idylický začátek ještě ušel, ale jak se fenka Bella rozeběhla na 650 km dlouhou cestu Domů (namísto, aby počkala pár hodin, psisko hloupé :-)), už jen mechanicky narážela na jedno dobrodružství a hodné lidi (či jiná mezidruhová přátelství – s pumou) za druhým. Přitom vše neustále komentovala vnitřním hlasem a sentimentálně tlačila na city – v přepáleném závěru (zpomalené znovushledání s páníčkem, zastání veteránů) až k smíchu. Jinak živá zvířata byla super, ta CGI o řád méně. (25.03.2021)

Krásný snímek, který se nemusíte bát pustit i dětem. Ano najdete tam nerealismus a tak dále, ale je potřeba k tomu přistupovat jako k pohádce/komedii, ke které prostě ta nadsázka patří. Humor se zde objevoval a decentně, nic přehnaného, občas velmi nadčasové hlášky či myšlenky a dokonce na emoce to umělo krásně zahrát. Za mě tomuhle filmu není co vytknout, vše funguje skvěle a slzička také ukápla. Rozhodně se řadí do čela velmi povedených psí filmů jako třeba Marley a já, Hačikó nebo Psí život (Fluke 1995). (27.01.2019)

Snaha ísť v šľapajach Psej duše je zrejmá, v porovnaní s ňou však Návrat domov viditeľne ťahá za kratší koniec, či už z pohľadu komerčného úspechu, alebo samotných filmových kvalít. V porovnaní s predvlaňajším psím dobrodružstvom mu totiž chýba originálnejší nápad, prípadne väčšia odvaha v momentoch, kde scenár radšej len kĺže po povrchu (homosexuálny pár, bezdomovec), alebo prinajmenšom o niečo vyšší rozpočet, vďaka ktorému by aspoň trikové scény boli hodné kinofilmu z roku 2019. Odhliadnuc od týchto výčitiek však stále ide o celkom zábavnú cestu štvornohého chlpáča s mimoriadne naivným pohľadom na svet, ideálne ale určenú skôr detskému divákovi, prípadne niekomu, kto obľubuje prvoplánovo dojímavé príbehy so šťastnými koncami ako vystrihnutými z príručky o filmovom klišé. (50%) (31.03.2019)