Šílený Max: Bojovník silnic

„Jeho lidé stříleli po všem z kuše, myslel si že je to známka punku, ropnou touhou připomínal G.W.Bushe, myslel si že je to známka punku, do nádrží cpát ji chtěl a taky do sudů, myslel si že je to známka punku, oblíkal se přitom jak kluci z gay klubů, myslel si že je to známka punku...“ Humungusi, Max ti rychle vysvětlí, že punk je jinde.. Dramaturgicky a vůbec technicky mnohem sebejistější než jednička, několik originálních nápadů (brána z autobusu, pes na spoušti), kostyméři, co se moc nepředřeli a kaskadérsky náročný závěr s cisternou jedoucí na turnaj plážového volejbalu. Zkrátka solidní mustr pro další tvůrce béčkových explicitních postapokalyptických kousků, v nichž pod nánosy bláta či písku krev zasychá rychleji. „And the Road Warrior? That was the last we ever saw of him. He lives now... only in my memories.“ (20.05.2015)

Na rozdíl od prvního dílu se už režisér „obtěžoval“ i s tím, aby alespoň trochu načrtnul vizi postapokalyptického světa. Přesto se nejedná o nic světoborného a hrubý sestřih válečných scén z dokumentů je tou nejjednodušší cestou. Ani ve scénáři se rozhodně nedočkáme ničeho světoborného, takže hromada kupících se klišé nemusí být současnému divákovi po chuti a i těm tolerantnějším dá námahu skousnout přílišnou teatrálnost pronášených dialogů. To vše je naštěstí vyváženo naprosto unikátními akčními sekvenci, jejichž natočení je v dnešní době nemyslitelné, protože při některých kaskadérských číslech by hollywoodští pojišťováci vyletěli z kůže. Kameraman Dean Semler bravurně nasnímal rozlehlou pouštní pustinu a takové prachové trajektorie zůstávající za auty se z obrazovky doslova sypou i na samotného diváka. Mel Gibson v hlavní roli přitvrdil, soundtrack už není tak otravný a laciná béčkovost se posunula na šílený úlet (kostýmy tvůrci ukradli v sado-maso salonu!), který je však od první do poslední minuty bez hluchého místa a jeho sledování je svým způsobem trochu zvrhlá zábava. (21.05.2006)

Po prvním dílu jsem se hned vrhnul na druhý film Mad Max. Tentokrát už je Max opravdu drsný, má špinavé oblečení, zarostlou tvář, rozcuchané vlasy a jeho chování je opravdu barbarské. Jaká změna proti původnímu filmu, kde tento mladý Australan vypadá, jako nevinný kluk v čisté uniformě a ctí jakési zákony. Dvojka se už odehrává jenom v poušti, kde Max a jeho squadra bojují proti nebezpečnému gangu. Spousta akce, stejně jako v prvním snímku, opět skvělá hudba a herecké výkony, ale kouzlo už jaksi vyprchalo. I přesto jde o zajímavou podívanou. Lepší tři hvězdy. (05.05.2010)

Druhý díl je větší než jednička ve všech ohledech. Určitě se jedná o jiný film. Zatímco jednička byla temná a depresivní. Dvojka sází spíše na akci a stala se etalonem pro spoustu postapokalyptických filmů. Závěrečná honička pak již představuje pověstnou třešničku na dortu. První dva díly vznikly v australské produkci, což rozhodně považuji za obrovské plus. 90% Vysvětlím u třetího dílu....... (01.10.2012)

Z hodnotenia je zrejmé, že tento film rozdelil divákov na dve, dúfam že nie antagonistické, skupiny - obdivovateľov a odmietačov. Ja som sa usalašil niekde na pomedzí. Aj mne sa páči nepochybne originálny námet (i keď Schmidtov Koniec augusta v hoteli Ozón bol skôr), dobré herecké výkony a akcia. Na druhej strane som sa nemohol pozerať na bizarné, podľa mňa nevydarené, kostýmy a aj príbeh mi pripadal nedotiahnutý. Takže aj s ohľadom na dobu vzniku sú to najviac tri hviezdičky. (11.01.2014)