Catch-22
Hlava-22
Režie:
Mike NicholsScénář:
Buck HenryKamera:
David WatkinHrají:
Alan Arkin, Martin Balsam, Richard Benjamin, Art Garfunkel, Jack Gilford, Buck Henry, Bob Newhart, Anthony Perkins, Paula Prentiss, Martin Sheen, Jon Voight (více)Obsahy(2)
Dokud nebudeš ležet bradou vzhůru, musíš bojovat! ... Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itálie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji „maličkost“. Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný, podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach… Film, který natočil legendární režisér Mike Nichols vznikl podle stejnojmenného, úspěšného románu spisovatele Josepha Hellera. Přesvědčivě vypráví o nesmyslnosti válčení a tuposti těch, kteří cynicky nasazují cizí životy pro vlastní cíle. Dodnes patří mezi nejlepší a nejpůsobivější protiválečné filmy. Hlavní postavu Johna Yossariana vytvořil Alan Arkin, jeho nadřízeného, Cathcarta představuje Martin Balsam. Legendární režisér a herec Orson Welles ztvárnil úlohu generála Dreedlea, známý člen popového dua Simon a Garfunkel, zpěvák Art Garfunkel hraje kapitána Natelyho. (Česká televize)
(více)Recenze (337)
Když jsem tenhle film viděl poprvé jako kluk v Kolíně tak jsem si říkal jaký je to divný scénář samá retrospektiva a skákání dějové linky!? Přesto se mi jako fanouškovi letectví velmi líbil!Poté jsme jeli v deváté třídě v roce 1973 na Slovensko a tam jsem kupodivu sehnal výtisk knihy ve Slovenštině tehdy jsem ještě netušil co znamená slovo "pečeň", ale zjistil jsem , že film je natočen přesně podle knižní předlohy!Slovenský překlad má nevýhodu že tam nebyl velký výběr slov pro vulgarismy !?To čeština má bohatší slovník jak jsem později zjistil v české verzi! Film jsem plně pochopil ale až v dospělém věku a také si ho patřičně vychutnal!! ()
Dávam toto najvyššie hodnotenie Josephovi Hellerovi, ale rozhodne nie Nicholsonovho filmu. Kniha je natoľko fenomenálna, že ju čítam opakovane celý život a HLAVA XXII ma presviedča, že mnoho životných zážitkov vnímajúc obrátene cez zrkadlo ma veľmi podobný scenár, ako systém HLAVY XXII. Film ani zďaleka nepochopil Hellera a je zbabraný na celej čiare. Nenájde sa už nikto, kto by to dokázal sfilmovať tak zmysluplne, ako to napísal spisovateľ ? ()
Jako satiricke zobrazeni hruz valky velmi slabe, jako komedie o kousicek lepsi ale tech asi pet momentu, nepredci tu hromadu nudy. Za me nejlepsi for: Meli jsme prebytek bavlny tak jsme se dohodli s nemci ze ji odkoupi ale chteli za to abychom si vybombardovali nasi zakladnu at to nemusi delat oni. Tak a ted uz na to nemusite koukat. Neni zac. ()
Hlava 22 aneb výmluva byrokratického aparátu na všechno. Cítil jsem tam tu esenci knihy a to i přesto, že jsem ji nečetl. Chytrý scénář a zbytečné dialogy, které vedly k tomu, že k ničemu nevedly byly skutečně zábavné. Z filmového hlediska jsem neviděl lepší práci s plány a vrstvami, než tady. Dramaturgická kompozice si nás přehazovala jako horkou bramboru, ale dalo se v tom orientovat... ()
Vizuálně neskutečně výborně natočeno!!! Opravdu úžasné záběry. Ale... je to komedie, nebo protiválečný román / film? ()
Nejlepší válečný film (spolu s Jdi a dívej se), co sem kdy viděl. ()
Nebudem film porovnávať s knihou, i keď to je možno hlavný dôvod relatívne nízkeho hodnotenia, ktoré tu film má. Ja si však myslím, že v rámci možností je kniha spracovaná veľmi dobre, najznámejšie hlášky tu nechýbajú a rovnako je vystihnutá aj celá nezmyselnosť vojenskej mašinérie. Takže ja som bol spokojný. ()
Hlava 22 je síce svojim pohľadom na vojnu film výnimočný, vo svojej výnimočnosti sa však postupom času trochu utápa. Neviem ako vyznieva kniha, film však prezentoval "absurdno" ako hlavnú a viac-menej jedinú postavu filmu, a to v podstate jeho výnimočnosti nakoniec na váhe skôr uberá. Našťastie, nie priveľmi. ()
Len tak pre poriadok treba povedať, že niet na tejto zemeguli takej kapacity, ktorá by dokázala pretaviť geniálnu a neopakovateľnú hellerovu knižnú predlohu do dvojhodinovej filmovej verzie, ktorá by sa kvalitou aspoň na dohľad približovala k svomu vzoru, dôkazom čoho je aj to, že zatiaľ poznáme len jeden takýto pokus a aj to dosť rozpačitý, čo určite prispelo k varujúcemu odplašeniu ďalších potenciálnych idealistov vstúpiť na túto maximálne neistú pôdu, je iné pozerať na film so znalosťou knižnej predlohy a iné ako nečítač, to platí vo všeobecnosti a dupľom v tomto prípade, pokiaľ ste to druhé, musíte mať z toho dobrý bordel, aj keď sa scenár a réžia snažili o prietrž vytiahnuť z nadmieru komplikovanej predlohy esenciu epickej zrozumiteľnosti, ak ste v tej prvej skupinke, musíte po zhliadnutí riadne šomrať, že sa do minutáže nezmestili vaše obľúbené knižné pasáže, pretože je ich v románe toľko, že na to treba seriál, cez toto som sa preniesol, nerozdýchal som hlavne hercov a ich spôsob hrania, hlavne Arkin sa mi zdal úplne mimo a pokiaľ mu chlapi nahovorili, že Yossarian bol poloblázon, tak to zobral už z úplne zlej strany, no a rozpor medzi mojimi predstavami osôb a prostredia po niekoľkonásobnom prečítaní knihy a filmovým spracovaním bol taký priepastný, že poslednú tretinu filmu som povinne odtrpel, keď to tak podčiarknem, asi som urobil dobrú kravinu, že som chcel silou mocou porovnávať, na ideály netreba siahať, treba ich nechať patrične zaprášené a ničím nepošvrnené na piedestáloch uznania, takže 60%. ()
Protivojnový snímok a či pacifistická absurdita? Absurdné znevažovanie vojenského, zdravotného a civilného personálu, ktorí sa zúčastnili bojov v II. svetovej vojne a bohužiaľ aj zneváženie histórie, z ktorej by sme sa mali poučiť. Zdravotné sestry, ktoré miesto infúzie dajú človeku fľašu s močom? Otrasné a hnus! ()
Tak tento film mě bohužel zklamal :-( Samozřejmě že málokdy bývá film lepší než kniha (kterou jsem četla pár dní před shlédnutím filmu), ale v tomto filmu mě nenadchly ani dlouhé záběry vzlétajících bombardérů nebo mexická krajina. Chybělo mi tam spousta důležitých pasáží, které ukazovaly absurditu příběhu a byly tak důležité pro vykreslení atmosféry knihy. Začátek filmu byl komplikovaný na pochopení (stejně jako v knize), ale zbytek filmu nebyl o moc pochopitelnější - herci velmi podobní vzhledem a zároveň málo používaná jména představitelů; takže bez přečtení knihy bych vůbec nevěděla kdo, o kom a s kým se baví. ()
Knihu jsem si koupila s nadějí dobrého počtení. Kdo by odolal podtitulu – Nejslavnější válečný román. Knihu bych označila jako průměrnou. Škoda. Povídám si, že ještě zkusím film. Možná bude lepší. Film byl horší jak kniha. Jak je to možné? Dlouhé, nudné a nezajímavé. Jen těžko jsem udržela pozornost. Hlavní postava mě vůbec nezaujala. ()
Spočiatku som bol trochu na vážkach. Chvíľu to bolo úžasné, chvíľu nudné. No od asi polovice to už išlo naplno. Bolo to také uletené a šialené až to bolo perfektné. ()
Jeden z těch případů, kdy se převod knižní předlohy na film mimořádně povedl. To, že jsem si většinu postav při čtení "představoval jinak" vůbec nevadí. Scéna se Snowdenem zpracována výborně. P.S. Dokáže někdo (ať už v knize či filmu) podobně reflektovat současné války v Iráku nebo Afghánistánu? ()
Major major......ustanovení hlavy 22, která Vám zaručí, že se z armády fakt nedostanete.....syndikát, který se dohodne s Němci, že jim za přebytečnou bavlnu, kterou Němci koupí, vybombarduje vlastní základnu.....jak vidno, absurdita za absurditou, která dokládá šílenství války. Yossarian je šílený, anebo je šílené jeho okolí? Těžko říct. Málo filosofických filmů je tak zábavných. Pár šílených a na svou dobu odvážných scén. Svým způsobem jedinečný film ve své nadsázce, jen trochu těžký a náročný pro obyčejného diváka....Zajímavost: Art Garfunkel jako herec. Dabing z let 90. (Vaculík). ()
Skvělá a citlivě natočená satira na nesmyslnost války a deformace vojáků do ní zatažených na všech možných úrovních. Navíc na tu dobu úžasná výprava i kamera, už jen kvůli tolika nashromážděným bombardérům B-25 Mitchell ;) btw... tohle a takhle už dneska nikdo nenatočí, neb digitál je podstatně levnější a taky podstatně hnusnější ()
Veľmi dobré filmové spracovanie kultového románu Josepha Hellera. Produkcia je kvalitná a v rámci možností sa podarilo dobre zachytiť dôležité momenty knižného príbehu. Atmosféra je však omnoho depresívnejšia ako si pamätám z knihy. Napriek tomu ostne humoru prenikajú smutnou realitou vojny, aby ukázali zvrátenú logiku vojenskej mašinérie. Herecké obsadenie nie je hviezdne, no herci odviedli dobrú prácu. Ale možno sú práve oni dôvodom prečo film nemá silu knihy. Nepodarilo sa im totiž presvedčiť ma, že stelesňujú predstavy o postavách, ktorú som nadobudol z knihy. Film je však slušnou adaptáciou. ()
Nudné, dlouhé s roztříštěným dějem. Satira ve filmu pro mě zůstala někde hluboko ukrytá. ()
Knihu jsem nečetl, přesněji odložil po pár stránkách. Od filmu jsem očekával, že mě třeba přinutí se k Hellerovi vrátit, nestalo se tak, připadal mi zmatenější a mě nesrozumitelnější než předloha. ()
Související novinky
Zemřel herec Alan Arkin
Přichází smutná zpráva pro celý filmový svět, ve věku devětaosmdesáti let totiž ve čtvrtek v kalifornském Carlsbadu zemřel oblíbený americký herec, režisér, scenárista a hudebník, držitel Oscara Alan… (více)
Zemřel herec Charles Grodin
Ve věku 86 let zemřel včera v americkém Connecticutu herec Charles Grodin. Mnozí diváci si ho jistě vybaví hlavně jako otce rodiny Newtonových z komedií o sympatickém bernardýnovi Beethoven a… (více)
Zemřel režisér Mike Nichols
Ve věku 83 let nás opustil Mike Nichols, režisér Absolventa, Kdo se bojí Virginie Woolfové? nebo Hlavy 22. Berlínský rodák se dostal do Ameriky v roce 1938 a po čase zjistil, že jej láká dramatické… (více)
Nehodlám filmovou Hlavu 22 příliš srovnávat s knižní předlohou, to bych byl úplný jouda. Ostatně, nic proti joudům, joudové jsou potřeba. Minimálně k tomu, aby ti ostatní joudové, kteří jsou o něco menší než jejich kolegové, větší joudové, se poučili z chyb vlastních a rovněž i z chyb větších joudů, myšleno větších pitomců a mohli tak na svém joudovství pracovat a jednou, ale to až skutečně jednou, někdy ke stáru, sedě v ušáku u krbu a s čajem v ruce, si mohli říct: ,,jo, nebyl jsem až takovej jouda". Tuhle úvahu o ,,joudovství" zde neuvádím náhodou, neboť se jedná a určitý rozpor a dvojsmysl. Podobně je tomu i u Hlavy 22. Nikdo vlastně nemůže vědět, kdo že to ten jouda tedy je. Stejně tak, jako mohu já říci o joudovi, že je jouda, tak ten samý jouda, může i o mě říci, že jsem jouda. A nikdy se nedozvíme, kdo je tedy větším joudou. Nikdo se svého joudovství nechce vzdát a nikdo ho už vůbec nechce přiznat. Mike Nichols neměl lehkou pozici. Zpracovat látku, která se podobně jako náš Dobrý voják Švejk, stala záhy po vydání celosvětovým hitem, tím spíše českým. V postavě Yossariana vidí zejména český divák/čtenář onoho oblíbeného, vyjukaného outsidera, s dobrým srdcem a čistým charakterem, který svou nenápadnou, o to však rafinovanější vychytralostí, ničí mozkové závity svých nadutých nadřízených a bojuje tak svým malým, intelektuálsko-filosofickým bojem, proti nesmyslům vojenské mašinerie, proti pravidlům, zákonům a paragrafům - hlavám. Srovnání se Švejkem není až takovým nonsensem. Ostatně v o mnoho let později vydaném volném pokračování Hlavy 22, tentokráte v románu Zavíráme! se spolu Yossarian a Švejk sejdou a společnost jim dělá dokonce i Kafkův Josef K. ,,Povídková" narativní struktura předlohy ovšem umožnila Nicholsovi relativní volnost a mohl si tak s filmovou řečí vyhrát, aniž by tak ubíral na oné tak potřebné psychologii a atmosféře předlohy. Dokonce se zde objevuje i několik typicky Nicholsovských střihů. Člověk alespoň trochu edukovaný v otázce převodu z textu knihy na obraz plátna, jistě promine, že ve filmu něco chybí a něco přebívá a naopak ocení, že celá řada momentů a situací, je citelně a účelně rozvedena a vtip a ironické zápletky o něco rozvijí, aniž by tím jakkoliv bortila záměr a kontext. Yossarian tak zůstává Yossarienem a divák tak může vidět jeho oblíbenou Hlavu 22 v akci, aniž by jakkoliv láteřil a lamentoval a chytal se za hlavu. Šikovně strukturálně členěná Hellerova kniha a pečlivě a citlivě napsaný filmový scénář, způsoboje to, že obě díla fungují stejně dobře. Každé pochopitelně jinak. Protože knihu s filmem srovnávat nelze, NIKDY! A říci, zda je lepší kniha nebo film, takto se ptát taky rovněž nikdy nemůžeme. Snad jen u Forresta Gumpa, tam je odpověď jasná. Knihu raději ani nečtěte, pak už byste postavu Forresta neměli tak rádi (:D). Když si tu tak pročítám namátkově knihu a posouvám filmová políčka tu dopředu, tu dozadu, čím dál tím víc si říkám, že je to asi vážně taková západní ,,Švejkovina". ty scénky s důstojníky a momentky z nemocnice...už jenom, aby tam ležel Hrušinský...ale to už je zase jiná pohádka, děti...:D () (méně) (více)