Vlak dětství a naděje

Několik filmů od Karla Kachyni mám velmi rád a nedám na ně dopustit (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři, Ucho), seriál Vlak dětství a naděje mi ale moc nesedl. Má svou zvláštní poetiku, na kterou jsem se nedokázal naladit. Pohled na válku očima dítěte je osvědčený způsob změny vnímání a může přinést do příběhu oživení. Tady se to bohužel moc nestalo. Žaneta Fuchsová už tratila roztomilost dítěte a do krásy ještě nevyrostla. Prohození s Terezou Brodskou v dalších dílech chápu, ale taky to působilo divně. Na chuť jsem nepřišel ani ostatním postavám. Většina byla až moc bláznivá. Bylo to tím dětským pohledem, či snahou se vyrovnat s válkou? Co bych seriálu naopak nevyčítal (jako některé komentáře tady), je nějaká oslava komunistů, Rusů apod. To, že se na konci války vítali Rusové s otevřenou náručí, byl fakt. Tehdy to byli skuteční osvoboditelé. Navíc samotný seriál si pobyl nějakou dobu v trezoru. Jsem rád, že jsem tuto klasiku viděl, ale jednou stačilo, slabší tři hvězdy. (27.06.2023)

Tak až v roce 2014 jsem se odhodlal a asi to tak mělo být. Má alergie na Helenu Růžičkovou vzala za své a Stanislav Zindulka je mou oblíbenou figurou. Vyprávění očima malé holky o době pro náš národ stěžejní- Mnichov, Protektorát, osvobození. Politika jen na pozadí, život a přežití zcela v popředí. Radost ze života. Helena Růžičková to stylem budozeru hrne celým serálem a Zindulka kolem ní poskakuje jako věrný pejsek, to se prostě musí vidět. No a ty ostatní postavičky dokonale vykreslené, naprosto si mne získal František Husák a jeho Jaroušek, ale i mnoho dalších. Atmosféra útěku ze Sudet, života za Protektorátu, příchodu Rusů do Brna, i konečného návratu domů. Paráda.90% (11.08.2014)

Netradičně pojaté u nás tak citlivé téma jako bezesporu je 2. světová válka. Nejsou tu klasické válečné scény, boj je tady minimálně a přesto tento seriál přibližuje atmosféru 2. světové války více než realisticky. Na celém tom serialu je vidět, že vznikal podle knihy a má taky tu atmosféru vzpomínající hrdinky na své dětství, vše je lehce zlehčené a dobré okamžiky převládají nad těmi zlými , ale ne na ůkor zkreslení hrůz 2. světové války. Životní role trochu pozapomenutého brněnského herce Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. (24.07.2005)

LÁÁÁÁSKA, LÁÁÁSKA, LÁÁÁSKA JE RÁJ. A TY NÁM MŮŮZIKO, A TY NÁM MŮŮZIKO, A TY NÁM HRAJ. Asi nepřijdu s ničím novým. Seriál určitě není bez negativ, ale asi jsem už na všecky během těch šeští dilů zapomněl. Je totiž hlavně velmi milý a příjemný, i přesto že se odehrává v tak hrozné době. Netěšil jsem na konec,i když poslední dvě části byly už slabší než zbytek. Karel Kachyňa hold asi uměl a přesně věděl co dělá. Helena Růžičková je tady skvělá ale ještě víc mě zaujal ,,tatínek, Pepouš a srágorka´´ Stanislav Zindulka. Jeho divadelní výstup si asi budu pouštět opakovaně. Vladimír Javorský seriálu zase dodal dávku děsivosti a byl skutečně nesmírně přesvědčivý. Až mě mrzelo že nedostal víc prostoru. Seriál mě potěšil a zaslouží si pěknou čtyřku. RAK-RAK RAKVIČKY, PERNÍČKY A TRUBIČKY, JAHODOVÉ KOŠÍČKY A MLASKAVÉ HUBIČKY.❤ (23.11.2019)

Pro mě jeden z nejhorších výtvorů Karla Kachyni a to je zde obsazen další můj oblíbenec Stanislav Zindulka, bohužel ve chvíli kdy se na scéně objeví "bodrá žena s dobrým srdcem" Helena Růžičková, jdou veškeré klady tohoto díla stranou. I tak je pro pana Kachyňu ctí, že něco tak nadprůměrného v té české seriálové louži může být považováno u něj za slabší tvorbu! (12.11.2007)