Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $12miliónovTržby USA $30,036,000Tržby Celosvetovo $31,000,000║ Veľmi silný film s neokukanou témou spojenou s útrapami z vojnových časov, ktorému by samozrejme nezaškodila o niečo kratšia stopáž, lebo prvá polovica je nehorázne uvlečená a len výkon Kevina Kline ju robí ako tak pestrou a zaujímavou, tá druhá už má grády, dej sa stupňuje, príbehovo dorysováva takmer k dokonalosti a to hlavne vďaka smutným sondám do minulosti. /70%/ ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Jak je román šíleně zdlouhavý ve své mně nepochopitelné zálibě detailně popisovat interiér každé místnosti, minulost každé vedlejší postavy i myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které příběh pramálo posouvají správným směrem, tak film ubíhá přes svou papírově odpuzující stopáž nesmírně hladce, z knihy si citlivě vybírá jen to nejdůležitější a daří se mu úspěšně evokovat přesně ty emoce a dojmy, o něž se bezpochyby snažil i tvůrce předlohy Styron. Přičemž zásadní roli hraje nejen přesná režie, ale hlavně ústřední herecký trojlístek, který předvádí svůj talent v plné parádě a především Kevin Kline si za to precizní znázornění rozporuplnosti a skrývané záludnosti Nathanova charakteru říká o Oscara doslova každou pronesenou větou. Navíc scény z Osvětimi jsou skutečně výborné jak obsahově tak formálně, a přestože patří k vedlejším motivům, zanechají zdaleka nejsilnější dojem. Jedinou výraznější slabinou tak zůstávají lehce prkenné divadelní dialogy - opravdu je potřeba, aby se aktéři nejprve pět vteřin tvářili strašně záhadně, a až poté se pomalu namáhali s odpovědí? Jinak byl ale tenhle film (a kniha bezpochyby také) správnou volbou.. 85% ()

Reklama

fleker 

všechny recenze uživatele

těšil sem se příliš dlouho ...hlavně proto že na tudle kapitolu sem v literatuře zřejmě tak nějak chyběl... já vůbec tenkrát hodně chyběl, jak si tak vzpomínám....dokonce se mně tudle zdál (ještě po těch letech) takovej školní sen...a zajímavý bylo, že ačkoliv to byl MŮJ sen, tak sem i v tom snu chyběl...nonic.. každopádně shrnutí díla sem se tenkrát od naší češtinářky nedočkal, a musel se spokojit s přepisem poznámek od mého kolegy, jenž měl zrovna ruku v gipsu a tím pádem se mi jeho kryptogramy luštily hůř než obvykle....a protože můj brácha vždycky říkal, "obsah se učit nemusíš, každý pitomý dílo se dá rozepsat na tři stránky jenom z blbýho názvu"...dočetla se potom naše píčtelka ve čtvrtletním literárním testu o dojemným příběhu z koncentračního tábora s názvem SOFIINA ROLBA, kde si to hlavní hrdinka brázdí malebně zasněženou osvietimskou krajinou, aby židi měli kde lyžovat....nicméně od filmu zde, očekávejte tu klasickou, nudnou americkou verzi bez běžeckých stop a pásových vozidel, kde hlavním motivem je volba mezi dvěma potomky....mám pocit že britové natočili něco podobnýho, ale tam se přej tahaly slámky.... jinak na světě je dneska strašně moc různejch sraček a x parametrů, aby se v tom kokot vyznal...sofiina volba na každým rohu...a v hypermarketech kor...krystal nebo krupice?? mám koupit tydle sardinky za 25 nebo ty prošlý za patnáct?..a jakej je kurva rozdíl mezi čočkou a čočkou klevr? a o kus dál vidíš cigány jak chmataj na každej rohlik v tý plexibedně, ťukaj do nich, jakodyby to byly melouny a ne a ne si vybrat... takže nebudte líný....lepší rohlik z pekárny přes půl města, než hepatitis z teska za korunu dvacet... ....jinak kdo by měl zájem o hudbu s židovskou tématikou, tak tady sem něco našel http://www.youtube.com/watch?v=eDdI7GhZSQA , jo,a slyšel sem, že židi s nežidy dostávali automaticky milost, co je na tom pravdy? ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Mám veliké obavy, že především, a možná až pouze, William Styron a Meryl Streep si mohou připsat zásluhy za to, že se mi Sofiina volba velmi líbila. Mám strach, že má neznalost předlohy nedovolí mi nahlédnout, jak film otrocky převádí slova v obraz. Na druhou stranu pravděpodobný nedostatek Pakulovy odvahy nedovolil mu pošlapat to dobré ze Styronovy knihy. A bezpochyb by se dalo naložit s jeho dílem o dost hůř. Líbí se mi, že Pakula nebyl dost "invenční", aby silné scény zničil patetickým zdůrazňováním: "Toto je silná scéna!" SPOILER - Když Sofii berou dceru, nehraje na pozadí tklivá hudba, dění neprovází soucitné či alespoň zahanbené pohledy kolstojících. Ne, je téměř ticho a hloučky lidí ani neregistrují, že se právě odehrává jakási tragédie. Když Streep vypráví o hrůzách tábora, výborně přechází mezi odosobněným projevem, který jediný jí umožňuje souvisle mluvit o tom, co zažila, k návalům emocí, které jí ústa ucpávají. KONEC SPOILERU. V oné finální scéně s dětmi je tak možná trochu odměřenosti, ale zároveň režisér ponechal zodpovědnost za to, co bude divák cítit, jak tuto scénu vstřebá, na divákovi samotném. Mám pocit, že to už se dnes v Hollywoodu úplně běžně neděje. Film dokonce chvílemi nechává diváka, aby si zážitky z koncentráku musel sám představit na základě "pouhé" Sofiiny výpovědi. Je to špatně nebo není? Právě teď si myslím, že není. Nedokonalých, ale přece *****. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Drama, stavějící především na výkonu Meryl Streepové. Ta hraje Sophii velice přesvědčivě a i díky tomu byl film diváky přijat poměrně příznivě. Za zmínku stojí fakt, že tvůrci pro roli Sophie uvažovali původně dokonce i o Magdě Vašáryové. Streepová se prý k roli dostala hlavně díky zákulisním machinacím. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Streepová si kvůli roli osvojila nejen polský akcent, ale rovnou i základy němčiny a polštiny. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama