Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (398)

Vitex 

všechny recenze uživatele

Hořký bombónek se sladkou náplní, cumlá se faň. Oproti některým komentářům tady, mně se líbily více ty scény "ze současnosti". Jinak bylo dost zřetelně vidět, že se zastřihovalo, kde se dalo, což možná filmu ublížilo, ale chápu, že kdyby byl snímek ještě delší, měl by už asi problémy u většinových diváků (teda spíš oni s ním) (i když : kdo ví ?). Herecké výkony celkově velice faň a o M. Streepové už tu bylo napsáno dost. Vadilo mi chvílama akorát nedůsledné použití Stingových vnitřních monologů - občas jsem totiž zcela nechápal různé jeho motivace. Celé vyprávění se odvíjí z jeho pohledu, takže se s ním identifikujeme - a ke konci nás najednou "vlastní jednání" překvapuje. Ale jinak opravdu faň podívaná, přestože potenciál (i když jsem předlohu nečetl) považuju za nevyužitý. ()

ALIENka_ 

všechny recenze uživatele

Tak na tenhle kousek jsem se vrhla hned po tom, co jsem dočetla knihu, což, jak asi tušíte, nebyl úplně nejlepší nápad a závratně jsem hned zjistila, že jsem to měla nechat chvíli uležet a film pustit, až na knihu trochu zapomenu. Minimálně bych pak určitě hodnotila líp. Totiž, abych vám to osvětlila, filmy podle knih bych rozdělila asi takhle: 1. Není ani trochu podle knihy a kurva nevím, proč se před začátkem filmu na plátně objevilo "Podle knihy xx od autora xx", 2. Je podle knihy až moc, takže je to dlouhý jak svině a nějaký pasáže si fakt mohly odpustit, 3. Film je tak akorát, z knihy si bere důležitější části a na ostatní sere, aby se divák nenudil nebo nebyl zmatenej z toho množství informací, jinými slovy, zlatej střed, 4. To je ten typ, kdy si film sice vezme důležitý části z knihy, ale v knize je jich aspoň na 10 hodin, což rozhodně nejde smrknout do 2 a příběh nedosáhne do takový hloubky, jak by měl. Jo přesně tohle dílo. Je to skvělej film, to jo. Herecký výkon jsou sakra dobrý, hlavně Sophie a Nathan byly kurva úžasný. Bohužel kniha je dost psychologická a jejich složitej vztah se prostě do 2 hodin nevešel. S vypravováním z války je to úplně stejný, hrozně pasáží z knihy mi tam chybělo. Zkrátka, film by potřeboval aspoň 3 díly. Hodnocení: 7/10 ()

Reklama

duklak2 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem neměl moc v oblibě romantické dojáky, ale jakmile jsem se dozvěděl, že vychází „trafikové“ DVD Sophiina volba, kde je v hlavní roli Meryl Streep, tak to jsem si nemohl nechat ujít a obětovat pouhých 44 Kč za tento dlouhý (150 min.) film. Meryl Streep jsem poprvé viděl až ve filmu Divoká řeka a hned jsem se do ní „zamiloval“. Nevím čím to je, ale něčím mě přitahuje. Sám to nechápu, neboť se považuji za bezcitného a jen tak něco mě nedostane. V tomto filmu předvádí Meryl Streep svoji extratřídu. Poprávu za to získala Oskara. Hraje zde krásnou Polku Sophii a jejím přítelem je psychicky nemocný Nathan (Kevin Kline). Potkávají se v NewYorku se spisovatelem (Peter Macnicol). A jemu se postupem času odhaluje Sophiina minulost, z níž pramení všechna její trápení. Snímek byl natočen dle románu světové literatury 20. století od Williama Styrona. Snímek byl nominován na Oskara také za kameru, hudbu, kostýmy a scénář. Tento film ve mě zanechal nesmazatelnou stopu a nikdy na něj nezapomenu. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Filmová adaptace strhující stejnojmenné Styronovy knihy je jednou z nejsilnějších reflexí zvěrstev 2. světové války. Jak absurdně zrůdný byl nacistický odosobněný systém likvidace všech lidí neárijské rasy, v němž byl člověk stavěn před nevyhnutelnost takovéto volby. Onen člověk (žena, matka) zhmotněný určitě životním (a Oskarovým) hereckým výkonem Meryl Streepové, jejíž polština, němčina i slovanský přízvuk v angličtině, jakož i celá postava Polky přeživší peklo Osvětimi, byl tak sugestivní, že jsem si po skončení filmu na internetu hledal, zda má slovanské předky. Prý ale nemá... Alan J. Pakula natočil skutečně sugestivní psychologický film, který má svou svébytnou (a rovnocennou) pozici po boku knižní předlohy. I když jsou oproti Styronově románu-obžalobě celkem logicky některá místa redukována (nejvíce jsem jako divák postrádal opodstatnění a osvětlení pragmaticky motivovaného kalkulu při osudové volbě), samostatný snímek je natolik nosný a konzistentní, že je třeba jen jediné - neustále si ho pro výstrahu připomínat... ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Styrona jsem i přes několik pokusů prostě nedal a hodně dlouho jsem se vyhýbal i filmu, ačkoliv na něj moje okolí pělo ódy. A nejsem si zcela jist, že jsem o něco přicházel. Herecky vynikající, o tom žádná a Meryl Streep mi dala celkem snadno zapomenout na to, jaká se z ní stala protivná aktivistická baba. Jenže to, co hlavní hrdinové prožívali ve Státech, byla vesměs suchopárná nuda, do které Pakula vypočítavě ládoval emoce. Zlom přišel až s přesunem do Osvětimi. Scény z tábora sice postrádají naturalistické sekvence plné zabíjení a vyhublých mrtvol, ale to, že je divák za tím vším tuší, je možná ještě sugestivnější, než kdyby tu tohle všechno bylo. Volba sama o sobě je pak hrůzostrašná a dá se jen těžko rozdýchat. Ale i přesto jsem čekal něco víc, takže hodnotím jen lehce nadprůměrně. 60% ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Když navštívila Streep Oprah Show (od r. 1986), byla ji puštěna scéna její "volby". Měryl přiznala, že jí byl klip velice nepříjemný a že se na scénu nikdy nepodívala. (jezurka42)
  • Meryl Streepová byla natolik přesvědčená, že právě ona je tou pravou pro roli Sophie, že si sama pokoutně sehnala pracovní verzi scénáře a šla přímo za režisérem Pakulou. Na kolenou ho o roli prosila. Doslovně. Po letech na tuto epizodku oba vzpomínali již pouze s úsměvem. (DaViD´82)
  • V roce 2007 americký filmový institut umístil film na 91. místo sta nejlepších filmů všech dob. Jednalo se o první zahrnutí filmu do tohoto seznamu. (jezurka42)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama