Den mrtvých

Pro mě určitě lepší než předchozí Romerův Úsvit. Na rozdíl od něj "Den" není nesmyslně dlouhý a jeho děj obsahuje zajímavější motivy (pokusy doktora "Frankensteina"), postavy a hlavně stupňující se konflikty a napětí mezi nimi (vědci vs. vojáci). Na plnohodnotý střet se zombíky sice dojde až někdy v poslední čtvrtině, ta však ono čekání bohatě vynahradí. Už jen proto, že na rozdíl od zestárlého Úsvitu jsou tady k vidění masky a rukodělné triky, které obstojí i dnes. Trhání lidských těl, požírání střev, litry krve - toho si v závěru divák užije dosytosti a i po 35 letech to vypadá velmi přesvědčivě. Mnohými velebený Úsvit mě spíše zklamal, tohle naopak příjemně překvapilo. 70 % (09.01.2021)

Hrstka přeživších lidí schovaná v podzemním bunkru, v panické atmosféře strachu, který každý řeší po svém. Ti zbývající lidé se dělí na vojáky (tradičně sobecké, hloupé a kruté) a na "normální" lidi, mezi nimiž vyniká doktor se svými hrůznými pokusy. Příjemná změna pro mě byla trocha citu a inteligence v zombie a především ten nejchytřejší vyloženě pobavil. Slabší stránkou byly herecké výkony především vojenského velitele a jediné ženské představitelky. (27.11.2006)

Komediální horor s tématem, kde se všichni lidé snaží dostat od zombíků, a kde je hlavní náplní jedna osoba, od které se dozvíme, že se jí to vše jen zdálo, to už tu bylo několikrát, avšak v žádném jiném hororu jsem neviděl tak perfektně odvedenou práci animátorů a maskérů, kam se dnešní horory se zombíky se současnými efekty hrabou na tenhle film, ale i přesto je toto jen bezmozková komedie plná krve a střev, která je vhodná opravdu jen na zabití času. (07.10.2009)

Spolu s legendární Noc oživlých mrtvol můj nejoblíbenější Romero, zombíků tu po celý film moc nenajdete, což ale já beru jako velkej klad, protože když už se objeví, je to prostě parádní gore masakr (Savini je génius) a má to takovou tu trefnou hloubku. Prostředí krytu, kde nervíky tečou a tečou, je další devízou tohoto zombie majstrštyku. A ještě soundtrack stojí za zmínku. (13.05.2014)

Roztomile ohnilá a páchnoucí parafráze na naši společnost aneb lůza vítězí. Zombíci radostně se dělící o vnitřosti mrtvých vojáků (chudáčci, byli díky tomu, že lovili muže v zeleném, ochuzeni o lahůdku největší - mozek) jsou zářným příkladem pro každého levicově orientovaného mládežníka aneb i po smrti soudruhy. Naprosto nejluxusnější byl zombík Chlapák, který splnil sen všech pedagogů a byl schopen se učit i poté, co naposledy vydechnul. (08.01.2007)