Babylon

Chazelleho verze Tenkrát v Hollywoodu. Aby člověk 2x zašel do kina a odkroutil si tam 6 a půl hodiny života, mě vytáčí. Film je to bombovní, nesporných kvalit má nesčetně, ale být to o hodinu kratší, moc by se nestalo. Bylo to tak dlouhé, že nemám ani sil se více rozepisovat. Margotka totálně luxusní, už jen kvůli ní, to stálo za to, zbytek taky precizní, Damien se urval ze řetězu všemi směry, dekadence stříká z plátna, jako obří penis, kterého obsluhuje liliput, technicky dokonalé, ale jak říkám, na mě zbytečně opulentní. V nostalgii za němým filmem u mě vede The Artist, ale netřeba míchat jabka a hrušky. Tohle byla bláznivá jízda, ve zběsilém rytmu Hurwitzových taktů. Odezvy budou jistě rozporuplné, dle mého gusta se o velký snímek jedná. Swingová swingers párty, v níž zazní slovo "fuck" snad 165x, je se na co dívat, je se čemu zasmát, jsem zvědavá, jak film obstojí v očích akademiků, osobně se domnívám, že letos se s fekálními scénami, ať už v Trojúhelníku smutku, v Babylonu nebo současném českém duelu roztrhl pytel. Hoven by to chtělo fuckt míň! ✌🏻🦁🍀 (19.01.2023)

Opulentní zábava starého Hollywoodu, která však potřebovala malinko prostříhat, neboť Damien Chazelle neudržel svůj koncept po celou stopáž. Jinak ale silné 4 hvězdy a Brad Pitt znovu perfektní! Prototyp filmu oscarového charakteru :o). (25.02.2023)

Babylon je skvelá pocta filmovému umeniu, hlavne záverečné minúty sú najlepšou reklamou na film. Príbeh je prehliadkou opulentnosti a zhýralosti, kostýmové a farebné orgie sú nezabudnuteľné. Pravdou je aj to, že minutáž je príšerne prestrelená. (04.04.2023)

Tyhle wannabe pseudomistrovské díla mě vždycky dostanou. Režisérské jméno na úrovni a herecké obsazení taktéž, ale Babylon je jasný důkaz toho, že kdo si v těhle divných slátaninách vyloženě nelibuje, rozhodně by to neměl prubnout a už vůbec ne v kině. Ostatně o tom svědčí i fakt, že jde po letech o první csfd projekci, kde lidi bezostyšně odcházeli z kina nebo si nudou vesele brouzdali na mobilech. Protože ruku na srdce, urvat pozornost na 3 hodiny je oříšek samo o sobě a Babylon to rozhodně nedokázal. Když bych měl říct jedno slovo vystihující film, je to CHAOS. Extrémní bordel, chaos, zmatek, mišmaš a nekonzistentní vyblití několika různých filmů do jednoho, které nejenže nemá pointu či poselství, jenž by chtěl tvůrce předat, ale on prostě film nemá ani děj. Rádoby kritici si budou libovat ve svých vybočujících pětkách, ale pro běžného diváka je tohle tříhodinové utrpení, které je v závěrečné dvacetiminutovce totálně pohřbeno. Dlouho jsem neviděl film, při kterém by mé pomyslné hodnocení skákalo jak na horské dráze od počátečního “odpadu”, přes dvojku, trojku, ve dvou scénách dokonce vymazlenou atmosferickou pětihvězdu!!! až ke konečné 2* ze slitování za 2 fakt vymazlené sekvence. Bizárek roku a hned takhle z kraje ledna, to se teda často nevidí… A teď všichni do mně. (18.01.2023)

Damien Chazelle a jeho pocta filmu. Úžasné barvy, bravurní výprava a jako ve všech jeho filmech vynikající hudební složka. Tři hodiny nadupane silným příběhem s opět velice eroticky naladěnou Matgotkou šarmantním Pittem a hlavním hrdinou Calvou, který dokáže hrát pouhou mimikou obličeje. Tenhle mladej režisér, čehokoliv se dotkne tak zkrátka umí. Super zážitek. Díky za něj. (18.11.2023)

Probudil jsem se na totální Disco Elysium, nepamatuji si od poloviny filmu prakticky nic, nejspíš bych se měl jít omluvit do kina Oko, mám rudé oči, na noze jednu botu, v kapse lístek na Babylon a vzpomínky na první půlku filmu, kdy jsem se radoval z toho, že tak filmařsky kompetentní tromáckou exploataci na Hollywood bych si nevysnil. Jsem dost přesvědčen, že za to všechno může ten film. PS: jo a ještě si pamatuju, že jsem si skrze něj uvědomil, jak vzácně se dneska pracuje s druhým plánem PPS: kino bude pravděpodobně i podruhé, tentokrát jenom proto, abych se bavil tim obsazením. PPPS: a prej to má zajímavej konec. Na ten bych si docela rád vzpomněl (21.01.2023)

Tak první třetina je absolutní nářez a strop, nic tak intenzivního tady snad ještě nebylo. Zbytek už jenom za pět hvězd. Film roku a největší kino potěšení za hodně dlouhou dobu. Druhou projekci jsem takhle naposled zvažoval u La La Landu. Chazelle to tam prostě má.  A já doufám, že mu tenhle majtrštyk úplně nezlomí vaz. Snad se mu s tržbama zadaří v Evropě. (21.01.2023)

Přepálená stopáž je pro mě fakt velký mínus tohohle filmu, nebýt té jdu na 5 hvězdiček, ale ty tři hodiny byly fakt úmorné. (01.02.2023)

Nepatřím mezi příznivce tříhodinových filmů, ale na tuhle opulentní a dekadentní zábavu jsem se podíval rád a možná bych vydržel i nějakou další hodinu navíc. Na prvním místě napíšu hudbu, ta je naprosto dokonalá. Sice tam pořád slyším La La Land, který mi zrovna nesedl, ale k těm šíleným večírkům sedla. Na druhém místě nelze nevyzdvihnout Margot Robbie. Tu roli si určitě nesmírně užila a vychutnala. Zářila z ní děsivá energie ženy, jež nevydrží žít s nikým a hlavně sama se sebou. Její výkon byl strhující a nedokážu pochopit, že opomenutý. Na třetím místě kostýmy, výprava, střih, velkolepost a co oceňuji u tak dlouhé stopáže, nenudil jsem se nikdy. Potenciálně na nervy brnkající opakování scény kvůli zvuku se vyklubala v jednu z nejlepších scén celého filmu. A v neposlední řadě je to jistá šílenost, svým způsobem místy až zvrhlý humor a celková nálada filmu - pro mě je to zatím od Chazelleho nejlepší počin. Lesk a bída Hollywoodu, kde úspěch může trvat jen vteřinu a po rychlém vzestupu může následovat ještě rychlejší pád. Skvělý filmový zážitek, jenž bude doceněn možná až časem. (25.11.2023)

No mě se tahle sračka ale vůbec nelíbila, úplně nesmyslný nudný film. Příběh na bodu mrazu, no to jsme teda nečekal takový zklamání. (06.03.2023)

Na Babylon jsem se hodně těšil, a tím větší bylo mé zklamání, když jsem strávil tři hodiny u filmu, na který mohu reagovat snad jen lehkým pokrčením rameny a nejistým: "Hmmm....?". Už úvod se slonem měl být pro mě varováním, abych snížil svá očekávání, ale já jsem na tuto výstrahu nedbal a stále jsem doufal. Jo, jo, moje chyba. S postupem času se stále jasněji ukazovalo, že se tvůrci snažili diváka šokovat, a jsem si jistý, že se to u puritánského amerického publika i podařilo, ale u mě, Evropana, tato snaha hanebně selhala. Nahé ženské tělo mě opravdu nešokuje (pokud se nejedná o něco morbidně obézního nebo rachiticky vychrtlého, a ani pak nejde vlastně o šok ale o znechucení), jakožto dlouholetého konzumenta pornografie mě nezaskočí ani urinální hrátky a defekaci a zvracení považuji za poslední zoufalou snahu filmařů o vyvolání pozornosti a "kontroverze". Jasně snímek nebyl o všem, co jsem teď vyjmenoval, byl hlavně o příběhu, jenže ten mi právě přišel poněkud slabý. Z herců mě svým výkonem zaujal jen Brad Pitt a Diego Calva, Margot Robbie přece jen až příliš tlačila na pilu a mé zklamání tak bylo značné. Mocně mě pobavilo natáčení Nelliiny první zvukové scény, překvapily mě značné lidské ztráty v průběhu natáčení filmů a stále se nemohu zbavit dojmu, že se u tohoto snímku musel nejeden americký právník pohlavně vzrušit, když viděl to množství podnětů k žalobám. Pokud chtěli tvůrci přijít s poctou filmu a filmařům (podle finále mi to tak přišlo), musím konstatovat, že je u mě  Maďaři jasně převálcovali. / Poučení: Drogy, alkohol a hazard jsou špatné. 3*- (11.04.2023)

Už dávno jsem si všiml, že moje komentáře roky opakují několik málo stejných myšlenek; že moje "recenze", jak eufemisticky csfd zve tyto mé útvary, opisují oběžné dráhy předvídatelně se navracejících idejí, jejichž cyklicky uzavřené elipsy krouží kolem zářící Hvězdy, jíž se nikdy nedotknou, ale jako kdyby to x+prvním zopakováním snad konečně dokázaly, ačkoliv jako šváb ve stínu zářící budovy, která ve skutečnosti hoří, od začátku vím, že to stejně nikdy nedokážou a já zase jen uteču před neúspěchem do bezpečí přítmí dalšího sklepení, z něhož budu vzhlížet vzhůru na další revoluci. Chazelle svůj cinefilní pomníček obřích kvantit vystavěl na přechodu od revoluce v moderním smyslu k revolutio klasického původu tohoto slova, jež říká navracet se, otáčet se kolem dokola... Jeho Hvězdy stříbrného plátna, jeho Film se navrací zpět nejen co do kostýmů, ale nechá cyklit filmovou ideu sebe sama - Ideou věcného návratu stejného jakožto esence filmu, který se neustále mění a jako moderní revoluce zdánlivě požírá své děti, ale přitom ve skutečnosti jen jako klasická Revolutio jen opakuje věčnou stejnost a těmto jen zdánlivě mrtvým dětem dává přežít na věky věků právě skrze ideu esence filmu jako takového. Šváb jako filmový divák si tedy vždy přijde na své, protože ví, byť nevědomě, co očekávat. Perfektní ideologický sebeklam, který má Hollywood obsedantní tendenci projektovat do všeho, všech, všude... - v poslední době jako zde stále více do minulosti (anachronické přepisování historie dle současných politicky korektních měřítek, a další), ale nezalekne se ani utopické budoucnosti, viz naposledy jiný víc jak tříhodinový "opus" Avatar 2, kde úchvatná rasa krásných pseudo-lidí jen naplňuje příběh o křesťanské povinnosti nukleární buržoazní rodiny spojený s new-age klima greenwashingovým fantasmatem o splynutí s nezkaženou přírodou, jehož zvěst nám přináší komplet CGI přetechnizovaný výtvor za miliardy. Chazelle sice naštěstí v druhé půlce ukázal odvrácenou stranu planety Film, kterou Hollywood často rád opomíjí při tvorbě svých perfektních produktů, avšak jeho rádoby cinefilní epifanie jen reprodukuje celým svým bytím pouze konvenční lineární zápletkovou lovestory-touha-kolize-krize-katarze-atd. formu, která je nám podsunuta jako podstata filmové Ideje. (19.01.2023)

Snad ta nejméně divácky přívětivá oslava filmového řemesla jakou jsem kdy viděl. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě pospat snímek režiséra Damiena Chazella s názvem Babylon, který do posledního myslitelného puntíku dělá čest svému dekadentnímu jménu. Tvůrci před našimi zraky vytváří opulentní podívanou, v níž se na každém centimetru plátna něco děje - a i když to na první pohled působí vážně chaoticky, tak v následující moment to všechno dokonale zapadne dohromady, přičemž to vytvoří působivou dobovou fresku kde je možné naprosto cokoli. Tímto frenetickým kolosem proplouváme s pomocí tří stěžejních postav v podání tradičně spolehlivého Brada Pitta, fenomenální Margot Robiie a začínajícího Diega Calvy. Režisér s jejich osudy zručně pracuje, postupně formuje jejich osobnosti a nebojí si z nich i v některých momentech udělat srandu, zároveň Vás ale donutí se o ně skutečně bát, fandit jim a sledovat jejich nevyhnutelný pád do holywoodského mlýnku na maso, z něhož se na vrchol nové éry dostane jen málokdo. Celý tento v jádru komorní příběh pak obepínají skutečné filmové orgie, jež dozajista potěší každého filmového fanouška. Mimo extravagantní večírky totiž nahlédneme i do tvůrčího procesu snímků, což generuje další a další (mnohdy nadneseně absurdní) situace, které běžný člověk nemá šanci zažít. Samotou zmínku si pak zaslouží soundtrack prověřeného Justina Hurwitze, který, ostatně jako vždy, nepostrádá punc něčeho výjimečného. Co tedy dodat na závěr? Už od samotného začátku bylo více než jasné, že Babylon opravdu nebude tak divácky přívětivý jako předchozí režisérovy snímky. Damien Chazelle zde skládá poctu filmovému řemeslu tak jak chce on, bez ohledu na nějaké tržby či negativní recenze. Je tedy jen na rozhodnutí každého diváka, jak hluboko se Vám tato dekadentní, epicky nasnímaná filmová krasojízda s hořkosladkým koncem dostane do filmového srdce. Jsem vážně moci rád, že na mě tato oslava milovaného média fungovala přesně tak jak má. Výborná práce! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) „It's written in the stars, I am a star.“ (22.01.2023)

Babylon má jediný, žiaľ podstatný problém - nezaujímavé postavy, ktoré nefungujú ani len ako postavy, nieto ešte "ako živé". Figuríny. To sa potom môže režisér Chazelle dobre nepretrhnúť - a že mu to opäť šliape až sa veriť nechce - keď to scenárista Chazelle pri charakterizácii postáv tak odflákol. Všetok potenciál tak vo finále vyšumí do prázdna a žiadna dráma sa nekoná. (...tých posledných pár "artových" minút som nepochopil už vôbec a zo zívania plynule prešiel do otrávenosti). (20.07.2023)

Gratulujem všetkým, ktorým sa to páčilo. Mňa tento dekadentný večierok plný úchylných dementov absolútne vôbec nebavil. Samé sračky a šťanky, drogy, demencia. Proste jeden nekonečný odporný videoklip. (22.02.2023)

Do určitého momentu sa dá ten film brať ako óda na zhýralosť a dekadenciu v tej najčistejšej podobe. Chazelle dlhými zábermi, znamenitou hudbou a extravaganciou zo strany postáv a situácií v prvej hodine a pol tlačí neustále na pedál a nenechá diváka vydýchnuť. Všetky kreácie sú podarené a nahliadnutie do zákutia umeleckej smotánky presné, perverzné a smiešne. Lenže potom príde scéna s hadom a tá posunie po prvýkrát celý film do absurdnej a prepálenej úrovne. Objaví sa tu nelogickosť a v nej pokračujeme do konca. Tretia hodina filmu, ktorá sa rozhodla hrať na emócie a snažila sa dodať celej tej zmesi farieb, svetla a hluku aj nejakú vážnejšiu a emotívnejšiu rovinu, skončila aspoň pre mňa, neúspechom. Čo na tom, že je tam výborná scéna s Tobeym a tromi poschodiami? Do toho filmu absolútne nezapadá. Rovnako ako tam nezapadá prehnané grcanie, a prehnané hľadanie zmyslu života a zmyslu v umení. V poslednej časti sa postavy správajú dedinsky a hlúpo a preto tá "kvázi" hĺbka ich rozhovorov nemá v rámci prvej hodiny a pol a tempa, ktoré úvod nastavil, čo vo filme robiť. Vytvára to nechuť voči postavám. Dokonca aj postava černocha(ktorá je veľmi zaujímavá) vyšumí do prázdna, hoci mala všetky atribúty stať sa pamätnou. A to práve kvôli tej preplácanosti. Koniec je potom fraška. Posledných 20 minút som si myslel, že ten film nikdy neskončí a dať mu vo finále taký pochabý význam mi príde lazy. Neverím, že tí čo majú radi Spievanie v daždi, toto mohlo uspokojiť. Významovo ma to minulo. Asi najhorší Chazelle aj napriek tomu, že je tu množstvo scén, ktoré dokazujú jeho filmársku vyspelosť. Napríklad prvé točenie so zvukom. To hraničilo s genialitou. Film o ktorom sa mohlo učiť o niekoľko dekád ako o TOM filme. Nevadí. Možno nabudúce. (03.03.2023)

Ono závěrečné katarzní napojení na historii snu jménem Hollywood mě vůbec nepopuzovalo, považuju ho za pěkný love letter stylu a tradici, která i mě samotného fascinuje. Problémem je to, co tomu bezprostředně předchází. Mejdanová atmosféra první půlky je super. Od jistého momentu zlomu se ale děj rozmělní a narativ se stočí do náhodných meandrů. Vůbec mi nevadí deziluzivní vystřízlivění, jen jeho podání se strašně vleče Nelliin a Condradův ústup ze slávy se odehrává v sérii více či méně nudných scének, kterých by mohla být ve filmu polovina. A úplný konec života Nellie zprostředkovaný wtf útěkem z auta a novinovým článkem je prostě mimo. I tak ale Chazelle natočil velice dobrý film, za který se velké plátno nemusí stydět. (01.02.2023)

Proces natáčení filmů ve 20. letech minulého století pojal Damien Chazell jako hodně divokou jízdu. Po počátečním prvku fekální komedie přijde shluk nejrůznějších lokací, mezi kterými se přechází bez většího navazování a jsou napěchované obřím počtem komparzistů. Každý záběr chce působit maximálně živě, ale po nějakém čase párty plné drog a sexu mohou začít vyvolávat pocit, že to celé nikam nevede. Tento pocit ale postupně zmizí, protože hyperaktivní scény přestanou částečně splívat se zbytkem a nejrůznější problémy vyústí až k boji o život. Tento rychle míchaný guláš všeho má sice skvělou režii i herecké výkony, ale faktor zábavy bude u diváků rozporuplný. Mohl by to potvrzovat výdělek nižších jednotek milionů dolarů po týdnu v amerických a kanadských kinech. Jde o jeden z nejhorších výsledků v Hollywoodu všech dob. Nezájem diváků možná ani nezaplatí rozpočet 80 milionů dolarů a podobně drahý marketing. Babylon není nic odpočinkového a tak dokáže tlačit na pilu celé 3 hodiny. I když obsahuje zajímavé nápady a má napínavý závěr, tak to není něco, co bych někomu doporučoval. (08.03.2023)

Velkolepá podívaná s nádhernou hudbou, Brad Pitt je ohromný sympaťák, Margotka luxusní kůstka a příjemné překvapení pro mě Diego Calva, viděla jsem ho prvně a mýma očima to zvládnul skvěle.. Přechod filmu němého k filmu zvukovému musela být pořádná šleha, která zamíchala spoustu životů a osudů, přiblížení té doby se mi zamlouvalo, s láskou k filmu, o filmu ve filmu, prostě život s filmem jako neoddělitelnou součástí bytí... (12.03.2023)

Chazellova láska k filmárčine, dala mladému popud k natočení až rozprávkového, groteskného a prehnitého Hollywoodu. Čo je vlastne v celku pravda. Revúce 20. roky sa rozpadli koncom tej dekády nástupom zvuku, zaniklo mnoho hercov na základe hlasu, štúdiá šli za ďalším bohatstvom a zabudol vôl, že teľaťom bol. Každopádne je to dnes rovnako. Streaming ubíja kino, diváci sú väčšinou z generácie Y či Z a stará škola nezvláda ťahať. A vlastne ani nemá pre koho. Režisér, ale aj napriek remeslu viac ako nadpriemernému, kolabuje tam, kde aj jeho úspešní predchodcovia. Utrhnúť sa z reťazí, pričom dostanete všetky dvere otvorené, zničili už nemálo režijných kariér a bodlo dýku do chrbta aj osvedčeným matadorom. Takže sa vlastne Damien zapísal do kroniky filmu presne po algoritme, ktorý svetu filmu vládne. (02.05.2024)