S čerty nejsou žerty

Hned několik věcí je tady špatně. Předně odbytý úvod, komentovaný Munzarem ne právě přesvědčivě. Potom nepochopitelný způsob, jakým Anna Máchalová v pekle objasňuje svou totožnost: „Já jsem Petrova babička, ne macecha.“ (Nehledě k tomu, že tato do pekla omylem přivlečená žena, která si má čertův omyl odpracovat a je tedy hrdinkou typické pohádkové situace, by si zasloužila vlastnější charakteristiku než jen být něčí hodnou babičkou.) Dále vyznívá poněkud hloupě, že první Petrovo přání (vzít babičku z pekla domů) mu diktuje ona, místo aby „jedno přání už mám“ konstatoval sám. Pak ta trapná aférka se zlatým jablkem: Jelikož divák není upozorněn na fakt, že nejbohatší princ (Vydra) je labilní imbecil, těžko může pokládat jeho chování za uvěřitelné. No a na konec wtf věta „ono jí u nás nebude zle“. Tak o co tedy u ďasa jde? Než tyto drobnosti lze přejít. Vcelku tady klape úplně všechno. Má to spád i atmosféru, obé dokonale umocňuje hudba. Uhlíř si dal opravdu záležet. Úderný fór na každém kroku (třeba "No otevřete ty dveře"). Dlouhý s Vetchým oba kvalitní. Heřmánek, Preiss, Kemr, Kretschmerová... všichni boží. Ale největší guru je kaprál Nárožný. Při každém dalším zhlédnutí mám u tohoto filmu záchvaty. K problematice čertů: Jsou to tady sice lůzři, ale celá ta vnitropekelná prskanice je prostě dokonalá. (Např. Heřmánkova Lucifera jsem do dneška nerozdýchal.) Peklo je zkrátka nevlídné místo, kde nikdo nikoho nemá rád. A že je spravedlivé? No když z české mysli zmizelo Nebe jako vážně braný garant spravedlnosti (a milosti), musí tuto úlohu alespoň částečně suplovat Peklo. Jestli je to dobře nebo špatně, je otázkou. Vůbec analýza pekla a ďábla v českých filmových pohádkách by vydala na zajímavou kulturněantropologickou diplomku. K problematice žánru: Jára Cimrman by měl z této pohádky jistě radost, kdyby viděl hrdinovu veskrze racionální volbu nevěsty pro finální svatbu. Zamiloval se do svůdné Angeliny, posléze však velmi prozíravě žádá o ruku Adélky, jejíž charakterová plochost ve srovnání s Angelinou je nepřehlédnutelná na první pohled. Přišel snad v pekle na jiné myšlenky? Nebo je to podobenství, které jsem nepochopil? (07.04.2013)

Ať už peklo bylo, nebo nebylo, tohleto vymyslelo dobře.. Vtipné, skvěle obsazené (Kemr, Preiss, Nárožný) a ve zcela nenucené atmosféře. Čím to, že se za posledních 20 let v žánru nikdo ani nepřiblížil? Mrknu a vidím… Dvě věci jsou jisté. Heřmánek patří do nejlepší filmové pětky v kategorii "Vládci pekel" (dále Nicholson, Pacino, De Niro, Stormare) a postava chamtivého správce nabízí nebývalou nadčasovou podobnost se současnými státními úředníky („Ne, ne, ne, to nemuselo být...“) či ministerstvem financí („Veškeré?!“, případně „Který z vás je nejbohatší?“). Je jen škoda, že už dávno neplatí to, co na konci říká vypravěč Munzar, že žádný člověk si nemůže myslet, že zlo zůstane nepotrestáno. Ostatně, kdo by pořád v pekle spravoval tu strhlou váhu… (01.09.2008)

Jedna z nejlepších českých pohádek, herecký koncert Vladimíra Dlouhého a Ondry Vetchého a pro mě osobně životní komická role Viktora Preisse. Ani pan Kemr jako pan král nemá chybu, ale u něj je to už zvykem. Výborné hlášky ( "já se půjdu obětovat do hospody" ), kterými je tahle klasická pohádka nabitá a přehlídka výborných herců dělají tohle dílko tím, čím je. Jen ta princezna Adélka byla vážně hrozná. (31.05.2005)

Jedna z našich nejlepších filmových pohádek a víte, proč tehdy ty pohádky měly takovej úspěch? Protože tvůrci tehdy brali děti jako sobě rovné a chtěli jim předložit kvalitní příběh s trochou zamyšlení a prokreslenými postavami. Žádný jednovrstevný vodový omáčky, jako dneska o hovadinkách typu Rumplcimprcampr. A navíc mám k tomuhle filmu i duchovnější vztah, protože jsem se narodil zároveň s ním. Už od dětství to byla moje nejoblíbenější pohádka. A Karel Heřmánek je ten nejlepší čert v dějinách filmu, hned po Ladislavu Peškovi z Martina Kabáta a Al Pacinovi z ďáblova advokáta. (12.12.2005)

Hynek Bočan je zřejmě satanista každým coulem, jak jinak si vysvětlit tak sympatické peklo v čele s naprosto charakterním Luciferem ve velice pošukaném balení Karla Heřmánka? A vůbec... tahle rozprávka hnětá. Nebýt odporné princezny Adélky a jejího kastrátského prozpěvování, neměla by jediné chyby. Má v sobě cosi naturalistického a nepohádkového, a přece pohladí jak vlčí ohon. Navíc disponuje skutečně špičkovými choreografiemi, které se neztratí ani vedle takových Pirátů z Karibiku (není za tím Peter Koza?). Postavy krom zmíněné vypasené princezničky jedna báseň, zejména Janek, vetchý čert s hodností vraníka a cholerický generál Nárožný... Jo a ještě štěk Václava Vydry. Ten zlidověl. Ostatně jako celá tahle pohádka nepohádka. (30.05.2005)