Vetřelec

Najlepší sci-fi horor? Scott zostáva dráždivo tajomný (Space Jockey), nejednoznačný (dusenie časopisom ako parafráza na blowjob), kontroverzný (otvárajúce sa votrelecké vajce pripomína hádajte čo) a záhadný (šokujúca vystrihnutá scéna z hniezda). Vizionárska atmosféra rozhrkaného Nostroma, kde stále niečo kvapká, syčí a nefunguje a všetci sú podráždení, otrávení, prepracovaní, nevyspatí, dorozumievajú sa nejeden raz formou mumlania a úsečných viet, hulia ako fabrika a majú toho tak akurát po krk. Prvú polovicu filmu sa toho deje strašne málo, ale paradoxne o to je to napínavejšie. Dokonalé herecké obsadenie (mojimi favoritmi vždy boli enormní sympaťáci Hurt a Skerritt, fakt skvelá, zohratá dvojka), nezabudnuteľné scény (pôrod, nohavičky, hovoriaca hlava), špičková výprava, skvelý strih zvukových efektov a geniálna práca švajčiarskeho blázna H.R. Gigera. Zvláštne je, že scenár sa viackrát opakuje a nikto si to desaťročia nevšimol (hneď dve postavy sú orálne zneužité a rovno dvaja herci si vyskúšali natáčanie len so svojimi hlavami, pričom zvyšok tela bol ukrytý pod stolom). Samotný votrelec je geniálna príšera, ale ja som sa už od detstva hrozne bál aj Asha, ktorý je úplne krutý a bezcitný a istým spôsobom paradoxne oveľa desivejší,  než samotný alien. Mimochodom, o legendárnej scéne pôrodu sa síce hovorí, že herci okrem Hurta netušili, čo ich čaká. Plus-mínus tušili, dokonca na prvý raz scéna nevyšla podľa režisérových predstáv, takže sa musela opakovať, takže tvrdiť, že o "tom" nevedeli, je blbosť. Faktom ale je, že netušili, že to bude až také krvavé zverstvo. Štáb použil krv a mäso z bitúnku, takže to na Pľace fajnovo razilo... a potom sa to všetko vyvalilo von. Čiže zaskočenie hercov je reálne, vrátane Cartwrightovej pádu, ktorý Scott v hotovom filme rafinovane ponechal. (09.11.2004)

Ťažko si predstaviť kultovejší film, ako je práve Votrelec. Pred ním sa nič ani zďaleka tak zaujímavé a kvalitné v rámci komerčného sci-fi a hororu neobjavilo, takže ho považujem za prvý poriadny film tohto typu, ktorý ani po tých mnohých rokoch prakticky vôbec nezostarol, možno až na pár detailov, ktoré mi ale prídu zanedbateľné, ako napríklad moderný superpočítač cez celú miestnosť. Aj napriek tomu, že zápletka je vo svojej podstate úplne jednoduchá, jednoducho len skupina ľudí čelí nepoznanému mimozemskému netvorovi, ako tomu bolo v nespočte ďalších filmov, ktoré vznikli aj vďaka práve Votrelcovi, tak to prevedenie je niekde úplne inde. Tu si tvorcovia dali viditeľne záležať, aby nevznikol len nejaký horor s monštrom, ale rovno vytvorili komplexnejšie univerzum s množstvom skvelých nápadov a otázok, ktoré sa časom zodpovedali, alebo ich odpovede zostali stále ukryté. Inak za najväčší a vlastne aj jediný problém tohto filmu je jeho pomalé tempo. V určitých fázach je vítané, hlavne v prvej polovici, ktorá je hlavne o tej tajomnosti, ale film si ho drží aj v tej druhej, ktorá už je pritom akčnejšia a tu sa to už veľmi nehodí. Ale aj tak sa na to pozerá veľmi dobre a na množstvo scén sa stále teším. Určite musím pochváliť aj všetky strety so samotným Votrelcom, väčšinou sú krátke a z Votrelca vidno len časť, ale aj tak sú všetky pôsobivé a perfektné. Ale možno ešte napínavejšie sú tie, v ktorých sa neobjavuje, ale postavy sa aj tak boja každého zákutia. Takže v tomto ohľade funguje film vynikajúco, film má skvelú atmosféru a výborne funguje pocit tajomnosti. Obsadenie síce mohlo byť aj lepšie, ale aj táto zostava funguje, hlavne Sigourney Weaver, John Hurt a Ian Holm. Technicky je to prakticky dokonalá práca, skvelá vizuálna stránka, interiéry lode, vzhľad votrelca, ale aj všetko ostatné, tu si dali všetci záležať. A hudba skvelo podporuje pocit tajomnosti. Takže síce kvôli pomalému tempu plné hodnotenie dať nemôžem, ale kultový status si Votrelec právom zaslúži, je to klasika, ktorú som od útleho detstva videl mnohokrát a doteraz ma to neomrzelo. 78% (07.05.2012)

Po sedmi letech jsem si film, kvůli kterému se o film jako takový začal zajímat, pustil znovu. Překvapilo mě, že za ta léta neztratil nic ze své působivosti. Snad jenom to, že ony legendární momenty si pamatuji až dostatečně živě na to, aby mě dokázaly nějak vyděsit, či napnout. Ale toť čistě subjektivní pocit, protože Scottova promyšlená režie, ve které dokonale ždíme všechny podstatné prvky – chladnou výpravu kosmické lodi, hru světel a stínů, Goldsmithovu hudbu, racionální posádku a v neposlední řadě legendárního nezvaného hosta, dokáže i po letech uchvacovat. Dnešní generaci (mých současníků), pro které se filmová hrůza vyrábí formou vřískajících teenagerů a remaků asijských bubáků, už tenhle vesmírný opus zřejmě nic neřekne, ale za ta léta už není podstatné co, ale jak! Bez kapky nostalgie, s plným vědomím ‚stárnutí‘, bez debat stále strhující pecka. (21.02.2009)

Na astronautské hody na palubě nákladní lodi Nostromo se dostaví i ocasatý hybrid, vychutná si Kaneovu snídani a pak se v jedné z nejsilnějších scén vůbec provrtá na svět. Nepotřebuje plenky, ani mateřské mléko, protože roste doslova před očima a potravu si záhy obstará sám. Je to dokonalý organismus! Monstrum H. G. Gigera budí strach nejen u posádky, ale i u diváků. Potemnělé chodby, zákoutí, či průlezy Nostroma přináší infarktové scény. Výkřiky hrůzy skvěle rezonují s hrobovým tichem vesmírných dálav. Výsledek?? Nejpůsobivější sci-fi horor který ani po tolika letech neztratil vůbec nic ze svého mrazivého kouzla a kyselinového odéru. Ellen Ripleyová se navždy stala nebojácnou hrdinkou a její jméno zakořenilo jako jedno z nejznámějších. 11 miliónů dolarů(rozpočet)/105 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/41,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (15.04.2006)

Atmosféra, atmosféra a ještě jednou atmosféra. To je celá ta věda. H. R. Giger poprvé předvádí své mistrovské biomechanoidní dítko a všichni jsou z něj úplně mrtví...strachy, samozřejmě... A začíná zde i série androidních "bijců", jejichž jména shodou okolností po jednotlivých dílech začínají A, B, C:) Ian Holm je jako Ash co do vztahu k lidem chodícím ekvivalentem HALa, nezdá se vám? Navíc miluju tu dobovou představu, že správný superpočítač musí mít tisíce blikajících kontrolek a vydávat dvacet různých druhů vrčení, bzučení a skřípání:) Prostě klasická a historická stovka. PS: to oli.G: t hlášku o dětství můžou používat ti, jejichž dětství už skončilo;) (23.03.2003)