Návrat na Brideshead

Svět aristokracie jest mi naprosto cizí; se světem konzervativního katolicismu a sedevacantismu nemám společný ani "řemínek na opánku". Tohle je ovšem poctivá práce. Sleduji-li Brideshead Revisited, nahlížím do vesmíru, jenž je oddělen těžkou a zatuchlou oponou. Pokřiveným zrcadlem nahlížím odtržené a snad miliony světelných let vzdálené universum, v podstatě mě děsí a přinejmenším rozčiluje, ale nechce se mi na něj a do něj plivat. Především díky Ironsovi a Olivierovi (třetí hvězdička je pro ně). Navíc, Waugh byl sice hodně divný patron, ale ve zlomových okamžicích života zůstával křehkým a zranitelným člověkem. Tudíž hluboce a zásadně nesouhlasím, leč respektuji. (03.07.2011)

LFŠ 43 (Film 24): Přijde mladík k doktorovi a povídá: „Pane doktore, já jsem asi gay.“ Doktor na to: „A máte košili od Armaniho?“ „Ne, jen tuto flanelku.“ „A máte kalhoty Hugo Boss?“ „Ne, pouze manšestráky.“ „A slipy od Calvin Klein?“ „Ne. Obyčejné, úpletové.“ „No a co kolínská – je značky Gucci? „Ne, používám pitralon.“ Doktor pokývá hlavou a povídá: „Víte co? Vy nejste žádný gay. Vy jste obyčejný český buzerant!“. Na anglické period drama je to až překvapivě svižné a vtipné. Úvod filmu začíná v předvečer druhé světové války, my se seznamujem s Jeremy Ironsem, který hraje velícího důstojníka četa mladých rekrutů. Irons je sympatický, rozumný, přísný, schopný a čestný, zkrátka ten typ velitele za kterého byste rádi položili život. Po asi 20 minutách filmu se četa ubytuje na vojenském cvičení u sídla Brideshead, a dostaví se pravá zápletka. 1. Irons je homosexuál. 2. Irons je zamilovaný do svého spolužáka z Oxfordu, shodou okolností pocházejícího z Bridesheadu. Načež film skočí o několik let zpět, a vypráví jak se oba potkali, co vyváděli na škole za neplechy a načrtne pár vedlejších postav (obzvláště italského gaye a rivala Ironse, který je tak over the top afektovaný, až mi padala brada na zem a otce hlavního hrdiny, jakéhosi Sheldona Coopera meziválečné éry). Celou dobu přitom Sebastian (tak se jmenuje Ironsův amant) dělá strašné cavyky ohledně jeho rodiny, jaký byl hrozný chudáček, když vyrůstal v zámku na čtyřhektarovém panství a jak je celá jeho rodina plná misantropů, padouchů apod. Nakonec přijede Irons na Sebastianův zámek a voiceover nám řekne že je šťastný jako blecha a.... moment, to je konec? Nejdřív jsem to bral jako vtip, ale film skončí doslova uprostřed věty. Celá úvodní pasáž s vojáky je naprosto zbytečná, protože se k nim už vůbec nevrátíme. Tajemství okolo Sebastianovy rodiny neodhalíme, stejně tak co se stalo se Sebastianem po studiích na Oxfordu a proč je zámek v současnosti (tj. těsně před válkou) prázdný. Je mrtvý? Utekl? Nenávidí Ironse? Je z něj kyborg cestující časem? Jsem idiot, protože jsem nepochopil, že se nejedná o stand-alone film, ale jenom pilotní díl? Ano, vážení přátelé, poslední možnost je správně. Omlouvám se, zda jsem rozhořčil vaše kritická srdce, zbytek seriálu snad zhodnotím později, prozatím provizorní čtyři hvězdy. (07.08.2017)

Asi to, co mě nejvíc ovlivnilo za posledních několik let. Pane, to je seriál! Úplně mě to dostalo. Obvykle nebývá příliš nadšená jak z filmů, natož se seriálů. Nejsem žádný filmový ani televizní fanoušek, a většinou když něco sleduji, tak stále kontroluji čas kolik ještě musím vydržet do konce. Samozřejmě, občas je to jinak. Vždycky mě zláká cokoli co se odehrává mezi začátkem minulého století, a lety čtyřicátými. Nevím, něčím mě ta doba neskutečně fascinuje, a mám z toho pocit jako bych tam patřila, jako bych tam už jednou byla... Brideshead Revisited je v Británii v podstatě klasikou, ať už jako kniha, nebo jako tenhle výjimečný seriál. Anthony Andrews a Jeremy Irons jako dvě hlavní postavy, Charles a Sebastian... Jsou nepřekonatelní! (Škoda že takový lidé jako oni dva neexistují) Celá ta atmosféra, ten příběh, vztahy, kostýmy, (Ach ty úžasné kostýmy!!) postavy, okolí, výprava, dialogy, doba... To všechno mě tak neskutečně lahodilo! Hrozně jsem si užívala každou vteřinku seriálu, a co nejvíce jsem ho odkládala, aby to trvalo do konce co nejdéle. Je to už pár týdnů co jsem to dokoukala, a pořád jsem se nějak neodvážila tomu napsat komentář, až teď, po nějaké delší době co jsem si to nechala dobře projít hlavou. Samozřejmě že tam jsou věci se kterými jsem nesouhlasila, nebo které se mi zdály poněkud divné, a nepravděpodobné, a že bych si samozřejmě úplně odpustila ty nahé scény, ale jinak je to pro mě skvost. Mám k tomu dost osobní vztah, jestli se to vůbec k televizní mini sérii dá. Bylo to jako bych si to třeba sama vymýšlela, a jako bych to s postavami ze seriálu sama zažívala, jejich problémy a tak. Neříkám že je to pro každého, dokonce si ani nemyslím že je to nějak zvlášť dobré, ale mě to zkrátka naprosto dostalo... (11.06.2012)

Takové seriály už se dnes bohužel netočí a ani už zřejmě točit nebudou. Děj je jednoduchý, nijak dramatický, hodně popisný, ale přesto má celý příběh i jeho zpracování úžasnou nostalgii, melancholii, zvláštní napětí... Kvalitní scénář a skvělé herecké výkony jsou samozřejmostí a člověk může obdivovat i prostředí Oxfordu nebo sídlo Castle Howard, kde se natáčelo a které v seriálu představuje Brideshead. Díky ČT, že seriál po letech reprízuje (2010) - kdysi na Nově mi utekl... Navíc se jedná o mimořádně podařené zpracování slavného románu Evelyna Waugha. (29.07.2010)

Tenhle seriál vlastní spoustu věcí, kvůli kterým ho lze buď milovat, nebo nenávidět, ona témata jako Anglická aristokracie, střet katolicismu a anglikánctví, nebo ne úplně běžné přátelství dvou mladých mužů (ne, Jeremymu Ironsovi sem bujaré mládí fakt nevěřil, ačkoli hraje perfektně) prostě zas tak lehce stravitelná nejsou... Mě osobně se asi víc líbila první polovina, kde ještě není děj tak na tvrdo vážný, ale ani ta druhá za ní o moc nezaostává, obzvlášť některé scény jsou až nechutně silné. Karasuš kura la karakaš! (24.04.2013)