Proč?

Film se snaží asi věrně kopírovat chování neblaze proslulých fotbalových fandů, kteří se dopustili mnoha výtržností a násilností při cestě z jednoho fotbalového zápasu. Nicméně právě tento pokus o věrohodnost mi na něm nesedí. Snad je to částečně nevhodným hereckým obsazením, každopádně tento snímek řadím jen mezi průměrné filmy. (22.05.2003)

Na dobu a místo vzniku docela progresivní styl - že je film pojatý jako nechronologické polo-reportážní vyprávění je od ponormalizačního filmu příjemně překvapivé, a dokazuje to že Radek John měl za psacím strojem sakra velké koule (než se mu v záři politických reflektorů scvrkly do velikosti burských oříšků). Proč! tak od začátku táhne solidní dravostí, s jakou střídá řádění fotbalových kriplů ve vlaku, s jejich "afterparty" soudem a civilním životem v komunistické nádeničině. Ovšem jakmile toto střídání poloh skončí tempo filmu poněkud klesá a tak je poslední třetina trochu méně zajímavá, nicméně pořád až do konce se drží poměrně inteligentního přístupu v tom, že nestojí jen na obviňování samotných "fanoušků", ale hlavně komplexněji rozebírá prostředí ve kterém žijí a vyrůstají. Už proto patří film k tomu nejzajímavějšímu co u nás v době okupace vzniklo. 8/10 (18.10.2012)

Tenhle film jsme si s kámoši oblíbili. Je tam tolik hlášek a vtipných scén. Uvidíte, co dokázali sparťnaští fanoušci ve vlaku z Prahy do Bánské Bystrice v roce 1985. Spousta dnešních známých herců tímhle filmem začínala, jako třeba Jiří Langmajer nebo Martin Dejdar. Ovšem v tom vlaku už to asi taková sranda nebyla: "Brusel! Brusel!" :D (26.01.2013)

Já beru Proč? tak trochu jako komedii. Je tam plno hlášek, které mě fakt rozesmály, i když měly asi působit odstrašujícím dojmem. také je zde spousta neherců a herců, z nichž vyčnívá mladý a legrační Dejdar, Langmajer, Suchánek, Kraus atd. A dobrej byl tent pseudohipík.,,Já jsem nic neudělal, to oni, já jsem jenom spal." A potom:,,Políbíš vlajku, žer." (09.06.2005)

Těžko nějak komentovat snímek, který je v podstatě rozsekán na spoustu malých útržků a ve kterém jde spíše o dokumentární vykreslení jednotlivých postav, motivací či událostí než o děj. Samozřejmě že negativní vyznění je nakonec jasné a správné, ale plusem pro Smyczeka je fakt, že nesoudí primárně on, ale až divák, kterému jsou předkládany obě strany mince. My lístky nepotřebujem, rozumíš (03.06.2010)