Salvador

Záměrně chaotický - "ušpiněný film". Občanská válka je podaná jako hrůza, kde mezi střílením lidé dál žijí svoje běžné životy. Nikdo není absolutní klaďas, ale záporáků jsou tu smečky na obou stranách. Velmi realistické vyprávění, takže se ve filmu nenajdou žádná heroická gesta - jen průměrní lidé v příšerné situaci. Všechno je věcí náhody, přežití i nepřežití. Výmluvná byla scéna, kdy celníci mlátí novináře a obíjejí ho o stěnu, na které mají vyvěšené nahotinky z časopisu - jsou to prostě normální chlapi. Jako každý z nás. ____ Oliver Stone předvádí perfektní deziluzi, která mu umožňuje vidět svět takový, jaký opravdu je. /5. 7. 13./ (05.07.2013)

Úchvatný film o reportážních fotografech z doby, kdy ještě Oliver Stone neztratil soudnost. Stone zde kope na všechny stran, kritikou nešetří na americký režim ani komoušské revolucionáře. A hlavně film je názornou ukázkou toho, že Stone má své řemeslo v malíčku. Rozpočtové omezení na filmu nijak neuvidíte, naopak Salvador působí téměř reportážně a autenticky, se spoustou teoreticky nadbytečných propracovaných záběrů, které nemají žádný dějový význam, ale prohlubují realistické vykreslení světa revoluce v jihoamerické podání. (23.09.2013)

Přesně pro takové filmy miluju kinematografii! Oliver Stone je jedním z mála filmařů, co dokáží vytvořit dokonalou syntézu estetických i společenských hodnot. Uměl to snad ještě Forman, ale dnes mi to - bohužel - přijde čím dál tím prchavější, když vidím kolik sebestředných experimentátorů/neumětelů na jedné a morálních poslů/neumětelů na druhé nás zahlcuje svými díly. Skutečné umění tkví ale právě v tom, když mají jednotlivé obrazy co říct divákům. A to je Salvador! (31.05.2024)

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2013)

Navzdory tématu tenhle film působí ve filmografii Olivera Stonea poněkud nevýrazně. Jede v jedné linii ze které neuhne a to u tohoto harcovníka neznám a není to obvyklé.. V kinech to nesklidilo také žádný ohlas, ale zase až tak zlé to s tímhle filmem není. Jen si myslím, že na režiséra Stoneova formátu je to až moc tuctový film. Klady: James Woods je v roli válečného novináře autentický, syrovost některých scén, davové scény propojené se zachycením autenticity špinavých ulic stižených občanskou válkou. Zápory: film v sobě nenese žádnou vyjímečnost a to ani v podobě kontroverze, slabá dějová linie, nepříliš obratná snaha o divákovo zaujetí, nepříjemně prázdný dojem z filmu po jeho skončení. Mé hodnocení: 60% (10.02.2013)