Tmavomodrý svět

Snad jen Obecná škola byla láskou na první pohled, jinak byla moje cesta k dalším kouskům Jana Svěráka (myslím Kolju a právě Tmavomodrý svět) lehce trnitá. Na Kolju dnes nedám dopustit, tady je to jiné. Pocta československým stíhacím pilotům bojujícím za druhé světové války v Británii chce být dramatem o chlapském přátelství, slabosti a odpuštění, ovšem vesměs selhává. Nebudu se vysmívat oné bláznivé lásce, která je nepravděpodobná a umělá až hanba. O válečné sirotky pečující žena, které kdesi na frontě zmizel manžel, se sice dostane do hlavy oběma pilotům (vznětlivému mladíkovi i jeho nadřízenému, který si ho vzal pod ochranná křídla), jenže v obou případech nelze hovořit o nějaké osudovosti, nýbrž obyčejném chtíči a bezhlavosti. Milostný trojúhelník tak rozhodně nemá žádnou sílu. Prostě nemá. Čekání na start z anglického polního letiště není zlé, ale ani nijak výjimečné. Ani samotní stíhači (a částečně za to mohou i herci) nejsou žádní velcí sympaťáci. A nemyslím si, že pobyt na marodce v pracovním lágru je nějakým zásadním oživením. Výsledek CHCE BÝT, ale NENÍ. Otec Svěrák s dialogy zdaleka nečaruje tak, jak jsme u něj byli zvyklí. Milé detaily z Kolji nebo Obecné školy chybí. Nemá to atmosféru, nedojímá. Má tak možná fenku Barču, která nechce opustit svého páníčka, má příjemně tlumeného Oldřicha Kaisera, má Vojtíškův skvěle natočený pád do pole. Ale jinak toho zase tolik nemá. S „vážným” žánrem se tvůrci možná poprali, ale ostré lokty jim rozhodně chybí. A to se kdekdo vysmívá Pearl Harboru. (29.09.2019)

Ze Svěrákových filmů asi nejpředceňovanější a nejméně originální. Když si vzpoměnu na Obecnou školu, Tmavomodrý svět proti ní vypadá jako lepší červená knihovna. Jsem ráda, že někdo u nás natočil takový film, ale zase taková bomba to opravdu není. Američané umějí válečné filmy takového typu mnohem líp (válečné filmy z padesátých a šedesátých let). (27.03.2003)

Tak jako se do sebe zakusovalo RAF s Luftwaffe, tak ve scénáři citím podobné se do sebe zakusování Jana a Zdeňka Svěrákových. Ač je film na solidní 4 hvězdičky, přesto je tam jakási nevyrovnanost. Cítím tam krásný příběh lásky a zrady (ať už hlavních hrdinů, tak i nevděčného národa) , ale také tam cítím nutkavou potřebu ukázek bojových scén, vybuchujících vlaků atd... Z těch válečných záběrů a scén je cíti omezený rozpočet na každém kroku. Ať jsou to různé verze Spitfirů na letišti či základna jak po vymření, kde z anglického personálu zahlédnete max.10 lidí. Film si vzal jako jednu z předloh knihy legendárního našeho stíhače Františka Fajtla - Sestřelen a Boje a návraty. Měl jsem tu čest se o filmu s panem generálem Fajtlem na návštěvě u něj doma bavit a vyjádřil částečné zklamání nad finální verzí filmu. Čekal, že to bude spíše film o jeho útěku po nouzovém přistání v okupované Franciii. Velmi hodnotím vsuvky z komunistického lágru. Když jsem šel z kina, řada lidí říkala, to jsem vůbec netušil... Už jen za tuto osvětu si duo Zdeněk a Jan zaslouží pochvalu. Takovýchto poct našim hrdinům, k nimž se národ zachoval naprosto hanebně a odporně je málo. Jen houšť! Koho tato problematika zajímá, doporučuji shlédnout film Nebeští jezdci, který je o naší osádce bombardéru Wellington. (22.01.2011)

Ani bych nevěřil, že česká produkce je schopna vytvořit takový vizuální skvost jako je Tmavomodrý svět. Je to trochu taková Bitva o Británii na český způsob, ale já to prostě žeru. Válka se kloubí s romantikou a dramatem a to vše vychází na jedničku. Herecké výkony taky dobré. Nemůžu jinak než za 5. Ale ne jako ve škole:) Tam by to bylo za 1*! P.S. V celém filmu zní opravdu krásná hudba. Konečná Svítá v podání Waldy Matušky mám raději než originál. A Tmavomodrý svět? No to je klasika. Díky pane Voskovče, díky pane Werichu a velké díky pane Ježku! (07.01.2008)

Původně jsem chtěl napsat dlouhý předlouhý komentář k tomuto filmu. Chtěl jsem psát o tom, jak dobře byli natočeny letecké souboje, že byla radost koukat se na herectví Oldřicha Kaisera. Chtěl jsem psát o tom jak se Ondra Vetchý pro roli Franty Slámy doslova narodil, že Jaroslav Ježek zřejmě skládal hudbu pro tento film aniž by to věděl. Chtěl jsem napsat o své lítosti, že bylo ve filmu věnováno tolik prostoru milostnému románu a naopak o svém nadšení z toho, že bylo ve filmu ukázáno co se těmto lidem stalo ve své zemi, kterou oni tak milovali a nikdy milovat nepřestali. Chtěl jsem psát o zločinech na těchto lidech ze strany komunistů. /Jak může někdo po skončení tohoto filmu být hrdý na to, že si říká komunista já nikdy nepochopím.... nikdy ! / Pak mě ovšem napadlo že se o svůj prostor podělím s někým o kom ten film je, s někým koho si velmi vážím a koho obdivuji. Mluvím o generálovi Františku Fajtlovi. Zde je komentář Františka Fajtla k tomuto filmu: "Mě se líbil velice, protože nejenže ukázal věrně tvrdé boje stíhačů Royal Air Force, ale podal i obrázek nádherného přátelství mezi letci. Ten film je velkou satisfakcí pro nás, kdo jsme byli po válce pronásledovaní." (09.05.2007)