Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)

(více)

Zajímavosti (99)

Talentovaný pan Ripley (1999)

  • Film byl zásadní pro vzestup české trikařské společnosti Universal Production Partners (UPP), která před ním pracovala především na tuzemských snímcích jako Pelíšky (1999) nebo Z pekla štěstí (1999), ovšem po něm se na svém poli začala postupně stávat nepřehlédnutelnou a čím dál tím úspěšnější i mezinárodně. Její ředitel Vít Komrzý tehdy komentoval, že tato práce vlastně byla "shoda šťastných okolností i náhoda, která přála připraveným. Když v létě před dvěma lety začal Honza Svěrák připravovat Tmavomodrý svět, přivezl si z Londýna pana Dennise Lowea, což je supervizor vizuálních efektů. (...) Pak ale Jan Svěrák projekt na určitý čas přerušil a právě v té době Dennise Lowea oslovil Anthony Minghella, který chystal Ripleyho. A protože je v kompetenci supervizora vizuálních efektů navrhnout místo, kde je chce realizovat, a protože se Dennis během naší spolupráce přesvědčil, že UPP funguje, navrhl Prahu. Byl to pro produkci asi šok, ale Dennis se za nás zaručil, a tak jsme začali na Ripleym pracovat a udělali jsme v Praze víc než polovinu vizuálních efektů. (...) Minghella věřil Dennisovi. Řekl mu, jaké má požadavky, a už se nestaral o to, jak a kde je naplní. Když jsme začínali, řekl mi Dennis: 'Vítku, budu to dělat s vámi, ale musí to dopadnout, protože když ne, vám nikdo nic nevyčte, ale já budu mít problémy.' Proto jsme také cítili takovou odpovědnost a věděli jsme, že nemám právo něco pokazit." (NIRO)

Jan Svěrák

  • Střihač Alois Fišárek v čase vzniku Tmavomodrého světa (2001) komentoval jejich spolupráci: "Střihání s Honzou je zábava, protože je velmi hravý. Existují režiséři-racionalisté, kteří mají všechno do puntíku vymyšlené a do střižny si jen přijdou vyplnit svoji představu. Také Honza má svou naprosto přesnou vizi. Při střihu ale rád zkouší další možnosti, prostě si s natočeným materiálem chce ještě pohrát. A to mě zajímá, protože zkoušením různých, někdy i zdánlivě nesmyslných variant objevujeme věci, na které bychom pouhým rozumem nikdy nepřišli. Hravost, ke které partnera vybízí, je myslím Honzův charakteristický rys a z jeho filmů je určitě znát." (NIRO)

Kolja (1996)

  • V čase vzniku následujícího filmu Tmavomodrý svět (2001) režisér Jan Svěrák vzpomínal, jak mu dal Kolja zabrat i PO svém vzniku: "Začala velká honička. Celý rok 1997 jsem jezdil po světě a dělal práci, která je po kapkách příjemná a po velkých dávkách smrtelná - setkával se s médii. V každé zemi je agentura, která tyhle věci organizuje. Přivezla nás tam vždycky asi na dva dny a sestavila program tak, aby naší přítomnosti co nejvíc využila. Což znamenalo, že jsme od devíti od rána do šesti do večera seděli v jedné místnosti a poskytovali rozhovory. Novináři postávali přede dveřmi a po půl hodině se na nás střídali. Nejkratší takovýhle výlet jsem podnikl do Říma. Tam jsem strávil pět hodin, udělal deset rozhovorů a nestihl si dát ani kafe. (...) Kromě té Itálie jsem byl ve Francii, v Holandsku, Anglii, Německu, Rakousku, Kanadě a celý měsíc ve Spojených státech. Tam těch rozhovorů bylo 285. Absolvoval jsem telefonickou tiskovou konferenci pro Koreu, Japonsko a Austrálii - to už jsem radši seděl doma a dělal totéž po telefonu. Sedět někam skoro třicet hodin, tam ze sebe vysypat odpovědi a pak zase letět zpátky, na to jsem už prostě neměl sílu." A co na tom bylo nejobtížnější? "Že jsem musel pro každého novináře vypadat svěží. Přitom otázek, které mi mohli klást, byl omezený počet. Na co se také ptát cizince, od kterého jste viděli jeden film a o jehož zemi jen tušíte, že žila v komunismu a teď už ne. A tak chtěli vědět, jaké je to spolupracovat s tatínkem, jaký byl Andrej a jak jsme ho našli. Po jednom dni se obvykle všechny otázky vyčerpaly a já pak přesto musel předstírat, že jsem tenhle dotaz ještě neslyšel, jsem jím mile překvapený a hledám tu nejlepší formulaci. A to je hrozné. To si pak člověk připadá jako prostitut." (NIRO)

Vratné lahve (2007)

  • Režisér Jan Svěrák komentoval, že "po Tmavomodrém světě jsem se potřeboval vrhnout do něčeho jednoduchého, levného a pokud možno i veselého. Jako ten milenec, co byl celou noc zavřený ve skříni s navoněnejma dámskejma šatama, a když ho ráno dáma pustila ven, měl jediné přání - čichnout si ke kousku hovínka." (NIRO)

Hurikán (2018)

  • Již druhý film, ve kterém si Kryštof Hádek (Josef František) zahrál jednoho z československých letců RAF během bitvy o Anglii za druhé světové války. Dříve si zahrál letce Karla Vojtíška ve filmu Tmavomodrý svět (2001). (ArsenalEagle)

Expendables: Postradatelní 3 (2014)

  • Pískaná písnička v traileru je "Colonel Bogey March", pochodová skladba sepsaná původně roku 1914 poručíkem a britským armádním kapelníkem F. J. Rickettsem žijícím v letech 1881 až 1945. V různých obměnách už zazněla v řadě filmů, především válečných. Například Most přes řeku Kwai (1957) či Tmavomodrý svět (2001). (Fary)

Atentát (1964)

  • Scény z vojenského výcviku v Anglii se natáčely na zámku Hrádek u Nechanic. Exteriéry zámku si vybral pro natáčení výcviku pilotů v Anglii též Jan Svěrák ve filmu Tmavomodrý svět (2001). (skudiblik)

Panství (1999)

  • Rozpočet činil 170 000 000 korun, což dodnes činí z filmu třetí nejdražší český film. Na rozdíl od Tmavomodrého světa a Bathory se však nejedná o koprodukční film, na rozpočet filmu sehnal producent Martin Dejdar od bank peníze v podobě úvěru. Na Dejdarův účet pak peníze ani nikdy nepřišly, putovaly přímo na konto herců a hereček. (wosho)

Kuky se vrací (2010)

  • Film obsahuje třikrát více trikových záběrů než zatím nejnáročnější snímek Jana Svěráka Tmavomodrý svět (2001). Počítačové triky měly být původně použity výhradně k vymazání drátků, kterými byly loutky voděny. Filmaři je také využili na spojování záběrů, aby v jedné scéně mohlo hrát třeba i třicet loutek najednou. (POMO)

Rafťáci (2006)

  • Letní komedie stála produkci 30 milionů českých korun a už během prvního víkendu (9. – 12.3.) promítání vydělala v českých kinech rekord s 103 320 diváky. Rafťáci tak překonali pět let starý úspěch Tmavomodrého světa (84 066 návštěvníků) a zároveň byly od roku 1989 prvním českým filmem s návštěvností větší než 100 000 diváků za první víkend. Na první příčce se udrželi měsíc a za tu dobu je vidělo 457 808 lidí. (imro)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Krev a mlíko za tvrdou měnu

Krev a mlíko za tvrdou měnu

27.04.2006

Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)

Reklama

Reklama