Vůně ženy

Takhle uvěřitelně zahrát slepého člověka, to jsem snad ještě neviděla... Ten jeho nepřítomný pohled, to tápání, přestože Al Pacino narozdíl třeba od Jamieho Foxxe skoro vůbec nenosil černé brýle, takže během hraní normálně viděl... Neuvěřitelné a uhrančivé. Pacinův herecký koncert koncertů místy ale bohužel kazí trochu vláčná režie a prokouknutelný scénář, kvůli kterým nemůžu jít s hodnocením výš, než na poctivých (velmi dobrých) 80%. (26.01.2009)

Musím říct, že název je hodně zavádějící. Ve skutečnosti tam nejde tolik o ženy a jejich vůni (přestože o lásku k ženám tam částečně jde taky), ale spíš o vztah mezi dvěma hlavními postavami - zahořklým slepcem, který si chce ještě naposledy užít život plnými doušky, a mladým hochem, který řeší své školní vztahy s (rádoby) přáteli a jedno velké dilema. Je to hodně nesourodá dvojice, ale tím spíš je zajímavé sledovat jejich vzrůstající přátelství a náklonnost. Al Pacino to zahrál famózně, takhle přesvědčivého a přirozeně působícího slepce jsem snad ve filmu ještě neviděla. A závěr filmu, který je dost o lidských hodnotách a ctnostech, si mě získal maximálně. Je to jeden z těch filmů, který ve vás po zhlédnutí zanechá příjemný povznášející pocit. ~(4,2★)~ (21.03.2018)

Jen k málokterému filmu by tak seděl přívlastek "klasika" jako zde. Film se rozvíjí dle těch nejklasičtějších šablon, ale není to vůbec na škodu, je to jako květ, který rozkvétá přesně do těch barev, které si v tradičním dramatu o sbližování přejeme vidět. Vůně ženy je filmová cesta o vykreslování charakteru hlavní postavy a nejvíc se mi líbí, že všechny zastávky na ní jsou samostatně velmi zajímavé a zároveň i účelné pro nerušený posun v příběhu (např. návštěva bratra je zajímavá pro ostré slovní přestřelky a důležitá pro sdělení plukovníkovy minulosti). Nemohl bych však opěvovat všestranou krásu tohoto noblesního díla, kdyby nebylo nadpozemského výkonu Al Pacina, neboť je to právě on, kdo svým projevem povýšil většinu scén na další level. PS: Vznik vztahu u původně opozičních postav mi zde přijde lépe zpracován, než u Rain Mana (méně očividná emocionální podbízivost). 9/10 (19.01.2011)

Na tomto filme je veľa nedotiahnutých vecí ale dvaja ľudia spravili s tohoto dielka neskutočný zážitok a to autor hudby pán thomas newman a pán pacino. Pacino vyslovene ťahá tento film na svojich bedrách až do konca a je to na ňom sakramentsky vidieť. zaslúžene dostal oscara. ostatných komentovať nebudem hlavne donnella ktorého ani nepovažujem za herca lebo jeho prejav vo všetkých filmov je nehorázne samoúčelný. každopádne vzájomné putovanie za poznaním , za pravdou a za tím čo je správne a čo nie je neskutočne pôsobivé. celá tá dlhí cesta kde sa jeden o druhom dozvedajú nové veci a musia s nimi precovať pretože každý po tom weekende už nebude mať čas opäť rozmýšlať vedie ich vzájomnú podporu a priaťelstvo k finále kde prejav al pacina na mňa pôsobil ako ľadová sprcha . oblial ma studený pot a modlil som sa aby to prestalo lebo som mal pocit že sa rozplačem ako malé decko a veľa ktomu nechýbalo možno že nejáka ta slza ušla. každopádne aj keď tý scéna nebola zrovna vrcholom filmu rozhodne je najlepšie spracovaná a dovoluje sa brestovi blisknúť ale preca je moc americká hlavne potlesk ale každopádne som si spomenul na spoločnosť mrtvých básnikov ktorý so mnou spravili niečo podobne a čert to zober ja mám také filmy rád. nenudil, potešil a prinútil uvažovať. pacino je pán herec a obdivujem ho. (01.08.2008)

Al Pacino platí za veleuznávanou legendu amerického filmu. Právem patří mezi poslední ikony důchodcovského věku (stejně jako Hoffman nebo Nicholson). Málokdy šlápne vedle a v případě Scent of a Woman se mu naskytla vděčná role zahořklého cynika bez energie, který odevzdal leccos armádě (včetně vlastního zraku) a rozhodl se skoncovat se životem. Naskytne se mu ale příležitost si ještě jednou pořádně zařádit a to v doprovodu mladého studenta Charlieho, najatého jako opatrovníka na víkend. Cesta do New Yorku ale nekončí plánovanou sebevraždou, ba naopak. Za znovunalezení smyslu i krásy života vděčí plukovník Slade právě Charliemu.. Remake lepšího italského filmu je i přes své kvality bohužel viditelně vykonstruovaný. A ač je Pacino vynikající (i když v jiných rolích byl o fous „lepší“), ani on nezabrání zbytečnému moralizování i přepálené délce (s těmi má Brest potíže častěji – takový Joe Black trvá úmorných 178 minut). Ve finále je to tak přes všechny klady i zápory zejména jeho vyhořelý plukovník za zenitem, který si zasluhuje tu největší pozornost. 70% (05.10.2009)