Vůně ženy

Citlivé, dojemné, příjemné. Neodolatelný Al Pacino v roli slepého plukovníka a ODonnellův nejlepší film. V podstatě celý film, jsem si snad každých 5 minut stále dokola v hlavě opakoval, jak je to krásný film. Proto mi nezbývá nic jiného, než uznale kývnout hlavou a ohodnotit tento skvost nejvýšším možným hodnocením. Kež by bylo takovýchto filmů víc. (18.01.2008)

Stretnutie zatrpknutého cynika a mladíka, ktorý sa narodil „v dobe okrúhlych stolov“. Kým Slade vraví „svedomie je mŕtve“, zatiaľ sa Charlieho mladícky entuziazmus do neho vpíja, aby všetko vyvrcholilo v dobrom, aj keď trochu pátosom zaváňajúcom, závere. Al Pacinov slepec bol bravúrny a cynik je asi „od prírody“. Myslím, že na svete je mnoho podobných modelov a realita sa často zráža s ilúziou. Vznikajúce iskrenie patrí medzi korenie života a hlášky ako “IQ tykve“ dodávajú príbehu šťavu. Ja som bola spokojná. (24.08.2005)

Pacinův výkon je famózní, stejně jako celá hlavní postava. Prostě Pacino, Pacino, Pacino. Slade je díky němu ohromně poutavý člověk, ze kterého jsem i přes jeho odpornou aroganci nemohl spustit oči, ke kterému jsem měl respekt, kterému jsem přál osobní vítězství a rozhřešení. Chris O'Donnell jako jeho opatrovník Charlie sice není špatný, ale sekundovat mu nemůže. Film sám o sobě ničím výrazněji nezaskočí - především závěrečná hodina je už příliš předvídatelná a ztrácí na přesvědčivosti, o patetickém konci nemluvě. Risiho originál jsem neviděl, každopádně Gibsonův Muž bez tváře, zpracovávající podobné téma, se mi líbil nepatrně víc. 7/10 (08.06.2008)

"Nevím, jestli tě mám zastřelit nebo adoptovat." Nově vytvářený vztah prašivého slepého všiváka plukovníka Sladea a slušňáckého studenta Chrise mě bavil svou oscilací mezi láskou a nenávistí. Stejně tak jsem si užíval tančení tanga, jízdu ve Ferrari i skvělou obhajobu, ale občas jsem přitom zakopnul o nezajímavou scénu a dokonce na mě vykoukla i paní Nuda. Jsem však pozitivní člověk, takže jsem vlastně rád za to cukrkandlové finále a zaokrouhluju za něj o dva cípy nahoru. (16.08.2016)

Úhááá. Tak to Pacino konecne dotiahol na vytuzeneho Oscara. A aj ked to nie je jeho top film, tak vykon tu podal jeden z najlepsich v kariere. Film taha hlavne on a kazda jeho scena je minimalne zaujimava a niekolko je aj pôsobivých. Uz samozrejmostou je jeho dlhy a vasnivy prejav. Bohuzial nema oporu v partakovi. Chris O'Donnell je tak nevyrazny, ze som mal miestami pocit akokeby tam ani nebol. Film mal stat na ich vztahu a na tom ako sa obidvaja vzajomne ovplyvnia. Ale cely cas to je jednostranna zalezitost. Jak skvele to mohlo byt sa ukazuje v scenach v ktorych ma Pacinu interakciu s nejakou zaujimavou postavou, Napriklad mladou nadhernou Babrielle Anwar s ktorou si strihne vasnive tango alebo pri hadke so synovcom. Z postav este zaujme zbabely mladucky Philip Seymour Hoffman. Po rezijnej stranke to je tiez len taky standard. Brest bol holt vzdy len tuctovy rutiner. Okrem famozneho Pacina este exceluje nadherna hudba Thomasa Newmana. Vynimocne som tento film nikdy nevidel cely s priemernym CZ dabingom, ale uzil som si ho s fantastickym SK dabingom. 7/10. (18.11.2016)