Rocky Balboa

Senilne jednoduchý, ale príjemne úprimný a skromný malý film o zašlom boxeristovi, ktorý má stále čo povedať nielen tvrdými päsťami. Predohra filmu je trochu rozťahaná a vyvrcholenie naopak narýchlo odbité, no *nostalgia* má holt svoju neoddiskutovateľnú váhu sympatií, ktoré toho veľa vyžehlujú. Slyovi Stallonemu sa podarilo to isté, čo jeho hrdinovi - nezožal veľký comeback, no dôstojne sa obhájil. (02.02.2007)

70%. Rockyho užvaněné mentorování funguje, stejně jako uslzené nostalgické zacházení s "old stuff". Bohužel předčasným vrcholem je skvělá tréninková montáž, finální zápas těžce zaostává (přestylizvané záběry nejdou s digitálem moc do kupy, zvlášť když nesledujeme Lewise s Tysonem, ale obstarožního Slye a černým hubeňourem). Úkol ovšem splněn. (01.02.2007)

Čo mohlo dopadnúť ako Slyova prehra s jasným K.O. na všetkých úrovniach, nakoniec skončilo minimálne remízou, ba dokonca pre mňa aj výhrou na body (záleži, ako dôverne si tykáte s obsahom pojmu "nostalgia"). Najnovší Rocky vás neosloví ničím, čo by jeho predchodcovia už viackrát nezdôraznili - dokonca aj spomínaná rozdielnosť svetov, názorov a prístupov tu vždy bola, či už charakterizujúca alebo poplatná dobe. Túto dualitu podtrhávajú spracovaním aj povinné dve videoklipové sekvencie - tréning a preklenutie jednotlivých kôl v záverečnom dueli -> na jednej strane ústredná Contiho melódia dokáže stále spoľahlivo napumpovať adrenalín i do oldschool tréningu ako i samotného aktéra, na strane druhej strihačská exhibícia v spojení s obľúbenou kolorizáciou obrazu v záverečnom zápase viac upozorňuje sama na seba ako vťahuje do zápasu (oproti perfektne vygradovanému záverečnému kolu). Vo výsledku, ktorý je na prvý pohľad na nerozoznanie od prvého dielu, sa však kruh krásne uzavrel. Jednička bola o potrebe mať svoj sen, resp. cieľ, za ktorým sa oplatí ísť. Šestka ukazuje, čo robiť po naplnení svojho sna, resp. čo z neho zostáva. Ukazuje, že cieľ nie je statickým bodom v diaľke, ale už samotná cesta k nemu je jeho naplňovaním. A keď ho dosiahneš, cesta nekončí, ale pokračuje ďalej, len je už navyše lemovaná poznaním. Rocky 6 je tu rovnako pre divákov ako aj pre samotného Slya, ktorý do nasledujúceho výroku "But it ain't about how hard you hit... it's about how hard you can get hit, and keep moving forward... how much you can take, and keep moving forward" vložil pravdepodobne väčší kus svojho srdca než ním vytvorená fiktívna filmová postava. A tak to má byť. (22.12.2006)

....úpadek těžké váhy a celého sportu. Svět boxu čeká na bojovníka, který by nadchl svým zápalem.... Nostalgický vzpomínání stárnoucího CHLAPA, jeho přátelé, známá místa...Nebejt to Rocky, tak toho dědka nikdo neposlouchá a já to dávno vypnu. Ty dialogy mě nebavěj! (,,jestli to chcete a musíte udělat, tak to udělejte" - například). Hodina pryč a zatím to vidím tak na 2+. A do toho všeho jeho infantilní synek. Toho bych knockautoval zase já! Kecy, kecy, spousta keců. Pak příjde zápas. Kemera dobrá a háky působěj věrohodně. Jo, TOHLE je ta pravá vzpomínka na Rockyho! A jestli na jeho konci uroníte slzu, tak Sly dosáhl to, co chtěl. Nevím, jestli to není málo, ale ČAS NÁS VŠECHNY JEDNOU DOHONÍ.. (19.10.2007)

Legenda se vrátila a takřka v plné síle. Začátek filmu je dost sentimentální, neustále vzpomínky, ale je to tak asi správně. Přestože je závěr filmu přitažený za zbytky Paulieho vlasů, rozhodně se jedná o vydařenou tečkou za jednou legendou. S výjimkou pátého dílu jsou všechny díly velmi podařené. Díky Rocky, díky Slyi! (18.11.2009)