Warrior

Na WARRIOR určitě jen tak nezapomenu. Při jeho projekci v letním kině mi totiž socky ukradli přední kolo z moji silničky a musel sem pak po warriorsku táhnout kolo na rameni až domů. Jinak dobře zvládnutej kýč, takovej Titanic zápasnickejch filmů. Podle mě je dost nepravděpodobný že by to ten starší brácha natřel tomu mladšímu a taky dost dobře chápu proč Tom Hardy dostal roli Banea v DARK KNIGHT RISES. Na jedno použití a relax u piva. (21.08.2012)

Pre mna idealne sklbenie strohosti s funkcnym rozdelenim na vztahovu a arenovu cast. Skoncilo to v tom najlepsom a nedopovedane som nemal potrebu dohladavat. Hmatatelny schematizmus prekryva sustredena rezia a vyborne herecke vykony na cele s desivym Tomom Hardym, ktoremu som veril kazdu mimiku, pohnutie svalom a buldocie premiestnovanie sa v priestore. Variacia Beethovenovej Ode to Joy potesila. (29.11.2011)

Zbožňuji Rockyho. Takže sportovní drama, kdy přesně víte, jak se bude děj ubírat, mě nedokáže naštvat. Jenže Warrior má jednu velkou výhodu, nepřekonatelné herce. Ač jsou místa, kdy Vám vyvěrá na myslí slova typu klišé, nebo citové vydírání, stejně jim to žerete. Smekám před panem Noltým, protože na scénu před barákem svého syna jen tak nezapomenu, ale největší můj obdiv má Tom Hardy. Tohle svalnaté hovado by jistě nechtělo potkat mnoho chlapů po tom, co předvedl ve filmu Bronson, ženy jistě ano :o) Ale to co mi právě tam chybělo, tady bylo. Warrior je směs bolesti, kterou ale ráda ucítím znovu. (13.01.2012)

aneb jak je někdy v obyčejnosti a jednoduchosti strhující síla. Závěrečný duel nezapomenutelný. Tom Hardy je ďábel a pěkně to Batmanovi natře, Nick Nolte hraje jako o život a je jedním slovem úžasný a učitele neznám, ale svou postavu odehrál přesně tak, jak měl. Kdo by to řekl, že se Óda na radost bude hodit tak hodně k nástupu do zápasu. Skvělá úprava (22.12.2011)

Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že sportovní zápasnické drama u mě bude atakovat přední příčky TOP filmového žebříčku roku 2011, vysmál bych se mu. Fighter, Wrestler, Těžká váha, Rocky, Zuřící býk ... ani jednomu z těchto zápasnických filmů jsem pět hvězd nedal a marně teď přemýšlím, jestli existuje vůbec nějaký jiný sportovní film, který jsem tak vysoko ocenil. Warrior má velmi jednoduchý děj, nikomu asi nebude činit obtíž uhádnout, jak přibližně film skončí. Ačkoli musím říct, že mě v průběhu napadla ještě asi dvě možná zakončení, obě poměrně působivá, takže úplně jistý jsem si nebyl. Tvůrci se tedy nakonec příběhově vydali cestou nejmenšího odporu, ale nevadí. Warriorovi tohle odpustím, protože když odhlédnu od ne úplně stoprocentně sofistikovaného scénáře (což neznamená, že by byl hloupý!), jedná se o naprostou pecku, která funguje jako drama i jako akční bojový film. Ve finále ve mně Warrior vzbudil tolik bouřlivých emocí, jako žádný jiný letošní film. Napětí, následované radostí, následované posmutnělým dojetím. A na pozadí boží soundtrack. Fakt jsem se modlil, aby ta emoční smršť nebyla v závěru narušené ještě nějakými zbytečnými dialogy, no naštěstí ne. PS: Teď už věřím, že Hardyho Bane se vyrovná Ledgerovu Jokerovi, fakt že jo. (02.12.2011)